Lugano, pýcha jihu Švýcarska.
Největší město švýcarského kantonu Ticino se rozkládá na břehu jezera Lago di Lugano v okolí prostřední zátoky mezi horami San Salvatore a Monta Bré. V dávné historii si toto místo vybrali Galové, Etruskové, ocenili je i Římané, Langobardi a Frankové. Až v roce 1512 sem přišli Švýcaři a založili zde vlastní fojtství. Dnes každého návštěvníka zcela jistě okouzlí dlouhá pobřežní promenáda vedoucí od Paradisa do Cessarate. Nepřetržitá parková výsadba z mnoha subtropickými druhy rostlin a vzorně udržovanými květinovými záhony je ojedinělá. V samém centru promenády stojí Radnice z roku 1845. Staré město kolem je vlastně velkou pěší zónou s množstvím obchodů, kaváren a hospůdek. Z církevních památek poutá pozornost turistů katedrála S.Lorenzo, která pochází z roku 818. Má románské základy a byla rozšířena ve 14. století. Konec 17. století jí dal dnešní podobu. Stavba má nádhernou fasádu ve stylu lombardské renesance a vnitřek je vyzdoben freskami. Výjimečné renesanční fresky se nachází v klášterním kostele Sta. Maria degli Angioli, který byl postaven v roce 1515. Okouzlující je městský park s množstvím starých nádherných stromů. Parku dominuje stavba Villi Ciani, ve které je dnes muzeum vystavující umění kantonu Ticino od baroka po současnost. Velmi slavná sbírka je umístěna ve Ville Favorita v Castagnole nad Luganem. Jsou v ní mistrovská díla evropského umění od středověku do 20. století. Město je velmi působivé. V jeho uličkách je stále co objevovat. Citlivě se zde snoubí stará zástavba s novou výstavbou. Je jisté, že se ve městě snoubí italská hravost se švýcarskou pečlivostí a v tom je asi jeho půvab. Zcela zde chybí ona pozlátka, která známe z mnoha měst. Tady skutečně vyzařuje noblesa se vším všudy. Trochu unaveni se usazujeme v hospůdce na promenádě u jezera a prožíváme poslední chvíle ve městě. U pozdního oběda a šálku kávy se chystáme objevovat další krásy této malé země.