Po čase k Hučivé Desné

Článek jsem sice zařadil jako cestopis, ale jde spíš o úvahu nad tím, co jsem viděl při jedné cyklovyjížďce přes Přemyslov, kolem Bresmberkové boudy, po Knížecí cestě, soutoku Poniklého potoka a pak ještě kratší zajížďky do samotného hučivědesenského údolí (tam kde končí asfaltka). Celkem pravidelně (hlavně v době když neprší, nebo když prší až moc, se objevují zprávy kde postavit nějakou hráz, poldr nebo rovnou přehradu.

Samozřejmě se to týká převážně hor a podhůří, kde jsou na stavbu různých přehrad lepší podmínky. Nějakým úředníkům se zdá, že tady u nás v Jeseníkách máme přehrad málo (svým způsobem je to pravda), na druhé straně je to celkem dobře, že jich moc nemáme. Už tak jsou Jeseníky relativně vylidněné (započalo to již koncem 19. století a urychlilo to vysídlení velké části německy hovořících obyvatel po 2. světové válce.

V dané lokalitě sice v podstatě nikdo nebydlí, ale případná výstavba další přehrady by asi na pěkných pár let zcela ochromila, ne-li zničila život v přilehlé části menší zdrojnice řeky Desné, tedy Hučivé Desné. Říčka pramení v mokřinách, které se rozkládají mezi Vozkou a Keprníkem, řekněme přímo kolem Trojmezí. Ačkoliv její délka nepřesahuje 8 km, díky četným potůčkům celkem rychle nabývá na vodnatosti, takže není divu, že na okraji Annína (část Koutů nad Desnou) je odběrové místo pitné vody, původně určené pro okresní město Šumperk. Protože se ale na vodní zdroj napojily i další obce v údolí Desné, odebírá dnes Šumperk pitnou vodu i z jiných zdrojů.

V plánech různých betonářů a energetiků zůstává někde na dně šuplíku (či na záložních serverech počítačů) plán na další přečerpávací elektrárnu. Není tajemstvím, že blízko už jedna taková stavba je, konkrétně na sesterské říčce s názvem Divoká Desná v lokalitě Dlouhé stráně. Pro místní není tajemstvím, že výstavba přehrady na dlouhou dobu utlumila nebo skoro znemožnila pohyb v jednom z nejkrásnějších údolích Hrubého Jeseníku. Ti, kdo směřovali na Praděd (nebo z něj) kolem Divokého dolu ví své.

Oproti relativně širšímu údolí Divoké Desné je údolí té Hučivé daleko užší, takže taková oblíbená trasa po žluté turistické značce k sedlu Pod Vřesovkou (a tím buď na Vřesovou studánku, Vozku nebo Keprník) by na dlouhá léta zmizela,, nebo zanikla úplně. Muselo by se zvolit zcela nové trasování. To je ale jen malé omezení. Vrcholová část vodního díla (tedy horní nádrž) by měla stát na oblém temeni Spáleného vrchu (1313 m). Dodejme, že hora je vlastně postranním vrcholem Vozky (1377 m) který je součástí NPR Šerák-Keprník. Tato oblast je uvažovanou 1., tedy nejcennější zónou uvažovaného národního parku (o kterém se tu a tam hovoří, nebo zase na něj zapomene).

Výstavbou horní nádrže by patrně velká část přilehlého území byla na dlouho dobu značně zdevastovaná.

Pro stavbu dolní nádrže by zřejmě musela být vykácená část lesa kolem samotné říčky. Co by takové odlesnění mohlo přinést je otázkou. V roce 1921 se v Jeseníkách přihnala taková bouře, že její pozůstatky jsou kolem okolních svahů vidět dodnes (suťové pole na Klínové hoře, záseky na cestě z Vřesovky apod.). Vlastně i díky této pohromě vznikla na Hučivé Desné soustava hrází a přehrážek, která do přírody zapadá daleko lépe, které jsou vlastně dnes i celkem zajímavou turistickou atrakcí. Poměrně smutné je vyjádření i nedávného loučenského starosty, který by klidně na svém území druhou přečerpávačku přivítal.

Necelých 100 let od zmíněné katastrofy je velká část údolí Hučivé Desné krásnou přírodní lokalitou, kde v takovém červenci k velké radosti narazí turista i na kvetoucí orchideje (prstnatce nebo žežulníky, objeví se i vemeník). K mému údivu přispěl i exemplář zvonku vousatého (místní endemit), který je k vidění spíš v hřebenových partiích.

Když se stavěla přehrada na Divoké Desné, uvažovalo se o zavedení vysokého napětí pod zem (k čemuž nikdy nedošlo), pokud by v Jeseníkách přibylo další zadrátované údolí tak to by asi nebylo žádné pokoukání. Sám ČEZ se chlubí, jak údolí Divoké Desné uvedl do původního stavu. Pravda zhruba k dolní přehradě to platí, kdo ale někdy pokračoval na Zámčisko, kromě zpola vytěženého kopce (materiál na hráz) tu dodnes jsou sem tam k vidění nějaké ponechané kusy betonu, železa a jiného stavebního materiálu.