Okolo Bodamského jezera - 5.část - Konstanz (Kostnice) a Insel Mainau

Okolo Bodamského jezera – 5.část – Ze Sankt Gallenu do místa upálení Jana Husa-Kostnice( Konstanz) a na květinový ostrov – Insel Mainau

Byla to poslední část našeho zájezdu za krásami jiných oblastí než je naše země, za krásami úplně jinými,na něž jsme v naší domovině zvyklí.

Tentokrát jsme vyrazili do místa,kde byl odsouzen a upálen Mistr Jan Hus, náš krajan.Mezi tím jsme se ale různě zastavovali po cestě na zajímavých místech až jsme dorazili do města Konstanz.

Město Konstanz- Kostnice - se nachází na západním břehu Bodamského jezera, hraničí se Švýcarskem v místech kde vytéká z jezera řeka Rýn. Svoji historii již píše za dob Keltů, dokonce to bylo již svobodné říšské město ve středověku. V tomto městě je spousta zajímavých míst,my jsme ale cílili ke konzilu, kde byl vyřčen nad Janem Husem ortel upálení (6.července 1415) a ke chrámu Matky Boží,kde si vyslechl svoje odsouzení a kde je také na paměť označena dlažební kostka,kde stál.Ano, viděla jsem ji,byla vyznačena myslím že mosazným povrchem… a na tom místě byl Jan Hus odsvěcen. Je zajímavé stát se účastníkem a nechat se vtáhnout do kdysi prožitých dějů,ať chcete nebo ne,na citlivého člověka to zapůsobí ,prožíváte spolu s ním jeho trápení a nekonečná muka,která musel prožít pro svoji pravdu od začátku až do konce.

Navštívili jsme Husův dům, který se nachází v Husově ulici,která byla po něm přejmenována (býv.ulice sv.Pavla) a z iniciativy českých spolků v Německu byla zasazena pamětní deska na dům,kde Hus pobýval. V r.1923 se stal dům vlastníkem Husovy společnosti – pobočky muzea v Praze. Postupně se tu vytvářela expozice a v r.1980 bylo vytvořeno Husovo muzeum.V r.1984 se stala města Tábor a Konstanz( Kostnice) partnery.

Navštívili jsme také konečnou fázi jeho života a sice místo jeho upálení na hranici a kdy prý i zbytek kostí který neshořel byl roztlučen a vhozen do Rýna,aby nezbyl ani prášek po tomto kazateli….. a kde také skončil v plamenech o rok později jeho přítel – český filozof Jeroným Pražský ( upálen 30.5.1416).

Nebyl to zrovna hezký pohled, místo,byť bylo okolo hodně květin působilo neutěšeným dojmem a dávalo tušit tehdejší tragedii…. byl to velký balvan s pamětním deskou,na jehož jedné straně byl nápis „ Na paměť Jeronýma pražského“ a na druhé zase „ Na památku Jana Husa“.Místo bylo osázeno spoustou květin ale i jinak jen tak volně položených….,neboť se koná pietní vzpomínka na uctění těchto dvou mužů Česko-německým spolkem.Tento kámen byl slavnostně odhalen v r.1862 občany města.

Další část a poslední - našeho putování bylo navštívení ostrova Mainau, které patří k městské čtvrti Litzelstetten-Mainau města Kostnice.Ostrov vlastnil švédský šlechtický rod Bernadotte.

Ostrov je propojen mostem z pevniny na jižním břehu jezera. Má i vlastní přístaviště. Na ostrově se nachází zámek rodu, k němuž jsme dostali za úkol se moc nepřibližovat, abychom dodržovali jejich soukromí a tak jsme se procházely úžasným parkem,kde se střídaly palmy s různými zvířaty,které „vyrůstaly“ z živých květů…….Ne nadarmo se mu říká „Květinový ostrov“.Tento ostrov má klima,které umožňuje růst středomořských rostlin.Byla tu paví obora ale také „Dům motýlů“, které poletovaly mezi námi jen tak…..Zkrátka jako kdybychom se ocitli úplně v jiném světě….byla to nádhera, kterou jsme potřebovali vstřebat do duše po návštěvě Kostnice a jeho smutných zastavení.

A tak po prohlídce tohoto krásného ostrova, kterým jsme zakončili náš zájezd jsme ač neradi zamířili k našemu autobusu,nasedli a ujížděli k našemu prozatímnímu stanovišti Sankt Gallenu, zabalili naše „saky paky“ a vydali se nazpět k našemu domovu do Čech.(Fotek je málo a nekvalitní,ale aspoň něco na památku).