O Baťově Naučné stezce
Turistické cíle • Chodník, naučná stezka
Při dvou letošních výšlapech po valašských kotárech jsem se ocitl na trase Baťovy NS, jejíž název mne překvapil a já si napřed myslel, že už se „fenomén Baťa“ propaguje i v místech, která s ním nemají nic společného. Mýlil jsem se – podnikatelova rodina skutečně vlastnila lesní pozemky, kudy stezka prochází, a proto jeho jméno nese právem.
Zbudoval ji Český svaz ochránců přírody spolu s městem Vsetín a slovenskou obcí Pruské na počest Tomáše Bati juniora, který roku 2008 zemřel.
NS začíná na autobusové zastávce Vsetín,Jasenice, točna - u areálu Zbrojovky - a údolím Červinky pokračuje východním směrem do sedla (605 m) Nad Červinkou. Tady se k ní přidá žluté tur.značení a obě stoupají po hřebenech (půlnočním směrem) na rozcestí (780 m) pod Vsackým Cábem. Žlutá zde končí a NS doprovázena tentokrát červeně značenou tur.trasou míří po silničce k nedaleké turistické chatě a restauraci na Vsackém Cábu. Od něj lesní zpevněnou cestou vystoupá na vrchol Ptáčnice (830 m), rozloučí se s červenou značkou (namísto toho se znovu skamarádí se žlutou) a společně sestoupí na rozcestí Pod Ptáčnicí (805 m). Baťova NS poté ještě dalších 600 m se žlutou pokračuje po hřebenové cestě zhuba západním směrem, pak už jí dává vale a spouští se nejprve vykáceným svahem a poté hvozdem k Cábskému jezírku, ležícímu v nadm.výši 650 metrů.
(Původně zde NS končila a vracela se zpět na hřeben a potom do Jasenice. Nyní vede od jezírka po zpevněné cestě dolinou Malé Bystřičky až k zastávce busu Malá Bystřice, revír, ale toto její prodloužení není na mapách.cz ještě vyznačeno.)
Na trase o délce téměř 20 km se nachází celkem 18 zastavení s Informačními tabulemi, z nichž se např.dozvíme cenné poznatky o přírodních rezervacích „Halvovský potok“ a „Kutaný“se zbytky původního karpatského horského pralesa, kam je veřejnosti přístup zapovězen.
Dále jsou na nich popsány a zobrazeny druhy živočichů, kteří zde všude okolo nás „bydlí“... ať už se jedná o lesní zvěř, ptáky, hlodavce anebo obojživelníky a ryby v Cábském jezírku.
Poměrně málo znám je fakt, že paní Baťová přes druhou světovou válku v protektorátu zůstala a působila v odboji. Díky tomu, že nechala chasníky z Malé Bystřice až do konce války na svých lesních pozemcích v horní části doliny Malé Bystřičky budovat nové kvalitní lesní cesty, zachránila je tak od totálního nasazení v „Říši.“
Zaujal i příběh „brodského“ Médi Bédi:
Do okolí Vsackého Cábu se ze Slovenska zatoulal roku 2000, nebál se lidí a likvidoval v dolině Brodská domácí zvířata a vybíral včelíny. Kvůli vysokým škodám na majetku (a protože už začal být medvěd pro druh homo sapiens nebezpečný), podařilo se ho v srpnu vlákat do klece, v níž návnadu umístili pracovníci chomutovského zooparku. V karanténě se ale Míša z klece proboural ven a ze zooparku utekl. Nakonec musel být na předměstí Chomutova strážníky městské Policie zastřelen. Poté byl vycpán a stal se novou chloubou Muzea regionu Valašsko v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí.