Watzmann - hřebenový přechod masivu.

Trasy • Pěší trasa • Velká náročnost

Watzmann Mittelspitze 2713 m - nejvyšší vrchol masivu.

Výstup k chatě Watzmannhaus.

Pod Kleiner Watzmann.

Turistická chata Watzmannhaus.

Stoupáme od chaty k prvnímu vrcholu.

Pod Hocheckem - pohled do údolí.

Po hřebenu na Hocheck.

Berchtesgaden schovaný pod mlhou.

Vrchol Hochecku 2651 m.

Bivak na Hochecku.

Ferrata po hřebeni.

Pohled k druhému vrcholu - Mittelspitze.

Pohled dolů do Wimbachtal.

Vrchol Mittelspitze 2713 m.

Ostrý hřeben k jižnímu vrcholu.

Hřebenová ferrata.

1500 metrů pod námi leží údolí Wimbachu.

Pod Südspitze.

Z mlhy vykukuje Königssee.

Velký a Malý Watzmann.

Na vrcholu Südspitze 2712 m.

Pohled z vrcholu ke Königssee.

Dobyvatelé Südspitze.

Na vrcholu leží záříjový sníh.

Rozcestník na vrcholu.

Pohled před údolí na Hochkalter.

Tudy budeme sestupovat.....

Chodník po hraně Südspitze.

Divoké Berchtesgadenské Alpy.

Sestup jižní stěnou.

Sestup do Wimbachtalu.

Sestup z hřebene Watzmannu.

Unavené nohy si po sestupu zaslouží lázeň.

Údolí Wimbachu.

Watzmann už zahalený v mracích.

Sestup je možný jen po řetězu.

Rozcestník na konci sestupu.

Chata Wimbachgrieshütte.

Wimbach.

Watzmann a Berchtesgaden se s námi loučí....

Trasa přechodu hřebene.

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (41 fotografií)

Tuto krásnou, ale náročnou hřebenovku jsem měl v hledáčku již dlouho. Ale až teprve jeden záříjový víkend se všechno sešlo...
A tak v pátek ráno vyrážíme směr Berchtesgaden. Cesta v pohodě ubývá a před polednem jsme na parkovišti v Ramsau. Poobědváme, balíme batohy a vyrážíme k chatě Watzmannhaus, kde chceme přenocovat. Je to tříhodinový výšlap na rozchození před zítřejší hřebenovkou. Je krásné počasí, tak se kochám a fotím. Protože je to jeden z posledních podzimních víkendů, kdy přeje počasí, tak je tu celkem dost lidí. Minulý víkend tu sněžilo a příští má být opět pod nulou se sněžením. Ale chata má kapacitu přes 200 lůžek, takže pohoda. Ráno vstáváme v šest a po velkém hrnku kafe vyrážíme. Počasí přeje a výhledy jsou opět parádní. Za necelé dvě hodiny jsme na prvním vrcholu - Hochecku - který se tyčí 2651 metrů nad mořem. Tady začíná hřebenová ferrata. Je lehká A/B, krásně vzdušná a s nádhernými výhledy. A tak se ani nenadějeme a jsme na Mittelspitze, který je se svými 2713 metry nejvyšším z celého masivu. A ferrata pokračuje po hřebeni nahoru a dolů k poslednímu vrcholu, 2712 m vysoké Südspitze. Tady jsou výhledy nejkrásnější. Dole se zrcadlí Köenigssee, kolem dokola vrcholky berchtesgadenských Alp a na obzoru zasněžené Vysoké Taury s 3798 metrů vysokým Grossglocknerem. Po přestávce na oběd a nezbytné vrcholové fotce začíná sestup jižní stěnou. Ten trvá téměř tři hodiny... Všude okolo divoké vrcholky a rozlehlé údolí Wimbachtal, stále je co obdivovat. Nejdříve je prudký sestup po skále zajištěný lany a posléze nepříjemný sešup suťoviskem. Poslední úsek nad údolím je cesta jištěna řetězem. Závěrečná část, která vede údolím Wimbachtalu, je už jen pohodová procházka.
Mezitím přišly mraky a vrcholy okolních hor jsou schované. Tak to zase vyšlo.... :-).

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (47.600, 12.930)

Poslední aktualizace: 11.9.2017