O Slatích a borůvkových snech

V lese je nedokončený úsek

V podstatě jde o neodklizené šutry

Částečně ve stopách čtyřkolky

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (60 fotografií)

Jak známo, nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Přes tuto zkutečnost lakonická zpráva Lesů ČR o uzavření zelené TZ (a modré cyklotrasy) v úseku Kamzík – Slatě několik přátel, známých a dalších, teď zejména lyžařů běžkařů, poněkud vyvedla z míry.

Nejlepší je ovšem nepodléhat panice a ověřit si daný stav na místě. Letos se zima přihlásila vcelku včas. V nížinách to tak asi nevypadá, ale na horách zatím panuje vcelku pěkná zima, co je hlavní: padá sníh. Samozřejmě ne každý den, ale během týdne se pokrývka o pár centimetrů zvyšuje, takže už u nás v Jeseníkách jezdí i pár vleků a lanovek. A co je potěšitelné, dá se i běžkovat. Musí se sice do vyšších až nejvyšších poloh, ale několik tras je už upraveno i strojově. Začalo se od Ovčárny na Švýcárnu (protože je to nejvýš), ale už minulý týden se jezdilo na Paprsek a od nás nedaleko se už upravily stopy kolem Červenohorského sedla, tj. na Vřesovku a samozřejmě na druhou stranu k Švýcárně.

Vlastně to bývá první ochutnávka lyžařské stopy, co v sezoně zakoušíme. Plánovali jsme s dvojicí volejbalistů vyrazit v sobotu ráno autobusem na sedlo, ale kolega si způsobil výron v předvečer akce a přítelkyně ho tedy opečovávala, ale mě už se nechtělo nic měnit. Nakonec na horách pár známých určitě potkám a nakonec si můžu jet podle svého.

Po výstupu z dopravního prostředku tedy do chaty, abych se přezul (a pozřel něco teplého), s vrchním vlekařem podebatujeme, co že na Červenohorském sedle jezdí. Při tom mimoděk vzpomenu na redaktory tuším Idnes.cz. V pátek vypisovali v článku, která střediska budou o víkendu v provozu. V kapitole Jeseníky a Beskydy uvádí jen centrum Bílá (Beskydy). O tom kolik toho jezdí v Krkonoších, Jizekách, na Šumavě apod. (v Čechách povšechně) vyjmenují kde co, ale Jeseníky asi v Praze nezaregistrovali. Při tom jde po Krkonoších o druhý největší skiregion u nás vůbec. Kdo to neví, na Sedle jezdí lanovka a Poma 130, mimo to jezdí i vlek v Branné…

Abych si to užil, tak jedu do stopy přes most, pak tradičně na modrou Komunistickou. Už jsem ji popsal asi stopadesátkrát, čili stačí poznamenat, stopa nedávno rolbovaná, v pátek připadlo trošku prašánku, modrý vosk krásně drží. Bohužel trošku zlobí počasí (vítr a zataženo).

Trasa Skalní tabule, Pod Výrovkou, zkratka na Kamzík a je tu inkri,inovaný úsek stavby. Podle všeho jsem těsně minul rolbu, na Kamzíku čerstvý manšestr. Spodní úsek na Slatě je o nějaký metr širší a vzhledem k rovnému povrchu krásný výstup. Trošku mě dojala dvojice mladých lyžařů, podle všeho sportovců, valí do kopce technikou bruslení a chlapec říká, že tady to nemá rád. Tak proč sem jezdí, jsou to hory a na horách to bývá, že jsou občas do kopce. Uzavřený nebo stavební úsek je ten v lese, ale rolbovaný povrch v pohodě pokračuje. Rolbaři se pochlapili. Důvodem varování jsou kameny, které zbyla po letních prací, kdy je stavaři nestihli uklidit. Část balvanů ze stopy odstranil i zřejmě i rolbař (aby stroj projel, tj cca 3 m). Problém by mohl nastat pro jezdce dolů, chce to tedy moc to nehnat, a podle svých schopností zvolit tempo při sjezdu. Nakonec i když omezení neplatilo, bývalo to tu dosti ošemetné. Řada horších běžkařů klidně šla pěšky (což bych jim nakonec doporučil i teď, jen hezky po okraji).

Na Slatích stoupání končí a zbývá pohodový půlkilometr na Švýcárnu. Teď na začátku sezony ještě není tak narváno, tak vcelku rychle obsadím místo, dám polévku, Plzeň a na Borisův kotník Borůvkový sen.

Odbydu to celkem rychle, ve dvanáct už mířím zpět. U Slatí potkám známou postavu (i na Švýcárně jich pár bylo), tak prohodíme pár vět a už k k sjezdu. Snížek perfektní, krásně drží, tak to i trošku pustím, před Kamzíkem mě rovinka zbrzdí, na Petrovku je sjezd vysloveně pohodový.

Ratrak zatím jezdí jen na sedlo, ale od Petrovky je vyšláplá stopa a podle zpráv by to mělo být do Koutů sjízdné. Bohužel je cesta pod Hřbety vyjetá nějakou čtyřkolkou, ale dá se jet, půl stopy je ve vyjeté koleji, druhá v napadaném sněhu. A toho je kolem 20 cm, cesta je naštěstí asfaltovaná, tak tu není žádné kamení, už by to i stálo za příjezd stopovače, aby trasu srovnal. U Pelikána jsem za třičtvrtě hodiny, tak v pohodě stíhám autobus ve čtvrt na dvě od kouteckého mostu. Paráda.

Takže nebát se a do běžek.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.103, 17.210)

Poslední aktualizace: 10.12.2017

Vyhledání vlakového spojení na výlet