O Potštátském skalním městě
Turistické cíle • Skalní útvar
Úvodem bych si dovolil upozornit, že se o opravdické skalní město nejedná. V něm bychom se přece mohli procházet chodbami vedoucími na náměstíčka a přitom by se nám vysoko nad hlavami vypínala temena skalních stěn a věží... jenže tohle všechno v tom Potštátském chybí.
Na „vině“ je materiál, ze kterého vlivem přírodních procesů vzniklo. Byly jím usazené horniny z období karbonu – droby, drobové slepence a břidlice, které zvětrávají trochu jinak než měkké pískovce. Namísto skalních věží zde proto uvidíme „jen“ skalní výchozy a vysoké útesy, které jsou navíc viditelné pouze v období vegetativního klidu. Jinak jsou totiž i ty vyšší skály skryty za clonou listí.
Což ale neznamená, že se jedná o lokalitu nezajímavou. Skalní výchozy lemují romantické hluboké kaňonovité údolí Veličky v délce přibližně 2.5 kilometru z obou stran, ale všechna nejpozoruhodnější skaliska se vypínají po pravé straně silnice vedoucí od Olšovce do Potštátu.
O co menší členitosti dosahují jejich stěny, o to víc se jim dostalo libozvučných názvů pocházejících ještě z doby, kdy Potštát obývalo převážně německé obyvatelstvo.
Starousedlíci si zajímavých skalních uskupení považovali, o čemž svědčí jména jako Kosí údolí, Čertova stěna, Čertova kazatelna, Čertova přehrada, Čertovo kopyto, Varhany, Svatební kámen anebo Kamenná vrata.
Poblíž Trpasličích domů se nachází kamenný kříž zvaný Polišenský. V roce 1924 byl v těchto místech zabit a oloupen bohatý hranický řezník František Polišenský, když putoval za nákupem dobytka. Příčinou jeho smrti se údajně stala kulka ze služební policejní karabiny. Vrah i s penězi uprchl vzhůru strmým Kosím údolím směrem ke Kyžlířovu a nikdy nebyl vypátrán.
Naproti křížku se u silnice vypíná skalní stěna zvaná Trpasličí domeček. Po celé její délce se tvoří vrstevnaté sloupky a dutiny, které starousedlíkům připomínaly trpasličí obydlí a místo opředli mnoha bájemi.
Další pozoruhodnou lokalitou jsou Kamenná Vrata vypínající se nad kaňonem Veličky v jeho nejužším místě a pod nimiž potok překonává prahy soutěsky menší kaskádou. Vysoký skalní útes (asi 30 m) je totiž tvořen zvrásněnými usazeninami (aleuropetitickým slepencem spojeným drobovým tmelem) a při pohledu z dálky místním připomínal zavřená vrata. Až do roku 2005 rostl na skále mohutný dub, jehož kořeny prorůstaly skálou a býval dominantou celé soutěsky. Pevnou skálu si dnes oblíbili horolezci, ale ti ji místo Vrat nazývají „Novými skálami.“
Horolezecké „Staré skály“ (místními nazývané Strmé) se odsud nalézají jen pár minut chůze dál po silnici a tvoří je mohutný blok o výšce stěny až 20 metrů.
Vraťme se ale ještě nazpět k soutěsce: u mostu přes říčku je do jejího zpevněného břehu vetknut balvan zvaný Svatební. Velký kámen o výšce dvou metrů a váze asi 12.5 tun tu zanechal čert při stavbě přehrady. Samozřejmě, že ji nestavěl z pouhého rozmaru, ale proto, aby dostal za manželku jednu selskou dívku. Přehradu měl postavit do prvního kohoutího zakokrhání, jenže čertisko při té lopotě asi přestalo sledovat čas a prošvihlo to. Plno vzteku pak rozmetalo nedokončenou přehrádku do okolní stráně a ve břehu potoka zůstal jen ten velký balvan. Podle pověsti má prý dodnes kouzelnou sílu a vdavekchtivé ženě, která naň vyleze a usedne, se její přání do roka a do dne vyplní...
Starými (Strmými) skálami Potštátské skalní město končí. Jeho začátek pak bychom nalezli poblíž zastávky busu u restaurace „U Tlustého Jana.“ (Jednalo se prý o hospodského tak obézního, že musel kvůli svému objemnému tělu používat při vztyčení ze židle speciální kladkostroj!)
Na dohled od restaurace vychází silnice směrem k Olšovci z kaňonu a prochází loučkou, z níž se otvírá výhled na pozoruhodný skalní masív zvaný Nebesa. Tyčí se nad několika domky přímo naproti mostu přes Veličku a v turistickým mapách bývají označovány jménem Jeleni skok. Ten skutečný „Jelení skok“ se ale údajně nachází až za druhým domem směrem na Potštát a za mrazivých zim bývá ozdoben velkými rampouchy.
Posledním významným seskupením Potštátských skal pak je skalnatý hřeben nacházející se na temeni kopce vysoko nad restaurací U Tlustého Jana. Od rozcestí před restaurací k němu prudce stoupá žlutá turistická trasa, ale strázně výstupu budou jistě rázem zapomenuty při pohledu na romantické zbytky skalního dvojhradu hradu Puchartu a na okolní bizarní skalní útvary.