Kdo navštíví město Boskovice , má o zábavu postaráno na celý den. Zámek, hrad, historické centrum , židovská čtvrť či pro děti atraktivní westernové městečko. Boskovice jsme zatím navštívili dvakrát. Poprvé jsme zavítali pouze na western, podruhé jsme si již prošli celé město s historickými památkami. Naše procházka začíná…….

Westernové městečko se nachází za Boskovicemi silnicí směrem ke hřbitovu, okolo něj rovně nahoru. Šipky rozmístěné ve městě by vás měly spolehlivě navést. U městečka je parkoviště a potom pěšky asi 200 metrů. Parkování je zdarma.

Při naší první návštěvě byl vstup zdarma a na jakémsi náměstíčku s názvem Main Street se odehrávalo velkolepé představení - Lasa,kolty a biče. Vystupující se umně proplétali oky lasa , předváděli mistrovské ovládání svého koltu a vzduchem létalo práskání bičem - neuvěřitelné kousky. Po tomto představení jsme se občerstvili v jednom z dřevěných domečků - není problém si vybrat dle chuti. Nejvíce jsme se těšili na nejhezčí místo v areálu westernového městečka - přírodní divadlo. Takový amfiteátr nikde jinde nenajdete. Do údolí zasazené písčité prostranství , ve svahu částečně stromy zakrytá indiánská obydlí , přímo naproti tribuně pro diváky umělá jeskyně , či vojenská pevnost . Sledovali jsme hodinový program s názvem Koně dary bohů , kde nám účinkující předvedli své umění - ovládání koně , chytání krav do lasa , střílení z luku a vrhání tomahawků za plné jízdy na koni do terče. Vše bylo naprosto perfektní , nejlepší byl ovšem efektní závěr představení - z jeskyně vytryskl asi desetimetrový vodopád vody. Úchvatné. A viděli jsme i známého Vinnetoua v podání herce Mário Kubce. Po tomto krásném divadle jsme pro děti koupili místní dolary v úžasném kurzu 1:1 . Za tyto doláče děti rýžovali v rybníčku zlato , syn střílel z luku , dcera si nechala pomalovat obličej tak , že vypadala se svou snědou pletí a tmavými vlasy jako opravdová indiánka. Také se ještě projela na koni. Dále zde ještě můžete po areálu chodit s vypůjčenou kozou nebo si zastřílet na střelnici mistra Santera. Cena za atrakci je 20 až 30 dolarů. Přijedete-li sem ve velkém vedru jako my , dávejte si pozor na okna a dveře domů , ze kterých na vás může někdo vystřelit - naštěstí jen vodu pro osvěžení. Strávili jsme zde 5 hodin a vůbec se zde nenudili.

Při naší druhé návštěvě jsme již za vstup do areálu westernového městečka platili. Protože jsme většinu času strávili dole ve městě, v zámku a na hradě, přijeli jsme až odpoledne a nestihli jsme dopolední divadlo , které mělo k dispozici nové představení. Tyto představení jsou od roku 2010 již v ceně vstupného , a tak se určitě běžte na nějaké podívat , je to lepší zábava než v kině. Nejdříve jsme tedy vyměnili koruny za dolary - kurz se nezměnil. Děti opět rýžovali zlato , dcera se proměnila v indiánku a syn nám dokázal , že mu vrhání tomahavkem a oštěpěm jde dobře. Na Main Street se konalo jen jedno vystoupení s lasem. Největším zážitkem opět bylo divadlo, tentokrát v menším areálu, s názvem Vinnetou 2. Je tedy jasné o co ve hře jde , prozradím jen , že jsme se většinu představení smáli. Každopádně stojí zato , na některé představení zajít.

Vstupné do westernového městečka Boskovice je jednotné do celého areálu a jsou v něm zahrnuty všechna divadelní představení, která se v parku konají.

Květen a červen 15.5. - 30.6. - pro veřejnost pouze víkendy. Dny v týdnu jsou vyhrazeny pro školní výlety a firemní akce.

Červenec a srpen 1.7. - 29.8. - program dle rozpisu probíhá každý den kromě pondělí.

Ve státní svátky otevřeno.

Country bály, Noční představení, Grande show budou dle aktuálního rozpisu akcí.

Westernové městečko bylo naším posledním cílem toho dne. Prohlídku jsme začali na zřícenině hradu. Ten se tyčí na kopci nad městem a je tak nepřehlédnutelnou dominantou. Dostupný je pouze pěšky cestou do prudkého kopce , ale výšlap není dlouhý. Projdete kolem zámku a zanedlouho přijdete k hradbám. Platí se vstupné, ale prohlídka je bez průvodce , v pokladně jsme dostali pouze tištěný leták a během prohlídky jsme našli očíslovaná místa , o kterých se v průvodci píše. Dostali jsme také pěkné razítko a koupili turistickou známku.

Hned na začátku jsme v původní renesanční budově první hradní brány našli malou expozici o historii hradu , včetně hezkého modelu hradu - pro představu jak hrad vypadal než se stal zříceninou po roce 1733 , kdy byl kámen z hradu používán na budování nového sídla Dietrichsteinů v Boskovicích, čili zámku. Byla stržena hradní střecha a zdivo rozebráno jako stavební materiál pro panské domy v Boskovicích.

Prohlídka pokračovala budovou koroptvárny . která pochází z 19. století, kdy byl hrad využíván lesní správou. Jednu z rarit , kterou jsme na hradě viděli je roubená studna , hluboká 26m. Na hřídel se původně natáčely protiběžně dva okovy. K pohonu studny sloužilo kolo, které má v průměru 3,60m. Tato studna byla chodbou vytesanou ve skále spojena se studnou, která se nachází z vnější strany hradeb. A právě toto kolo je velmi neobvyklé. Studna se nachází na vnějším nádvoří , kde jsme ve hradební zdi viděli původní vstup do hradu - dnes zazděnou bránu sklenutými oblouky a dostavěnými pilíři. Protější hradební zeď je dodnes opatřena takzvanou výpadovou brankou , která dle názvu logicky sloužila k úniku obránců hradu z obležení. Napravo od výpadové branky jsme též viděli oblý výklenek ve zdi - což je mnohoúhlá bašta , která měla původně dřevěnou špičatou střechu a sloužila k obraně hradu. Na vnějším nádvoří měli i pivovar , který stával v rohu hradeb vedle jižní brány. Dnes jsme zde našli několik mučících nástrojů a šibenici. Zajímavé je také namáčedlo , které vypadá jako prak . Bazének pod ním dle názvu určitě nesloužil k osvěžení strážců hradu - spíše naopak.

Od mučících nástrojů jsme se po schodech přesunuli na vnitřní nádvoří , kde je nejvyšší část hradu - šlechtický palác. První patro paláce zaujímaly reprezentační místnosti, druhé patro s panskými pokoji sloužilo obytným účelům. Procházení vnitřního nádvoří jsme zahájili prohlídkou místnosti se zamřížovanou cisternou na dešťovou vodu. Voda byla do cisterny sváděna ze střech dřevěnými rourami , které vedly přes otvory ve stropě. V rozšířeném prostoru nad cisternovou jámou se voda čistila několika vrstvami písku. Cisterna je hluboká přibližně 8m. V dalších prostorech pod palácem jsou sklepy , kam jsme také nahlédli . Nic kromě stínu jsme zde ovšem nenašli. Sklepení se využívalo ke skladování potravin. V dobách obléhání, které mohlo trvat i několik měsíců, se do hradu uchylovali také obyvatelé z přilehlé poddanské vesnice Boskovic. Proto musel být v uzavřeném objektu dostatek potravin i tekutin, k jejichž uskladnění rozsáhlé sklepy sloužily.

Ze sklepů jsme se po dalších schodech vydali na první , severní vyhlídku , která je zřejmě místem původní kaple. Z okna jsme viděli část města Boskovic a do dálky se rozprostírající rovinu Malé Hané. A nyní přichází zlatý hřeb prohlídky. Pár dalších schodů a dostali jsme se do místností prvního patra , kde se přijímali hosté, usedalo ke společnému stolu a prováděly nejrůznější zábavy. Stropy zde byly klenuté. V pokojích se topilo nejdříve v krbech, později v kachlových kamnech. V oknech byly v středověké době nejčastěji dřevěné okenice, kůže a tkaniny. V období renesance byla již okna prosklená. Dnes se zde nachází východní vyhlídka , ze které jsme viděli další část města a 110 metrů hluboko pod námi v údolí teče řeka Bělá. Východní část hradu byla nevíce nepřístupná. Pokračovali jsme do další místnosti , kde býval rytířský sál a který sloužil jako přijímací pokoj i jídelna. Pokračovali jsme k jižní vyhlídce , za které jsme viděli kopec Zlatník.

Vypráví se, že na tomto kopci odedávna žili skřítci, kteří chudé lidi obdarovávali zlatem. Jeden z majitelů hradu Šimon Eder ze Štiavnice se na tomto kopci pokoušel těžit zlato. Pověst vypráví, že výsledkem jeho důlní činnosti bylo několik hrudek zlata, které stačily k vyražení jediného zlatníku. Odtud název kopce. Z prohlídky zbývala už jen západní vyhlídka , která je podle našeho názoru ovšem nejhezčí. V pozadí se vypínají dva kopce, které připomínají rovinu a čedičové kopce v Českém Středohoří. Jmenují se Malý a Velký Chlum a z toho pravého se prý těžil kámen na stavbu boskovického hradu. Z vyhlídky je také pěkně vidět vstupní část hradu. Renesanční hláska s ozdobným cimbuřím sousedí s budovou první hradní brány. Hláska, původně určená vojenské posádce, je z vnější strany vybavena klíčovými střílnami. Ve věži se dochovalo schodiště a dnes slouží jako útočiště poštolkám. Bohužel je nepřístupná. Poté, co jsme pokochali vyhlídkou , sestoupili jsme zpět přes vnitřní na vnější nádvoří a kolem mučících nástrojů jsme se takzvanou jižní cestou vrátili zpět kpokladně. Jižní cesta byla nejkratší přístup do hradního paláce a sloužila panstvu. Tudy páni projížděli jak na osedlaných tak na zapřažených koních. Naše prohlídka skončila , vrátili jsme tištěného průvodce a vydali jsme se zpět na náměstí , kde jsme si prohlédli také židovskou čtvrť , o které Vám napíšu zase v jiném příspěvku.

• návštěvní doba:
  duben a říjen
  soboty, neděle a svátky:
  10-16 hod.
  květen, červen, září:
  pondělí:
  zavřeno
  úterý - pátek:
  10-16 hod.
  soboty, neděle a svátky:
  10-18 hod.
  červenec a srpen
  denně:
  9-18 hod.
  
  vstupné:
  dospělí:
  30,- Kč
  děti od 6 let, studenti, důchodci:
  20,- Kč
  děti do 6 let, zdravotně postižení:
  zdarma
• Hrad postavili Černohorští z Boskovic kolem roku 1300 a Nový hrad vstupuje na historickou scénu r. 1312, a to ne zrovna slavně: onoho léta byl dobyt a pobořen vojskem českého krále Jana Lucemburského, protože se jeho majitel Archleb z Boskovic (1292 - 1342) postavil proti králi. Král však brzy dobytý hrad Archlebovi na přímluvu šlechty vrátil. Jeho nástupce se pak dokonce odvážil postavit moravskému markraběti Joštovi, což se ukázalo jako osudná chyba: r. 1389 byl boskovický hrad znovu obležen, dobyt a pobořen . Hrad byl však obnoven a vrácen králem Jiříkem z Poděbrad do rukou pánů z Boskovic . Ti jej však roku 1547 z finančních důvodů prodali hornickému podnikateli Šimonu Ederovi ze Štiavnice , který jak je nám již známo , těžil na kopci Zlatník marně zlato. Dvacet let nato koupili Boskovice Morkovští ze Zástřizl, kteří významně zesílili hradní opevnění. Poslední mužský Zástřizl zemřel r. 1687 a sňatkem jeho vdovy přešly r. 1690 Boskovice na Františka Waltera z Ditrichštejna. Ten ještě na hradě (do r. 1720) bydlel, r. 1729 si však Ditrichštejnové postavili v podhradí novou rezidenci a hrad se změnil ve zříceninu.

Další naše kroky vedly na zámek , okolo kterého jsme již šli. K zámku se dá dojít pouze pěšky , ale je to kousek od náměstí , kde lze zaparkovat. V pokladně jsme koupili turistickou známku a dostali pěkné razítko.

Za 10 minut už začala prohlídka , naše průvodkyně byla skvělá , úplně jiný výkon , než průvodkyně na zámku Kunín , o kterém píši v jiném příspěvku. Tak nějak přirozeně nám pověděla historii zámku , v jednotlivých pokojích jsme se dověděli vše potřebné k vystaveným exponátům , beze spěchu , ale i bez zbytečného zdržování . Pokoji zámku jsme v klidu proplouvali jako loď na klidném moři a za mírného větru a všemu jsme perfektně rozuměli .

Zámek byl postaven poměrně nedávno na místě Dominikánského kláštera , který byl zrušen Josefem II. v roce 1784. O rok později objekt zakoupili Dietrichsteinové , ale zámek si tento rod nechal postavit až letech 1812 - 1826.

V roce 1850 vymírají boskovičtí Dietrichsteinové po meči a panství přechází na dcery Františka Xavera Dietrichsteina. V tomto roce dědí Boskovice nejmladší Terezie Rosa, provdaná v roce 1843 za Alfonse Fridricha hraběte Mensdorff - Pouilly. Terezie umírá roku 1856 a celý boskovický majetek přechází na rod Mensdorff - Pouilly.

V období protektorátu byla na zámek a celé tehdejší panství uvalena nucená správa, aby ji s krátkou přestávkou vystřídala po roce 1948 správa státní.

Po roce 1991 byl zámek opět vrácen původním majitelům, hraběcí rodině Mensdorff - Pouilly. Zámek je tedy v soukromých rukách a je velmi pěkně opraven a vybaven. Nejvíce se nám líbil růžový pokoj.

Po 45-ti minutové prohlídce jsme se ještě šli podívat do zámeckého parku , ze kterého je pěkný výhled na město Boskovice. Tady by mohla prohlídka zámku skončit... Omyl.

K zámku patří ještě zámecký skleník , který dříve sloužil jako stavení ovčíren . Po vyhoření roku 1829 bylo přebudováno v klasický skleník s prosklenými arkádami a předloženým kruhovým bazénem. Skleník původně sloužil jako zámecká oranžerie. Dnes je stavba majetkem města a slouží pro kulturní a výstavní účely. Skleník jsme našli pod zámkem , je to výrazná žlutá budova , u které stojí památný strom.

Pod skleníkem , prakticky naproti penzionu Pod zámkem, jsme si ještě prohlédli Panský dvůr , dnes je zde restaurace , kde jsme se dobře naobědvali. Je to komplex bývalých hospodářských budov a čeledníku, vybudovaný v 17. století. Uprostřed čelní fronty je zdoben kamenným erbem rodu Dietrichštejnů. Přízemní čtyřkřídlová budova s centrálním dvorem s dnes zasklenými a částečně vyzděnými arkádami je pokryta sedlovou střechou, která je do dvora prolomena empírovými vikýři. To už byla poslední budova , patřící k zámku , kterou jsme si prohlédli a potom jsme se už vydali na hrad. K zámku ještě patří jízdárna a také klášter , dnes penzion Pod zámkem.

OTEVÍRACÍ DOBA

Duben a říjen - pouze pro objednané skupiny

Květen až srpen - hlavní sezóna - zámecký areál otevřen od 9.00 do 17.00 hodin
Začátky prohlídek ( nevztahuje se na prohlídky předem objednané )

9.30, 10.30, 11.30, 13.00, 14.00, 15.00, 16.00 hodin

Září všední den - zámecký areál otevřen od 9.00 do 16.00 hodin
Začátky prohlídek (nevztahuje se na prohlídky předem objednané) 11.00,14.00 h.

Září víkendy - zámecký areál otevřen od 9.00 do 17.00 hodin
Začátky prohlídek ( nevztahuje se na prohlídky předem objednané )

9.30, 10.30, 11.30, 13.00, 14.00, 15.00, 16.00 hodin.

Zavíracím dnem je pondělí a den následující po státním svátku.

OBČERSTVENÍ na nádvoří zámku je otevřeno :

Květen, červen a září - víkendy od 9.00 do 16.00 hodin
Červenec a srpen - denně kromě pondělí od 9.00 do 16.00 hodin

VSTUPNÉ
Plné 85,- Kč
Snížené 55,-Kč (děti do 15 let, důchodci, studenti, invalidé)

Děti do 6 let a tělesně postižení s doprovodem mají vstup zdarma.

REZERVACE VSTUPU

Exkurze v zámku skončila a my šli na oběd do již zmíněné bývalé části zámku. Po jídle jsme sešli na Masarykovo náměstí a zahájili jsme samotnou procházku městem.

Město bylo založeno spolu hradem ve třináctém století a patřilo hlavně pánům z Boskovic , s výjimkou let 1398 - 1458, kdy panství patřilo pánům z Kunštátu a v letech 1547 - 1567 držel Boskovice rod hornických podnikatelů Ederů ze Šťavnice, v roce 1567 se panství dostává do rukou Morkovských ze Zástřizl. Na konci 17. století získává boskovické panství rod Ditrichštejnů, kteří si budují ve 20. letech 18. století na místo nevyhovujícího hradu, který se pomalu ocital v troskách, nové sídlo, tzv. rezidenci (nyní sídlo Muzea Boskovicka).

Boskovice se považují za město od druhé poloviny 18. století, i když už odedávna měli hrdelní soud a jiná privilegia. Od poloviny 19. století se Boskovice stávají průmyslovým centrem a zejména židovská část obyvatelstva se postarala o rozvoj města. Po roce 1989 bylo historické jádro města včetně torza židovského ghetta prohlášeno za městskou památkovou zónu.

Na náměstí jsme si prohlédli radnici , kde sídlí i infocentrum , a kde jsme dostali zdarma mapu města a také razítko do památníku. Na náměstí , které je velmi pěkně zrekonstruované , jsme viděli zajímavou fontánu a kašnu.

V dolní části jsme shlédli kostel svatého Jakuba staršího, o kterém je písemná zmínka již v roce 1346. Jde o pozdně gotickou , původně třívěžovou stavbu , poznamenanou několika požáry a následnými úpravami. Čtverhranná hlavní věž kostela s hodinami a zvony byla původně vysoká 60 m, dnes po požáru a provedených přestavbách dosahuje výšky 41 m, doplňuje ji malá věž zvaná sanktusová. Pod kostelem se nachází hrobka rodu Zástřizlů , kteří byli jedni z majitelů boskovického hradu.

Žlutý kostel jsme opustili a vydali se zpět kolem radnice uličkou k zámku , kde jsme hned na začátku Hradní ulice nalevo navštívili Muzeum Boskovicka. Zde jsme viděli stálé expozice - Proměny výroby na Boskovicku, Pravěk Boskovické brázdy a Lovecké zbraně.

STÁLÉ EXPOZICE:

Rezidence, Boskovice, Hradní 1

• Proměny výroby - historie cechovní výroby na Boskovicku
• Pravěk Boskovické Brázdy - vývoj Boskovické brázdy v období 40 tis. let př. n. l. do 12 stol. po Kristu.
• Keltové na Starém Hradisku - expozice věnovaná obyvatelům keltského oppida

Otevřeno:
úterý až pátek: 9.00 – 17.00 hodin
sobota: 13.00 – 17.00 hodin
neděle: 13.00 – 17.00 hodin

Vstupné: na expozice plné 20 Kč, snížené 10 Kč
na výstavu plné 20 Kč, snížené 10 Kč,
výstava a expozice plné 30 Kč, snížené 15 Kč.

Muzeum má ještě další část . Najdete ho na náměstí 9.května , asi 200 metrů od nám již známého náměstí Masarykova.

Boskovice, nám. 9. května

• Historické zemědělské stroje - expozice historických strojů

Otevřeno:
15. 6. 2010 - 31. 8. 2010: úterý - pátek: 10:00 - 17:00, soboty, neděle, svátky: 13:00 - 17:00 hodin
září: soboty - neděle: 13:00 - 17:00 hodin
prohlídka možná i v dalších termínech po tel. dohodě: +420 602 249 400, +420 516 454 607

Z muzea v Hradní ulici jsme se vydali úzkou uličkou , která vede pod penzionem a pod zámkem. Ve spodní části zámecké zahrady jsme zahlédli koně a kozu. Šli jsme dál podél garáží ulicí Pod klášterem a zabočili Doprava. Přišli jsme do ulice U vážné studny a ocitli se v Židovské čtvrti.

Židovská obec v Boskovicích byla jednou z největších na Moravě. Roku 1850 vznikla samostatná politická obec Boskovice - židovské město. Význam židovské obce vyvrcholil roku 1851, kdy se zdejší rabín A. Paleček stal zemským rabínem na Moravě a byl jím až do smrti v r. 1884. Boskovičtí Židé se živili zejména obchodem, a v 19. století se stali zakladateli moderní průmyslové výroby. Zakládali továrny v Boskovicích , ale i v dalších obcích . Mnozí boskovičtí Židé se proslavili jako vědci (zejména lékaři), talmudisté, spisovatelé, herci či zpěváci.

Prohlédli jsme si několik domů v ulici U Vážné studny , zařazené jako Kulturní památky , o čemž svědčí památné cedule na domech. Dále jsme viděli Masné krámy , kde stávala do roku 1823 židovská "strážnice", tj. sídlo obecního strážníka, která byla zničena požárem. Ve svahu před domem č. 5 byl tehdy zahlouben napůl v zemi masný krám, vedle něho hasičské skladiště. Podle zachovaných plánů byly tyto objekty přestavěny a rozšířeny roku 1854 na pět masných krámů. Touto stavbou vyřešily definitivně Židé terénní nerovnost na náměstí "U Vážné studny". Masné krámy zanikly již před rokem 1914.

Další místo, které jsme navštívili byla Synagoga v Traplově ulici. Prohlídka je i s průvodcem , který nám řekl vše o historii . Prostorná synagoga v novogotickém slohu byla postavena v roce 1639 (před ní ve městě stávala starší renesanční). Roku 1698 byla synagoga rozšířena o vedlejší loď. V interiéru synagogy se dochovaly cenné hebrejské nápisy. Za druhé světové války byla synagoga uzavřena a sloužila jako skladiště majetku, který byl zabaven boskovickým Židům. V roce 1994 byla synagoga navrácena Židovské obci v Brně.

Boskovice Traplova ul. , Synagoga

• Expozice Židovské město v Boskovicích

Otevřeno:
duben - říjen:
pondělí: zavřeno
úterý - pátek: 9:00 - 17:00
sobota: 10:00 - 16:00
neděle: 13:00 - 17:00
Pro předem objednané skupiny je možné zajistit prohlídku i v jiném termínu. tel:+420 775 407 105

Vstupné: plné 30 Kč, snížené 20 Kč, skupiny studentů 15Kč

Prohlídkou synagogy jsme završili i prohlídku města , i když ve městě je spousta dalších památek , na které bychom ale potřebovali ještě další den. I když jsme se vlastně pohybovali na malém prostoru města , viděli jsme spoustu zajímavých věcí , a vše zvládli i naše děti. Myslím , že alespoň výše popsané byste také měli vidět a odvézt si pěkné zážitky z tohoto krásného místa.

Autor: jirkacek

Další články autora: 937

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli

1 turista zde byl a hodnotil

4,00

vřele doporučuji

doporučuji

stojí za vidění

stavte se tam

nic zajímavého

Diskuse a komentáře k Město Boskovice - hrad, zámek, westernové městečko, židovská čtvrť a další památky

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!

Vstoupit do diskuse

Přidat komentář