Úterý 30. 8. 2022
Vstáváme v 8, venku je jasno, sluníčko už pěkně hřeje. Ve stínu je ještě zima.
Po snídani odjíždíme. Skoro stejně jako Němci, se kterými jsme si zamávali.
Cestou se zastavujeme koupit hlavně chleba, měli jsme sotva na snídani. A pak už chceme pokračovat do Valašské Bystřice. Jenže je objížďka. Navíc nějak divoce značena. První oranžová šipka nás posílá do slepé ulice. Nakonec jsme využili zdejších zmatků a dojeli na náměstí.
Parkujeme na poměrně nevhodném místě. Zůstávám raději v autě a Ota jde do
infocentra. Vrací se zpátky spokojeně s několika prospekty rozhleden. Tam zjistil, že to s tou objížďkou je nějak jinak. Že si jí moc všímat nemáme.
Jedeme dál do kopců na jihozápadní okraj města - podle šipek směr
Bůřov golf/discgolf, kde nás zajímá hlavně
rozhledna. Tuto nízkou dřevěnou rozhlednu si majitel horské chaty postavil na svém pozemku r. 2005. Nechává ji volně přístupnou všem zájemcům. Je 6,5 m vysoká, na vyhlídkovou plošinu ve výši 4 m vede pohodlných 21 schodů. Jen bohužel není ve zcela nejlepším stavu. Zatím však stojí a smí se na ní. Je z ní téměř kruhový a nádherný výhled. Jsou vidět Veřovské vrchy,
radhošťská oblast Beskyd, Vsetínské a Hostýnské vrchy. Dodatečná informace: během července - září 2023 byla postavena rozhledna znova.
R. 2011 zde otevřel první 6ti jamkové golfové hřiště, které postupně zvětšoval. Nabízí zde mimo jiné skupinové i individuální lekce pro začátečníky, golfové vybavení půjčuje, ale také si ho můžete zde koupit. Je zde možnost ubytování na horské chatě nebo v pronajatém rodinném domě. Restaurace a bar slouží pravděpodobně jen pro zde ubytované nebo pro hráče golfu. Je možno si zde zahrát i discgolf.
Přijíždíme na parkoviště, jsme tu sami a je tu klid. Hned si říkáme, že tady bychom večer mohli zůstat a přespat tady.
Po prohlídce rozhledny vyrážíme na výlet. Sice jsem včera tvrdila, že už těch kopečků mám dost, že už bychom mohli Beskydy opustit. Jenže do rána jsem si odpočinula a hned ráno názor změnila. Držíme se tedy plánu a jdeme na výlet. Čeká nás skoro 15 km – téměř pokoříme 3 vrcholy.
Z parkoviště se kousek vracíme na křižovatku a na rozcestí Bůřov, odkud pokračujeme rovně po červené. Je tu krásně, počasí nám přeje, cestou jsou i pěkné výhledy, jen cesta neustále stoupá.
Na vyhlídce Humenec je dokonce i panoramatická pěkně popsaná tabule – vidíme Veřovické vrchy a Radhošťské Beskydy.
Míjíme studánku U Kadlůbka – jen na mapy.cz je označena jako Heryanka. Je to tu hezky upravené, voda vypadá čistě, ale je to stojatá voda. Asi bych neměla odvahu se z ní napít.
Stále stoupáme přes bezejmenný vrchol (741 m) až na rozcestí Pod Ptáčnicí, kde přicházíme na Baťovu naučnou stezku. Je to 14 km dlouhá částečně okružní stezka s odbočkou k Cábskému jezeru, která začíná v Jasenici. Prochází lesy, které patřily rodině Baťů. Je na ní 12 naučných tabulí s informacemi o zdejší přírodě a historii.
My po ní odbočujeme vpravo a klesáme až k Cábskému jezeru. Cestou si čteme informace o jednom medvědovi, který zde na přelomu tisíciletí žil, o zdejších lesních savcích i vodních živočiších, kteří žijí v jezeře a jeho okolí. Jezero vzniklo při sesuvu, kdy došlo k přehrazení jednoho z přítoků Malé Bystřičky. R. 1965 bylo prohloubeno a upraveno jako meliorační nádrž se stavidlem. R. 2014 byla vybudována nová hráz s vypouštěcím zařízením.
Od rybníka kousek prudce klesáme po neznačené cestě. Přicházíme na jinou neznačenou cestu, po které odbočujeme vlevo. Pro změnu jdeme zvlněnou lesní krajinou, i když převážně do kopečka. Je tady fakt hezky a nádherný klid. Přicházíme na úzkou lesní silnici a po ní a po červené odbočujeme vlevo.
Na rozcestí pod Vsackým Cábem se nechá odbočit vlevo po neznačené cestě a vystoupat na vrchol Cáb (841 m). Původně jsme to měli v úmyslu. Vrchol je však zalesněný a asi neslibuje žádné výhledy. Je horko a myslíme si, že nemá cenu si trasu prodlužovat jen proto, abychom si mohli připsat pokoření jednoho z bezvýznamných beskydských vrcholů.
Zprava k nám přichází Baťova naučná stezka, po které nyní pokračujeme a dále mírně stoupáme. Také se dozvídáme, že vpravo od naší cesty je přírodní rezervace Kutaný, kde je až 180 let starý jedlobukový prales.
My se už blížíme k dřevěné turistické chatě Vsacký Cáb (825 m). Byla postavena v letech 1927 – 1928. Tehdy zde byla jen hospoda, několik pokojů, byt hostinského, sklep a skladiště lyží. Voda se sem nosila ze 150 m vzdálené studánky.
Téměř současně s chatou tady byla postavena i mohyla k 10. výročí republiky a ke 40ti letům existence Klubu turistů. Na vrcholu bylo zábradlí, takže sloužila i jako rozhledna. Časem se rozpadla, dnes tam někde má snad být ještě hromada kamení.
R. 1932 tady byly dokonce otevřeny 2 skokanské můstky (15 a 30 m), které byly během války zničeny a již nebyly obnoveny.
Chata byla několikrát přestavěna. Dnes je zde 23 pokojů se 2 – 6 lůžky, uvnitř je whirlpool a sauna. U hotelu je menší sjezdovka s lyžařským vlekem a dětským lanovým vlekem a rolbou upravované běžecké okruhy. Blízko vede i Beskydská magistrála.
U chaty je velká letní terasa s nádhernými výhledy na Javorníky. Tam jsme se samozřejmě posadili my. Je nádherně, teplo, slunečno. Mimo jiné tady točí Portáše ze Zašové, kam se chystáme zítra. Tady není co řešit. Tekutiny se musí doplňovat.
Do cíle nám chybí 5,5 km přes poslední vrchol. S sebou kupujeme 3 litrovky Portáše, ať večer nestrádáme. Doufáme, že s noclehem na parkovišti nebudeme mít problém.
Ještě chvilku jen mírně stoupáme na vrchol Ptáčnice (830 m) a pak nás už čeká jen klesání. Na rozcestí Pod Ptáčnicí se loučíme se naučnou stezkou a po červené, po které jsme sem dopoledne přišli, se nyní vracíme.
K autu jsme došli docela v pohodě. Je čtvrt na šest - na sluníčku je ještě teplíčko, ve stínu v lese už je docela chladno. Teď jsme si uvědomili, že ze skoro 15 km dlouhého výletu máme téměř celodenní výlet. Cestou jsme však svačili, kochali se pěknými výhledy, fotila jsem, ještě jsme se zdrželi na chatě u piva. Jenže času máme dost, takže není důvod, proč spěchat. Už jsme ve věku, že nemusíme honit kilometry a šetřit časem. My si to hlavně chceme vše užít. A to se dnes skutečně povedlo. I počasí nám dnes přálo. Nebylo ani horko ani zima, výhledy pěkné, co víc si přát. Navíc jsme první turisty potkali až na chatě. Po včerejšku
na Pustevnách jsme si užívali i ten klid.
Auto jsme jen přeparkovali na sluníčko a pustila jsem se do vaření večeře. Je tu docela rušno. Majitelé upravují odpaliště discgolfu, vyřezávají nálety a kdo ví, co ještě dělají. Jejich děti neustále pro něco běhají.
Stále jsme čekali, že nám naznačí, že tu nemáme co dělat, ale dopadlo to dobře. Majitel se jen zeptal, zda tu budeme spát. Že v areálu jsou kamery a tak aby věděli, že se tu někdo bude pohybovat. Jinak, že jim tu nevadíme. To nám udělali radost. Místo je to nádherné s krásnými výhledy. Po večeři ruch utichl, umyli jsme se. Voda z auta je neobvykle teplá, tak si to pěkně užívám.
Dáváme pivo a pozorujeme krásný západ slunce i zapadající malý srpek měsíce. Tak tohle je skutečně nádhera a krásný závěr dne.
Poslední aktualizace: 13.12.2023
Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 28. den - CHKO Beskydy: Bůřov – rozhledna, Golf Club a discgolf; cca 15 km dlouhý výlet: Bůřov – Baťova NS – Cábské jezero – chata Vsacký Cáb – vrchol Cáb a Ptáčnice - Bůřov na mapě
Diskuse a komentáře k Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 28. den - CHKO Beskydy: Bůřov – rozhledna, Golf Club a discgolf; cca 15 km dlouhý výlet: Bůřov – Baťova NS – Cábské jezero – chata Vsacký Cáb – vrchol Cáb a Ptáčnice - Bůřov
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!