Frýdlant, půvabné město na drsném severu, přeplněné památkami

Kam a jak jedeme?

Hrad nebo zámek, kostely, radnice s muzeem, měšťanské domy v městské památkové zóně, morový sloup, zámecký pivovar, kamenná rozhledna, křížová cesta, hřbitov nebo pohyblivý betlém. To je jen stručný výčet toho nejzajímavějšího, co můžeme v severočeském městě Frýdlant vidět. Na to, že je dnes někdejší Friedland – občas nazývaný také Frýdlant v Čechách – městem s pouhými 7.500 obyvateli, tady najdeme zajímavých pamětihodností opravdu dost a dost. A možná díky tomu, že jsme na drsném severu, řece Smědá a okraji Jizerských hor, jsou zdejší památky tak nějak zachovalejší a původnější. Zkrátka a dobře: nejet do Frýdlantu by bylo neodpustitelnou chybou (autor tohoto článku si za svým tvrzením pevně stojí, i když mu zde počasí rozhodně svou přívětivější tváří nakloněno nebylo a i kvůli tomu zdaleka neviděl vše, co vidět chtěl).

Frýdlant přitom ani tak moc starý není, vždyť zdejší hrad zřejmě vznikl až někdy ve 40. letech 13. století, a to jako bašta proti útokům Tatarů (dnes bychom je zřejmě radostně vítali a vše, co by požadovali, bychom s radostným třpytem v oku udělali). Osada na řece Smědé, z které později němečtí kolonizátoři udělali město, je pak zmiňována v roce 1278. V polovině 16. století už měl Frýdlant více než 230 domů.

Město postupně vlastnili Biberštejnové, Redernové, Schlikové a od roku 1621 Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti přišli na řadu Gallasové, z kterých se časem stali Clam-Gallasové, a v dějinách města nechyběla ani období vojsk císařských, švédských i těch napoleonských.

Za čím jedeme?

Tím jsme si v rychlosti připomněli dějiny města, které bylo až do 19. století (rozvoj textilního průmyslu) podstatně významnější než nedaleký Liberec. O Frýdlant už pak nebyl zájem a možná i proto se dochoval jako skutečná učebnice dějin architektury. O těch nejdůležitějších památkách, které by žádný návštěvník Frýdlantu rozhodně neměl minout bez povšimnutí, si teď prozradíme alespoň pár základních informací.

Dominantou města a skutečnou TOP památkou je bezesporu zdejší hrad a zámek. Ten silně připomíná své kolegy v Českém Krumlově nebo Mikulově, takže je jasné, že tady vládne – alespoň většinově a nejnápadněji – paní renesance. Pozůstatky původního středověkého hradu jsou však stále dostatečně patrné a geology jistě potěší fakt, že podloží hradu tvoří kamenné varhany ve stylu Panské skály. Prohlídka frýdlantského hradu a zámku trvá téměř dvě hodiny a rozhodně stojí za to. Jenom je potřeba si předtím řádně promasírovat nohy, protože je to hodně o zdolávaní schodištních stupňů a krokoměr se takřka „nestíhá otáčet“. Odměnou jsou nám hradní i zámecké pokoje v čele s Rytířským sálem, zbrojnicí, obrazárnou a kaplí.

Druhou nejvýznamnější a nejnápadnější památkou je děkanský kostel Nalezení sv. Kříže. I v tomto případě před sebou máme stavbu převážně renesanční; však také byla – podle návrhu italských architektů a na základech staršího kostela sv. Kateřiny - dokončena v roce 1551. Z vnitřního vybavení je za nejcennější považována krásná rodová pohřební kaple Redernů z roku 1566, kterou doplňují náhrobky ve stylu vratislavského manýrismu. Trojlodní kostel Nalezení sv. Kříže je v českých zemích vzácnou ukázkou sakrální renesanční architektury a za pozornost stojí také jeho nejbližší okolí, kde se nachází např. renesanční a barokní náhrobky, mariánský sloup, kapličková křížová cesta nebo budova děkanství.

Zaujme jistě také pseudorenesanční radniční budova, která byla postavena v letech 1892 až 1896, a to podle projektu známého vídeňského architekta Franze von Neumann. Ve II. patře radnice se nachází zajímavé městské muzeum, v přízemí pak informační centrum. Radnice je jednou z budov na frýdlantském náměstí T.G.M., které bylo vážně poškozeno při povodních v roce 2010. Jeho dnešní podoba je dána rekonstrukcí, za kterou dostali architekti Vladimír Balda a Jiří Jandourek cenu Centra české architektury. Domy mají většinou klasicistní průčelí, renesanční jádro a je mezi nimi také dům někdejšího purkmistra Zestermanna.

Kromě uvedených památek stojí jistě za krátkou návštěvu ještě alespoň kostely Krista Spasitele a sv. Maří Magdaleny, 21 metrů vysoká rozhledna na Frýdlantském vrchu, která byla v roce 1907 postavená z cihel a žulových bloků, zámecký pivovar s restaurací, dřevěný domek s pohyblivým Frýdlantským betlémem, křížová cesta vedoucí na Křížový vrch nebo zdejší hřbitov. Na jednodenní výlet je to program více než vyčerpávající.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Se stravováním ve Frýdlantu problém rozhodně není a nabídka je více než pestrá. Problémem může občas být pouze nedostatek volných míst.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: V podstatě všechno. Nejvíce asi prohlídka hradu a zámku nebo děkanský kostel.

Nelíbilo: Do kostela se dalo nahlédnout pouze přes mříž a na to, abych skočil na faru a nechal si zpřístupnit jeho interiér s nádhernou rodovou hrobkou prostě nebyl čas. Nevyšlo ani počasí (prostě lilo jako z konve) a krásně se udělalo až ve chvíli, kdy jsme toto půvabné severočeské město opouštěli.

Ostatní informace

Prohlídka zámku (základní okruh) byla za 180,- Kč a Frýdlantský betlém za 20,- Kč. Za různé materiály jsem zaplatil přibližně 200,- Kč a za oběd s pivem okolo 250,- Kč. K tomu doprava … ale návštěva Frýdlantu, který je pro nás, šumperské, poměrně vzdálenou lokalitou, za ty peníze rozhodně stála.