Přidat Bruntál mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Bruntál
JESENÍKY ( retro 1987)
1.den
Ráno vyjíždíme s rodiči směr Vsetín, Valmez a Hranice. V Teplicích nad Bečvou odstavujeme auto u vlakové zastávky a já je všechny vleču nahoru do kopce a ukazuju rodičům a bráškovi naši nejhlubší moravskou propast - Hranickou " Macochu". Kupodivu jsou docela ohromeni - něco takového tu nečekali - a moc se jim tu líbí ! Po návratu dolů k autu mama vytahuje z kufru auta kastrolky a každý dostává porci kuřete s rýží. ( Svoji porci jím stydlivě opodál a pořád se dívám přes rameno, jestli kolem neprochází nějaký tramp - to bych se asi pak hanbou propadl - ale co člověk neudělá pro to, aby znovu spatřil svá oblíbená místa...)
Projíždíme přes Hranice a Lipník a pak po "dálnici", vedoucí přes poslední výběžky Oderských vrchů, objíždíme Olomouc a náš vůz stoupá k věhlasnému poutnímu místu na sv.Kopečku. Po prohlídce interiéru velikého poutního chrámu tata konstatuje, že je to tady tak pěkné jak na Velehradě. Následuje prohlídka olomoucké ZOO : zvířátka tu chovají velice pěkná a je jich i převeliké množství, nám se nejvíc líbil pavilon opic a pelikáni.
Pokračujeme do velice zajímavého města Šternberku, kde se nad horním náměstím tyčí veliký komplex chrámu a bývalého kláštera, ale hlavně nádherný a přístupný hrad s téměř zámeckými interiéry. Jsou přístupna obě patra hradu, každým z nich nás provádí jiná mladá "kočka" kastelánka a je to uvnitř moc pěkné. V podhradí se stavujeme ještě na prohlídku expozice "Hodin" a pak chodíme s tatů po městě a hledáme nějaký nocleh. Všechny ve Šternberku jsou plné, z jednoho je nám ale umožněn telefonát do Rýmařova a zde si rezervujeme 2 noci v hotelu Praděd.
Cestou krásným horským údolím do Rýmařova nám v jedné zatáčce uletěl disk z předního kola a měli jsme půl hodiny co dělat, než byl v džungli chrastí a vysokých kopřiv objeven ! Po příjezdu do Rýmařova se jdeme napřed ubytovat - hotel leží blízko náměstí s pozoruhodnou radnicí - pak jedeme za město dojíst zbytek kuřete s rýží a teprve pak jdeme pátrat po mamině bývalém domově. ( Děda měl totiž velice toulavé geny - pocházel z Brna, ale za manželku si vzal si babičku Slovenku z Kubré od Trenčína. Děda byl řidičem autobusu, ale skoro pořád se stěhovali : jedno dítě povili na Vsetíně, další v Pržně u Jablůnky atd.... Než se usadili nastálo v Brumově, tak mama žila do svých 16 let právě tady v podhůří Jeseníků ve městě Rýmařově...) Najít ulici a dům, kde tehdy bydleli, se ukázalo býti větším problémem, než se čekalo - protože naše drahá maminka už má za ty roky Hosipa jak hrom !! Od barokní nádhery - kostela " V Lipkách" - jsme procházeli kolem nějaké rozbité fabriky k hospůdce " Na růžku", kde by to mělo údajně být ! Mama nám označila barák a pak se dala zbaběle na ústup, já tam zazvonil a zeptal se jedné paní a bylo to ono ! Dohonili jsme mamu a dovlekli ji zpět a pak jsme chvilku hovořili s tou paní a ještě jedním srandovním dědkem, který si na toho našeho dědu velice dobře pamatoval, protože spolu chodili na " Rožek" na pivo...
Po návratu do hotelu ještě s tatů na 1 pivko dolů do restaurace a hajat...
2.den
... protože nás čeká veliká Cesta Na Praděd ! Ráno proto budíček už v půl 8. ! Po snídani jedeme na benzín do Bruntálu, protože v Rýmařově zrovna doplňují zásoby a nemají otevřeno. Dneska se nám udělalo velice pěkné počasí. Po doplnění PHM si neradi odpouštíme prohlídku zámku - ( šak negdy příště) - a přes malou Morávku jedeme do lázní Karlova Studánka. U hotelu a restaurace Hubertus, kde mají nádherný interiér s lustry vyřezanými ze dřeva, odstavujeme auto. Napřed omrkneme umělý vodopád a procházíme si pak celé maličké , ale moc miloučké lázně a proti toku Bílé Opavy se vydáváme k hoře Praděd.
( Tata má na nohách obuté polobotky - no nechcu vidět po tůře jeho nohy !!!) Údolí Bílé Opavy patří k nejkrásnějším místům zdejších hor - vždycky tomu tak bylo a já doufám, že i bude ! Na potoku jsou nádherné kaskády, přicházíme k palouku, kde se nyní vybírá dobrovolné vstupné na cestu nejdivočejším úsekem s mnoha menšími i většími vodopády. Ten nejvyšší dosahuje výše 8 m ! Divoké údolí Opavy je moc pěkné, míň pěkné je strmé stoupání na rozcestí s modrou značkou - pak už je cesta přes nádherný horský les až k chatě Barborce jen příjemnou procházkou. Na Barborce musíme nějakou dobu čekat na místo u stolu - je moc krásně a tak do hor vyrazilo množství jejich milovníků a teď mají zrovna všichni hlad - a pak si celá rodina objednáváme chutného moravského vrabca.
Po obědě po asfaltce velikým obloukem na vrchol nejvyšší moravské TOP - hory - Pradědu. Původní červená značka k vrcholu byla zrušena a pro turisty uzavřena kvůli ochraně přírody. Cesta 3.5 km po asfaltu není nic příjemného, ale ...je moc hezky, rozhled na celé horstvo Jeseníků a podhůří je dnes plastický a fantastický a je to poprvé, kdy mi tady vyšlo počasí - a to už jsem nahoře na Pradědu potřetí v životě !!! Rozhledna je zatím ještě pro veřejnost uzavřena, funguje ale už bar a restaurace !
Na můj návrh, abychom z hory zestoupili do Videl a prošli si kousek údolí Střední Opavy a do K.Studánky pak dojeli autobusem, není "většinou" přijat a tak se vracíme po Barborku a odtud dál po silnici pod tajuplným hřebenem s Petrovými kameny na Ovčárnu. Tady čeká asi 300 lidí na bus dolů na Hvězdu, když vidíme ty davy,tak raději pokračujeme dál po silnici pěšky. Kousek Nad Karlovou Studánkou nás čeká ostrý sešup lesem do údolí a lesní cestou, pak vycházíme na parkovišti zrovna u auta.
Cestou zpět do Rýmařova si ještě projíždíme celou Malou Morávku a Karlov - byl jsem tu v 17.letech na svém 1.čundru a chci rodičům ukázat i tato pěkná místa. V hotelu si pak vaříme grog, sprchujeme se a večer pak ještě s tatů dole do hospody na "jedno" a spat...
3.den
... protože ráno balíme a dáváme sbohem jak hotelu Praděd, tak i městu Rýmařovu. Dneska je velice škaredě a vypadá to na brzký déšť !! Rodiče ještě dělají nějaký nákup ve městě a teprve po něm vyjíždíme na prohlídku hradu Sovinec. Veliká zřícenina vypadá zvenku velmi impozantně, vrata jsou ale zavřená a má se zvonit. Místo odpovědi napřed slyšíme štěkot psa a teprve pak hlas jeho pána, abychom chvilku počkali.
Platíme vstupné 3 kčs za jednoho ! -( je úplně jasné, že nás ošidíl, tolik se platí za prohlídku průměrného zámku) - a pak jsme vyvedeni na hradby a dozvídáme se historii hradu. Po tomto procházíme rozlehlými zříceninami - hrad na konci 2.světové války vyhořel - a ruiny se už léta letoucí opravují. ( Jsem ale velice zklamaný - hradní věž nemá střechu, do některých už opravených hradních paláců se zatím " výpravy" nevodí, ani kostel před vchodem do hradu není přístupný a tak je tu zatím k vidění...kulové !!! (Nejhezčím objektem je dřevěná vyřezávka před hradní branou...)
Pak odjíždíme do Šumperku. V tomto zajímavém a moc pěkném městě chodíme po obchodech, navštěvujeme i obchodní dům a já si celý šťastný kupuju v prodejně Supraphonu LP desku od Luboše Pospíšila. " Jsem v tom". Pak svorně odcházíme do lidové jídelny na oběd...
Naše další cesta vede přes Velké Losiny do Loučné nad Desnou, kde se tata na chvilku stavuje na návštěvu za jedním svým bývalým spolupracovníkem, který se tu z Brumova přestěhoval. Pokračujeme do Koutů a serpentinami nahoru na Červenohorské sedlo, kde je mlha jak někde na Šumavě. V mlze a pak už hustém dešti přes město Jeseník a lázně Lipovou ke vchodu k jeskyním "Na Pomezí." Dost dlouho čekáme venku v bufetě schováni před deštěm , než nás vousatý průvodce volá dovnitř na prohlídku. Jsou to naše jediné "mramorové" jeskyně, interiéry jsou moc krásné, ale podzemní prostory mají puklinovitý charakter a chybí tu rozlehlejší sály...
Po prohlídce jedeme zpět do Jeseníku a pak přes Videlské sedlo do osady Vidly, ležící v nádherném údolí Střední Opavy. U hájovny Bílý potok je vedu k minerálnímu pramenu, nacházejícímu se hned vedle říčky kousek proti proudu. Voda má svůj "specifický" zápach, chuťově je ale výborná. Škoda, že už nemáme čas a nemůžu jim ukázat nedalekou nádhernou skálu " Na vyhlídce", která se stala jedním z noclehů mého 1.týdenního čundru v životě, který jsem se spolužáky podnikl ve svých 17 letech a který jsme nasměrovali právě sem - do překrásného Hrubého Jeseníku...
Přes Vrbno a Ludvíkov do Karlovy Studánky, následuje město Bruntál a pak trochu komplikovaná cesta po okreskách Nízkého Jeseníku k přehradě " elké Sedlo" - ( Kružberk ) - a vyhlídka na velikou vodní plochu z přehradní hráze a na druhou stranu na blízké horolezecké skály je více než úžasná !!!
Pokračujeme do města Vítkov, kde se stavujeme na večeři, ale musíme si ji dát ve dvojce, protože "trojky" jsou plné místních Romů, nevaří se tam a navíc je tam " bílým" asi vstup zakázán... Pak už přes Odry do Nového Jičína, Valmezu a Vsetína a než se začne stmívat, tak jsme doma v Brumově...
Přidat do oblibených uživatelů
Rýmařov
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí JESENÍKY ( retro 1987)
