Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 41. den - odpoledne: Jezernický viadukt; okruh cca 6 km: NS Potštátské skalní město - bývalá Železná rozhledna Potštát (Walderode) – zřícenina hradu Puchart (Potštát)- skalní město Potštát; vojenský újezd Libavá
Pondělí 12. 9. 2022 - odpoledne
Cestou z Lipníka nad Bečvou, kde jsme si dopoledne prošli jeho historické centrum, nás zaujal 343 metrů dlouhý dvoukolejný železniční viadukt Jezernice z r. 1873. Se svými 41 oblouky je zdejší dominantou. Ota jen zpomalil, nezastavujeme.
V Hranicích odbočujeme na sever směr Potštát. Parkujeme na parkovišti v zatáčce - kus za rozcestím Skalní město. Odtud se vydáváme na cca 6 km dlouhou procházku. Začínáme do kopečka po neznačené travnaté cestě. Vysoké skály zatím nevidíme, ale zajímavou strukturu skal vidíme podle cesty.
Zhruba po 800 metrech stoupání jsme dorazili na žlutou turistickou značku, po které vede vlastivědná stezka Potštátské skalní město. Je to 12 km dlouhý okruh, který začíná v Potštátu. Je na něm 7 zastávek, kde jsou informace převážně o zdejších zajímavostech. My tady odbočujeme vpravo a projdeme si její část – podle našeho názoru tu nejzajímavější. Jdeme více méně po rovině zpočátku po zpevněné cestě. Je zataženo, ale neprší.
Po dalších asi 800 m zpevněnou cestu opouštíme a pokračujeme po turistické trase a naučné stezce vpravo. Přecházíme vrchol Železná rozhledna (526 m). Měla by tam být kóta, ale kdysi tam káceli stromy, je tam spousta větví, tam kótu najít nemůžeme.
Hned za ním vidíme zbytek původní Železné rozhledny, nazývané také Walderode. Byla to soukromá rozhledna - ocelová příhradová konstrukce na vysoké kamenné podezdívce, kterou si r. 1929 postavil hrabě Zikmund Desfours-Walderode. Na kruhový ochoz ve výšce 28 m se lezlo po ocelovém žebříku. Byl z ní nádherný výhled na město Hranice, Hostýnské a Vizovické vrchy, na hřeben Jeseníků, Beskydy a za jasného počasí na štíty Západních a Nízkých Tater. Z důvodu havarijního stavu byla r. 1972 stržena. Některé její díly byly prý ještě použity na jiné konstrukce. Na místě zůstala kamenná zeď s uzamčenými dveřmi.
Zajímavé je, že Ota – rozhlednový maniak o existenci této rozhledny neměl tušení.
Pokračujeme z prudšího kopečka ke zřícenině hradu Puchart. Není přímo na značce, je na kopečku vlevo. Když jsme byli od něj asi 0,5 km, dočetli jsme se, že za nepříznivého počasí je obtížný výstup. Naštěstí nepříznivé počasí není. Nevím, zda by mne to odradilo.
Podle mapy jsme už hrad minuli. Najednou vidím nějakou cestičku, co vede vzhůru. Šplhám tam. Samozřejmě sama. Otu tyhle nepatrné zbytky hradu nějak nezajímají. Jen doufám, že když se nevrátím, že mne přijde posbírat.
Hrad Potštát, Pustý zámek nebo také Puchart (tak byl omylem pojmenován na poč. 19. století) byl založen ve 13. století na ostrožně nad soutokem Kouteckého potoka a Veličky. První písemná zmínka o něm je z doby okolo r. 1320. Byly to dokonce dva samostatně stojící a samostatně fungující hrady. Kromě dalších funkcí kontrolovaly cestu ze Slezska ke Hranicím. Přední hrad, kde byly i větší obytné prostory, zaujímal větší plochu s rozměry až 37 × 28 metrů. Ze západní strany ho chránil val a 20 – 25 metrů široký příkop. Zadní hrad měl na malém nádvoří dominantní obytnou věž s půdorysem 12 × 10 metrů, která stála na malém nádvoří. Oba hrady byly spojeny úzkým skalnatým hřebenem. Hrady byly r. 1394 dobyty a pak již nebyly obnoveny. Důvodem byla prý asi i dostavba potštátské tvrze. R. 1408 je o něm již psáno jen jako o hradišti. Zachoval se zbytek paláce, příkop oddělující oba původní hrady a zbytek věže pravděpodobně toho druhého hradu.
Šplhám kamsi vzhůru, ale jsem úspěšná. Nakonec jsem tam našla nějaké malé zbytky zdí a velké množství skalisek. Některé možná byli i součástí hradu. Těžko se to pozná. Cestiček je tu spoustu, ale zdá se, že tu toho víc nenajdu. Raději se vracím, dokud vím, kterým směrem.
Opatrně scházím zpátky dolů. Už jsem na žluté, ta pokračuje cestičkou ve svahu. Takové cesty nemám ráda, navíc Ota je v nedohlednu. Nikdy si neuvědomí, že tyto cesty mi nedělají dobře. Možná si i myslí, že jsem tam lézt nemusela. Jenže to netuší, že musela. Míjím skály, fotím a jsem nadšená. Konečně na mne Ota čeká. Je to v místech, kde to začíná být už opravdu nebezpečné. Je to dobré, nezapomněl na mne. Po skalách lezeme vzhůru – najednou jsme u zbytku věže. To je pravděpodobně ten druhý hrad. Těch zbytků staveb tady na značené trase je víc, než jsem našla já nahoře. A to podle mapy je hrad zakreslený docela kus vlevo od žluté. Ale aspoň vím nebo si to aspoň myslím, že jsem tady nic nepřehlédla.
Jenže teď musíme po dalších skalách klesat. Tady jsem pochopila, proč nás o půl km dřív upozorňovali na neschůdnost této trasy v dešti. Ale kudy bychom jinak šli? To bychom se měli vrátit? To sotva. Je to krkolomné, je to dlouhé, občas jdu cik cak, občas přímo dolů, jak to prostě jde. Nevím proč, Ota tohle nemá rád, ale mně se to líbí, i když musím být hodně opatrná. Konečně jsme u potoka a po pohodlné cestě jdeme už jen kousek k silnici.
Jenže teď musíme po dalších skalách klesat. Tady jsem pochopila, proč nás o půl km dřív upozorňovali na neschůdnost této trasy v dešti. Ale kudy bychom jinak šli? To bychom se měli vrátit? To sotva. Je to krkolomné, je to dlouhé, občas jdu cik cak, občas přímo dolů, jak to prostě jde. Nevím proč, Ota tohle nemá rád, ale mně se to líbí, i když musím být hodně opatrná. Konečně jsme u potoka a po pohodlné cestě jdeme už jen kousek k silnici.
Nyní nás čekají cca 2,5 km cesty stále po naučné stezce, ale po silnici. Jdeme úzkým údolím, které zde vymodelovala říčka Velička. Naštěstí provoz není veliký. U silnice je zajímavá budova hostince U Tlustého Jana. Pochází z r. 1710, kdy zde byla vybudována zahradnická usedlost. V 19. století tu byl hostinec s neobyčejně korpulentním hostinským. Byl prý tak tlustý, že musel mít speciální židli. Nad pípou měl ve stropě hák a ze židle se vytahoval na provaze. Později si nechal vyrobit jednoduchý kladkostroj. I po válce zde byl hostinec obnoven. Teď je již delší dobu zavřený.
Takže máme smůlu, pivo nebude. Jde se dál. Po pravé straně jsou občas samostatné masivy skal. Je tady vidět i břidlice, která je pro zdejší kraj typická. Skály jsou bohužel často ukryty za listnaté větve stromů. Zdejší oblast byla po staletí osídlená sudetskými Němci. Když byli odsunuti, odešla s nimi i značná část historické paměti tohoto kraje. Bohužel to byli oni, kdo nejlépe znali zdejší pověsti, ale také přesné pojmenování a polohu jednotlivých skalních útvarů. Názvy jsou známy: Nebesa, Jelení skok, Zakleté město, Kosí údolí, Skřítkovy domy, Čertovo kopyto, Čertovo zastavení, Bílá tůňka, Černá tůňka, Kamenný vodopád, Varhany, Kamenná vrata, Svatební kámen, Čertova přehrada, Čertova stěna, Čertova kazatelna či Strmé skály. Jenže ne vždy jsou odborníci schopni tyto názvy přiřadit konkrétním skalám.
Co se podařilo identifikovat, jsou Skřítkovy domy nebo také Trpaslíkův domeček. V těchto skalách bydlel podle pověsti trpaslík, který měl zlatý poklad a obdarovával chudé.
Naproti této skalní stěny je u potoka Polišenský kříž. Je upomínkou tragédie, která se zde odehrála dne 21. 6. 1928 (na tabuli naučné stezky je prý chybně uveden r. 1924), kdy tudy šel bohatý řezník František Polišenský z Hranic do Potštátu nakoupit dobytek. Tady byl zastřelen a oloupen. Vrah i s penězi zmizel nedalekým Kosím kaňonem okolo bezejmenného potoka směrem ke Kyžlířovu a nebyl nikdy vypátrán.
Přicházíme na rozcestí Skalní město, jen kousek za odbočkou naučné stezky vlevo, která tady přechází říčku a stoupá do kopce. My jdeme ještě kousek po silnici k autu.
Za rozcestím si u silnice čteme 7. zastavení naučné stezky Kamenná vrata. Toto místo je nejužší prostor v údolí říčky Veličky. Těsně u mostu má být vklíněn Svatební kámen, též Kámen vdavekchtivých žen. Nyní je z větší části zasypaný (kdysi dosahoval výšky 2 metry) a zabetonovaný do opěrné zdi lesní cesty. Podle pověsti ho tady upustil čert, který nedaleko stavěl přehradu, aby si za ženu vysloužil selskou dívku. Jenže to do svítání nestačil a kámen tady upustil. Ve vzteku pak téměř hotovou přehradu rozmetal po stráni na západ od říčky. Proto je tam dnes tolik kamenů. Pověst však pokračuje. Dívka, která si na ten Svatební kámen vyleze, se do roka určitě vdá. My jsme si jen domýšleli, který kámen by to mohl být.
Ještě vpravo míjíme skalní věže Nové (Dolní) skály a Staré (Horní) skály, oblíbený horolezecký terén.
Konečně jsme u auta a po 2 hodinách odjíždíme. Dokonce máme i několik hub – babky a klouzky. Na Otovi je patrné, že moje nadšení nesdílí. Lezení po skalách ho nenadchlo a chůzi po silnici s provozem aut, i když nepatrným, také rád nemá. Ani zbytek pro něj neznámé rozhledny mu náladu moc nezlepšil. Ale cedule naučné stezky poctivě četl a i ten Svatební kámen se mnou hledal. Ale snáší to statečně. Ví, že mně se to líbí a tak statečně trpí. Však si to zítra užije, to ho čekají dokonce dvě rozhledny.
Jedeme do Kozlova. Na parkovišti Pramen Odry máme v úmyslu přespat, ale ještě jsme se chtěli k pramenu zajít podívat. Z parkoviště je to 1,6 km po rovině a prý je tam hřibový ráj. Za hodinu bychom to měli zvládnout vše. Jenže skutečnost je jiná.
Pramen Odry je v areálu vojenského újezdu Libavá, kam se běžně nesmí. Je to povoleno pouze od pátku do neděle a ve svátek. Dnes je pondělí, máme tedy smůlu. Kupodivu ani jeden z nám nemá odvahu tam přes zákaz vniknout.
Toto vojenské území vzniklo na základě rozhodnutí Gottwaldovy vlády ze dne 17. září 1946 a ke dni 1. červenci 1950 bylo prohlášeno vojenským újezdem. V obcích, které v této oblasti žili, byli výhradně Němci. Ti byli nuceně vysídleni a oblast byla osídlena českými přistěhovalci. V té době se předpokládalo, že vojenský újezd vznikne jinde – kolem Pradědu a v okolí Vrbna pod Pradědem. To však bylo zamítnuto. Přistěhovalci byli tedy v letech 1947 – 1950 nuceně vysídleni. Tak to tady tehdy fungovalo.
K pramenu Odry se tedy nedostaneme. Na spaní je parkoviště docela vhodné. Trochu jsem se umyla a jdu dělat smaženici. Po chvíli zjišťuji, že je skutečně dobře, že jsme se nikam nevydali. Každou chvíli slyšíme střelbu ze samopalů. Po chvíli nad námi poměrně nízko krouží dvě letadla, snad stíhačky. Je to rachot a já mám divný pocit. Nesnažím se to fotit, aby mi někdo nepřišel zabavit foťák. Je to tady vojenský areál, znám ty historky z dřívějších časů. Z té střelby mám hodně divný pocit. Dá se říct, že se skoro bojím. Hned si však uvědomuji, že nejsem vůbec žádný hrdina. Co mají říkat chudáci na Ukrajině, kde ta střelba a nálety letadel jsou na denním pořádku a ještě jsou myšleny vážně. Jsem ráda, že mohu zmizet do auta. Tam to tolik slyšet není a nepochopitelně si tam připadám bezpečněji. Jen jsem zvědava, zda tady bude v noci klid.
Sedíme v autě, popíjíme pivo. Venku je zataženo a rychle se ochlazuje. Zítra však má být hezky.
I když je tma, stále občas slyšíme střelbu z kulometů. Dokonce ještě letadla opět přiletěla a krouží tentokrát o kus dál. Asi o nás moc dobře ví a je jim jasné, že tu budeme spát. Při posledním okruhu jedno letadlo naletělo těsně nad nás, křídly zamávalo, odletělo a byl klid. I ta střelba utichla.
Až později jsme zjistili, že až do 16. září probíhá 9. ročník cvičení Ample Strike a že vojenská aktivita je plánována i ve výcvikovém prostoru Libavá.
Jdeme spát po půl desáté, venku je už jen 11,5 stupně, v autě o 2 víc, vyjasňuje se. Vylézá měsíc, občas někde prosvěcuje hvězdička. Hlavní je, že už je klid. Uvidíme, zda to ráno zase nezačne.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.620, 17.665)
Poslední aktualizace: 28.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Diskuse a komentáře k Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 41. den - odpoledne: Jezernický viadukt; okruh cca 6 km: NS Potštátské skalní město - bývalá Železná rozhledna Potštát (Walderode) – zřícenina hradu Puchart (Potštát)- skalní město Potštát; vojenský újezd Libavá
Konečně se mi sem po dloihé době na okamžik povedlo mrknout na okamžik. Vojenská území jsou…
Potštát
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jedeme na sever a severovýchod Moravy – 41. den - odpoledne: Jezernický viadukt; okruh cca 6 km: NS Potštátské skalní město - bývalá Železná rozhledna Potštát (Walderode) – zřícenina hradu Puchart (Potštát)- skalní město Potštát; vojenský újezd Libavá
Zaniklá rozhledna
Rozhledna
Asi v polovině žluté turistické trasy mezi Boňkovem a Potštátem (tou která vede přes zříceninu Puchart) narazíme u lesní cesty na poněkud záhadnou stavbu. Jedná se o zbytek či základ bývalé rozhledny, kterou si zde nechal postavit Zikmund Desfours-Walderode, majitel potštátského panství v r. 1929. Jednalo se o kovovou konstrukci o výšce 28m. Čtyřboká rozhledna měla kruhový Ochoz. Spíš než rozhledna by se mělo používat označ…
0.4km
více »
Potštátsko - U Vágnerova mlýna
Drobné památky
Nejen „skalním městem“, ale i širším okolím Potštátu prochází asi 13 km dlouhá okružní naučná stezka, doplněná na atraktivních lokalitách informačními tabulemi. Tady bych chtěl poukázat na zajímavé místo, nach…
0.6km
více »
Potštátsko - U staré rozhledny
Trosky
Pokud budete špacírovat po Potštátské naučné stezce směrem k dvojhradí Puchartu (od bývalého městečka k němu po hřebeni vede i turistická žlutá trasa), minete na zalesněné kótě 523 m nevysoký zděný objekt, při…
0.6km
více »
Putování po Potštátsku
Cestopisy
18.4.2020. Venku je hezky a tak teplo, že můžu celý dnešní výšlap absolvovat jen v tričku. A kam že jsem tuhle prosluněnou dubnovou sobotu vyrazil? No přece na Potštátsko! Do dosud turisticky nedoceněné končiny na okraji Oderských vrchů a vojenského újezdu Libavá, do kraje, kde ještě v druhé polovině minulého století lištičky na tuláky vesele mávaly pacičkami a štěkaly to svo…
0.6km
více »
Torzo rozhledny hraběte Walderode
Rozhledna
Od roku 1929 stála poblíž kóty 526, ve výšce 523 m/m (GPS: 49°37'5.614"N, 17°40'40.716"E), nad státní silnicí z Olšovce do Potštátu železná rozhledna, kterou si pro své pozorování nechal postavit hrabě Zikmund Des…
0.6km
více »
Puchart - sudetské dvojhradí
Zřícenina
Zajímavé útvary Potštátského skalního města je nemožno představit si bez romantické zříceniny hradu Puchartu. Několik set metrů před hospodou U tlustého Jana se nachází rozcestník a odtud k němu směřuje žlutá turistická trasa. Ruina je vzdálena sotva půl kilometru, ale chodník velmi strmě stoupající skalnatým terénem notně prověří naši fyzičku. Z vlastní zkušenosti můžu konst…
1.1km
více »
O Potštátském skalním městě
Skalní útvar
Úvodem bych si dovolil upozornit, že se o opravdické skalní město nejedná. V něm bychom se přece mohli procházet chodbami vedoucími na náměstíčka a přitom by se nám vysoko nad hlavami vypínala temena skalních st…
1.3km
více »
Potštát-zámek
Zámek
Městečko Potštát najdete v bývalém okrese Přerov, severně od Lipníka nad Bečvou a 12 km severozápadně od Hranic v Nízkém Jeseníku v oblasti Oderské a Vítkovské vrchoviny. Zámek uvidíte v Potštátě po levé straně na sil…
2.2km
více »
Potštát
Městečko
Potštát leží na Severní Moravě, severozápadním směrem od města Hranice. Městečko se rozkládá v oblasti Oderských vrchů a je obklopeno lesy. Západním směrem od města je oblast vojenského prostoru Libavá. Městečke…
2.2km
více »
Z Hranic přes Olšovec do Potštátu
Tipy na výlet
Má být hezký sobotní den, my si chystáme naše toulavé boty, batohy a foťáky na březnový výlet. Protože někde bude asi ještě dost sněhu - volíme místo, kde ho snad už budou jen zbytky. Odjíždíme vlakem směr Hranice. Má tu nedaleko být zatopený lom, takže ideální místo k předjarnímu počasí.
Vystupujeme v Hranicích a od nádraží ČD přecházíme k autobusu, bohužel jede až za 3 hodiny. Takže - čekat tak …
2.3km
více »
Soudkova štola
Přírodní památka
Nízký Jeseník i jeho krajinné podcelky jsou velmi často tvořeny břidlicovitými horninami. Jedním z těchto podcelků je tzv. Potštátská vrchovina. Tvořená je z Velké části spodnokarbonskými břidlicemi a drobami hrad…
2.3km
více »
Město Potštát - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Kostel sv. Bartoloměje v Potštátu patří k významným památkám města v Oderských Vrších. První písemná zpráva o farním kostele je u roku 1408, kdy je zmíněn spolu s farou. Vlastní stavba je však staršího data, patrně z poloviny 14. století.
V jádře gotický kostel s renesanční a barokní úpravou nabyl současné podoby po pseudoslohové přestavbě v 19. století.
Římskokatolický farní kostel, zasvěcený sv. Bartoloměji, stojí v jihoz…
2.3km
více »
Boňkov - Soudkova štola
Důl, štola, šachta
Karbon, kulm, perm... tahle slova nejsou cizojazyčnými nadávkami, ale odbornými názvy z geologické minulosti Moravské brány a jejího kopcovitého okolí za období prvohor. Tehdy vznikala droba i břidlice, které by…
2.3km
více »
Golf klub Radíkov
Golf
Devítijamkové golfové hřiště se nachází v obci Radíkov u Hranic. Golfové hřiště je přístupné všem golfistům a je vhodné zejména pro začínající hráče. Na hřišti je možno zapůjčit si golfové hole a míčky. Klubovna G…
2.4km
více »
Potštát - Bočkovo náměstí
Náměstí
Návštěvník, jedoucí po silničce těsným údolím Veličky, v němž se ze svahů vypínají skaliska Potštátského skalního města, bude po svém příjezdu na okraj Potštátu asi překvapen. Pokud předtím hledal informace…
2.4km
více »
Potštát - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
V malém městečku Potštátu, skrývajícím se v Oderských vrších za skalnatou soutěskou s břidlicovým skalním městem a ležícím nedaleko hranic vojenského újezdu Libavá, se nachází množství zajímavých stavebních pam…
2.6km
více »
Partutovice
Vesnice
Obec Partutovice leží severním směrem od města Hranice a v oblasti Oderských vrchů. Partutovice jsou jednou z mnoha větších obcí přerovského okresu se 480 obyvateli. Obec je situovaná v pěkném kraji plném lesů …
2.9km
více »
Partutovice - Maršálkův větrný mlýn
Mlýn
Celodřevěný větrný mlýn německého typu nad obcí Partutovice jsme navštívili během toulek v okolí Potštátu. Auto jsme nechali na polní cestě, vedoucí k mlýnu a zbývající kousíček jsme došli pěšky. Tento mlýn stojí asi 600 m východně od obce, na místě zvaném Grunderb. To, že byl mlýn postaven na dobrém místě jsme poznali na vlastní kůži , neboť vítr foukal docela dost. Od mlýna…
2.9km
více »
Mlýn v Partutovicích
Mlýn
Celkovou rekonstrukcí za více než devadesát tisíc korun prošel jeden z nejzachovalejších větrných mlýnů v kraji - větřák v Partutovicích (okes Přerov). Mlýn byl postaven již v roce 1837 a díky rozsáhlým opravám, které financoval Referát kultury Okresního úřadu Přerov, se tak letos v létě mohl po osmnácti letech opět roztočit a dokonce i mlít.
V současné době je majitelem mlýnu Jan Kadler, který se ochotně podílel na…
3km
více »
Středolesí - kostel sv.Antonína Paduánského
Kostel
Středolesí je menší, ale velice půvabnou vesničkou, ležící poblíž Uhřínova na drsné náhorní planině Oderských vrchů. Ačkoliv je od Hranic vzdálena téměř 10 km, je dnes jejich místní částí (Hranice VIII – Střed…
3.3km
více »
Olšovec
Jezero
Zatopený starý břidlicový lom s Krásnou a čistou vodou. Vlétě bývá běžně viditelnost cca 5m. Lom je dostupný veřejnosti i ke koupání, ale v některé velmi teplé dny bývá velká návštevnost a tak kdo chce mít při k…
3.7km
více »
Olšovec - zatopený lom
Důl, štola, šachta
Jste romantiky a máte rádi poněkud zvláštní a mnohdy tajemnou tvář opuštěných lomů? Pak tedy velmi dobře víte, že právě na těchto místech zde díky přírodě, dobývající pomalu zpět své území, vzniká pozoruhodný no…
3.7km
více »
Za jedním zatopeným lomem a návštěva městečka Potštátu
Cestopisy
Páteční velmi příznivá předpověď počasí na víkend nám udělala převelikou radost a okamžitě jsme si na sobotu začali plánovat první letošní výlet : co takhle zajet do Branné v Jeseníkách a prozkoumat její nejbl…
3.8km
více »
Oderskými vrchy přes Uhřínov
Tipy na výlet
Tento nenáročný výlet je nejvhodnější začít u hrádku Kunzov, odkud se vychází po modrém značení chatovou osadou a s následným krátkým výstupem na náhorní parovinu. Z obce Uhřínov je…
4km
více »
Kunzov
Letohrad
Zámek Kunzov se nachází na Přerovsku v Olomouckém kraji. Zámek nevelkých rozměrů je obehnán zdí s cimbuřím a kulatými věžemi. Impozantně působí vstupní brána s gotickým obloukem, střežená sedícími kamennými lvy …
4.1km
více »
Lipná
Vesnice
Krásné místo s názvem Lipná se nachází v okrese Přerov v obyčejném, ale přesto moc pěkném prostředí. Co se týče pamětihodností, je zde pozoruhodný Kostelík, který byl postaven jen ze dřeva. Je tomu sice už moc a m…
5.2km
více »
Na zříceninu hradu Drahotuš
Tipy na výlet
Hrad Drahotuš je zřícenina středověkého hradu ležící nad obcí Podhoří, která je součástí města Lipník nad Bečvou. Jedeme autem, proto se nejdříve vydáváme ze zmíněného Lipníku směrem na…
6.1km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Helfštýn
Zřícenina
Hrad Helfštýn leží na úpatí Moravské brány. Nachází se nedaleko města Lipníku nad Bečvou v Olomouckém kraji. Helfštýn lze navštívit v březnu a listopadu o víkendech a od dubna do října…
11.7km
více »
Lipník nad Bečvou
Město
Lipník nad Bečvou leží na Severní Moravě, východním směrem od Olomouce. Jak název města napovídá protéká jím řeka Bečva. Lipník se rozkládá pod jižními vrcholky kopců Oderských vrchů. Jihovýchodním směrem od města…
11.9km
více »