Jedeme do našich severních hor - 19. den - dopoledne: Frýdlant - městská památková zóna, hrad, Zámecký pivovar Albert

Noc byla stejně studená jako ty předcházející. V 8 byla zima a zataženo, odmítám vstávat, tvrdím, že si počkám na sluníčko. Po včerejším poměrně dlouhém výletu toho na plánu moc nemáme. Ještě jsme si zdřímli a najednou bylo půl desáté ..... a venku skutečně svítí sluníčko. Hned je ten den veselejší. Snídáme dokonce v krátkých rukávech. Dlouho to ale nevydrželo. Brzy vytahujeme mikiny.

Po snídani jedeme do Frýdlantu. Centrum bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Tak si ho chceme projít. A také nakoupit. Už nám zase dochází chleba.

Zdejší oblast byla osídlena již v 6. století. Tudy vedla důležitá zemská stezka, proto byla na čedičové skále nad řekou Smědá postavena strážní věž, později přestavěná na hrad. To je jediné místo, kam jsme se šli v pátek projít po obědě v Zámeckém pivovaře.

Osada v podhradí v údolí řeky Smědé byla ve 14. století povýšena na město. Z té doby jsou i hradby okolo města. Od 19. století se město rozvíjí především díky textilnímu průmyslu a železničnímu spojení s okolím. I když zde často hořelo, několik historických památek tyto požáry přežilo. Mezi nejcennější památky patří budova radnice, kostel Nalezení sv. Kříže, zbytky městského opevnění a měšťanské domy na náměstí.

Parkujeme zdarma na nám. T. G .Masaryka. Úzkou Děkanskou ulicí procházíme ke kostelu Nalezení sv. Kříže, který byl postaven v letech 1549 - 1551. Stojí na místě kostela sv. Kateřiny - ten zde stál od r. 1316. Kostel byl několikrát přestavován, dnes je směsicí slohů. Mezi nejhezčí renesanční památky patří rodinná hrobka Redernů z r. 1566. Okolo kostela býval hřbitov. Do dnešní doby se zachovala část ohradní zdi. Na její vnitřní straně je devět barokních náhrobků církevních hodnostářů a významných měšťanů ze 17. a 18. století. Jsou umístěny mezi zastaveními křížové cesty. Ze 14 kamenných výklenkových kapliček se jich dochovalo devět.

Procházíme okolo těchto kapliček. Přicházíme k morovému sloupu, který byl r. 1723 postaven na Horním náměstí na počest pěti morových epidemií, které město postihlo. Při rekonstrukci náměstí byl r. 1899 přesunut sem ke kostelu.

Sem vede z náměstí další úzká Kostelní ulička. My obcházíme kostel a chceme se podívat dovnitř. Dveře jsou naštěstí otevřené.

Nedaleko kostela je samostatně stojící budova bývalé solnice. V období renesance byla přistavěna ke středověké hradební zdi. Budova byla později barokně přestavěna a koncem 18. století upravena klasicistně. Dnes jsou v ní byty.

Scházíme k řece, odkud jsou vidět poměrně malé zbytky hradební zdi. Na západní konec této zdi byla r. 1858 postavena novogotická kaple Krista v žaláři. Na druhém konci je raně barokní patrová budova děkanství - byla postavena až v letech 1691 - 1694, i když již r. 1624 byla frýdlantská farnost povýšena na děkanství. Ve sklepě je valená klenba, v přízemí lunetová.

Už se to zase zatahuje, ochladilo se, ale ještě neprší.
Děkanskou ulicí se vracíme na náměstí T. G. Masaryka, kde je celá řada moc hezkých a hezky opravených historických měšťanských domů a bronzová socha Albrechta z Valdštejna z r. 1934. Dominantou náměstí je radnice. Na tomto místě nebo v těsné blízkosti stála radnice již r. 1532. Měla dvě věže. Na jedné z nich byl orloj. Byla poničena požáry. Po naprosto devastujícím požáru byla v letech 1662 - 1663 postavena nová radnice, také se dvěma věžemi. Na té vyšší byly hodiny a ochoz. I tato radnice shořela a r. 1799 tady stála již další radnice s orlojem na věži a se znakem města v průčelí. R. 1850 město koupilo a následně zbouralo tři nemovitosti, ale až v letech 1892 - 1896 byla postavena dnešní pseudorenesanční radnice, kde jsou i prvky severoněmecké renesance. Na radniční věž, která je vysoká 48 metrů, je možno vystoupat, ale pouze s průvodcem. Interiér radnice jsme si prohlédli a byli doslova uneseni tou krásou.

Na jižní straně náměstí je Komerční banka - má sídlo v bývalém domě obhájce městských práv purkmistra Zestermanna.

Procházíme ulicí Míru, kde kromě hrázděného domu je krásně opravený penzion s restaurací U Wéwody frýdlantského. Historická budova je zdobena sgrafity. Součástí letní terasy jsou původní hradby města.

Prošli jsme až k tzv. Špitálku, kde je městské muzeum. Špitál byl postaven r. 1561 na předměstí před Dolní branou, původně jako měšťanský zaopatřovací ústav pro nemohoucí, přestárlé a jinak postižené občany. Měl kapacitu pouze 6 lůžek. R. 1927 se již nedostávalo peněz na provoz špitálu. Bylo rozhodnuto, že se 2 pokoje budou pronajímat za úklid schodiště a chodeb. R. 1939 byla nadace, podporující špitál, zrušena a špitál, kde bylo 5 špitálníků a 4 nájemníci, byl předán okresu. My jsme do špitálu nakoukli. Vpravo - snad v místě bývalé kaple jsou volně přístupné pískovcové plastiky svatých.

Hned naproti je funkcionalistický bývalý obchodní dům Baťa z r. 1931.

Pomalu se vracíme. Jdeme se ještě podívat ke zbytkům středověkého opevnění - zachovalo se asi 10 metrů původních hradeb, které byly r. 2014 zrekonstruovány. Byla tady položena i část původní dlažby z 18. století. Součástí hradeb je obranná věž a katovská branka.

Tím končíme s prohlídkou města. Znovu zajíždíme do pivovaru - chceme vrátit lahve od včera vypitého piva a zjistit, zda nenalahvovali něco nového. Povedlo se. Mají nedotočené jedenáctky - tentokrát 0,5 l za 10,- Kč. Nově tam objevujeme sedmičku Neipu maliny i ostružiny. Dokonce i Ota to chce ochutnat.

Je sice čas oběda, ale dnes jsme se rozhodli obědvat až na naší další zastávce - v Hejnici. Jen jsme opustili město, jsou najednou všude louže. Tak tady to spadlo.

Jedeme do našich severních hor - 19. den - dopoledne: Frýdlant - městská památková zóna, hrad, Zámecký pivovar Albert na mapě