Město Berchtesgaden a okolí

Město Berchtesgaden se nachází na území Německa v oblasti Berchtesgadener Land jižně od Salzburgu. Člověk si při pohledu na mapu říká, proč Berchtesgaden proboha nepatří pod Rakousko? Jedná se totiž o zajímavý tvar území ve tvaru šipky zabodnuté do sousedního státu. Nevím proč je tomu tak, nicméně Němci jsou na toto místo patřičně hrdí.

Já jsem město navštívil sice jenom na několik hodin, ale líbilo se mi tady a rád se do tohoto místa vrátím. Nejprve jsem navštívil okolí města a to konkrétně oblast zvanou Obersalzberg. Jedná se o několik parkovišť (Parkplatz der Dokumentation Obersalzberg), v místě kde se kdysi nacházela Hitlerova rezidence Berghof. Většina lidí zde odstaví svůj automobil (3 Euro za den), motorku nebo vystoupí z autobusu a pokračuje dále vyhlídkovým autobusem (15,5 Euro) na horu Kehlstein, kde se nachází slavné Orlí hnízdo (Adlerhorst). V okolí parkoviště se nachází obchůdky, restaurace a informačně dokumentační středisko se stálou výstavou Institutu pro současné dějiny místa Obersalzberg a diktatury národního socialismu (www.obersalzberg.de).

V roce 1923 objevil Adolf Hitler kouzlo berchtesgadenského kraje. Po převzetí moci v Německu nacionálními socialisty byl Obersalzberg zabrán nacistickým režimem a prohlášen jako vůdcovo osobní ochranné území s horským statkem uprostřed. Nacistický vůdce Adolf Hitler a také někteří další členové jeho vedení si toto místo vybrali za svůj druhý domov. Důvody, které vedly Hitlera k přestěhování do tohoto regionu, byly zcela všedního rázu. Nenáviděl totiž ruch městského života a jeho dům v Obersalzbergu pro něj představoval oázu pokoje a klidu.

Klid zde dnes určitě není a tak zkoušíme podle mapy (Kompass 14 – Berchtesgadener Land Chiemgauer Alpen, 1:50 000) i našich orientačních schopností horu Kehlstein (1.885 m.n.m.) objíždět ze dvou stran, ale všude jsou zákazy vjezdu. Přiblížit se lze pouze pěšky nebo zmíněnými autobusy. Na konci jedné cesty zastavujeme na parkovišti Wanderparkplatz Hinterbrand. Vzhledem ke krásnému počasí je zde rušno. Mnoho turistů se odtud chystá vydat na výlet k Orlímu hnízdu, na okolní vrcholky, horské chaty nebo k jezeru Königssee. Nedaleko odtud se také nachází mezistanice lanové dráhy Jennerbahn (www.obersalzbergbahn.de), která vede od jezera Königssee na horu Jenner. My s našimi bolavými nožičkami, které jsme zrušili při výstupu na horu Watzmann, volíme ze všech nabízených možností odjezd.

Dalším naším cílem je historické tržní město Berchtesgaden. Zastavujeme na jednom z parkovišť a jdeme se projít. Nejprve navštěvujeme nedaleko centra města evangelický kostel Christuskirche. Postaven byl v roce 1899 a spravuje ho Evangelicko-Lutheránská církevní obec Berchtesgaden.

Od roku 1978 stálo město Berchtesgaden u zrodu příprav vzniku Národního parku Berchtesgadensko, kterému také propůjčilo své jméno. Časem se tento park stal jednou z velkých obchodních značek zdejšího kraje. Objevujeme zajímavé informační středisko národního parku (www.nationalpark-berchtesgaden.bayern.de), kde si prohlížíme výstavy a propagační materiály. Samozřejmě také studujeme na mapách a modelu náš včerejší výlet. Kousek odtud objevujeme také známý pohled z Berchtesgadenu na Watzmann (Velký Watzmann - hlavní hřeben vpravo, Malý Watzmann s hlavním vrcholem Watzmannfrau (2.307 m.n.m) – vlevo a mezi nimi Watzmannkinder, přičemž dětí by mělo být sedm. My jsme se však k takovému číslu nedopočítali.

O tomto místě se vypráví prastará lidová pověst. V dávných časech vládnul zlý a krutý král Watzmann. Byl to surový zuřivec, který miloval jen lov. Společnost mu dělala stejně drsná žena s jejich dětmi, které byly také vychovávány a vedeny ke zlu. Jednoho dne dorazil král se svojí družinou na lesní pastvinu, kde se páslo stádo. Před chýší pokojně seděla na čerstvém seně pastýřka a v náručí něžně chovala dřímající dítě. Vedle ní ležel jejich věrný pes a její muž, pastýř, odpočíval uvnitř. Hluk lovců však přerušil klid lesní samoty a pastevcův pes začal štěkat. Záhy se však na něj vrhla králova psí smečka a jeden ze psů mu prokousl hrdlo, zatímco druhý zatnul svoje Ostré zuby do těla děťátka a třetí pes strhnul k zemi matku. Král zatím přijel blíže, uviděl to neštěstí, zarazil koně a jal se děsivě smát. Pojednou vyšel ven ovčák, kterého probudil štěkot psů a křik jeho ženy. Když spatřil, co se stalo, tak zabil jednoho ze psů, zrovna toho, kterého měl král nejraději. Tímto skutkem rozezlený král poštval své pacholky a psy na ovčáka, který si přitiskl na prsa svoji bezvládnou ženu. Vzápětí padli ovčák i jeho žena roztrháni krvelačnými psy ke svému dítěti a krutý král se opět smál. Tu došla Bohu trpělivost. Zaburácela bouře ve výšinách, zakvílelo vytí v propadlinách, a lovečtí psi krále, královnu i jeho sedm děti zardousili. Jejich krev stékala do údolí a jejich mrtvá těla vrostla do skály.

Další naše kroky vedou do historického centra. Nejprve navštěvujeme Františkánský kostel (http://www.franziskaner-berchtesgaden.de/) a poté si kolem náměstí Marktplatz a Schlossplatz prohlížíme krásné domy ozdobené na fasádách freskami. Je teplo, pivo by se hodilo, ale kamarádi jsou ohleduplní. Jako řidič bych smutně koukal. V Berchtesgadenu i jeho okolí je sice mnoho dalších zajímavých věcí, ale bylo by na to potřeba více času.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/