Podyjí Vranov 2

Cestopisy

Kaplička u tří dubů • Fotografie (20) • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (20 fotografií)

Reliéf u cesty

ŘOP

Vstoupit do fotogalerie (20 fotografií)

18.8.2013

Na dnešek předpověď ještě slibuje dosti parno, když už jsme na Vranově, musíme samozřejmě někam k přehradě, a protože na opačném, tedy horním konci nádrže jsou dva hrady (dál ještě jeden), celkem logicky vyrazíme sem. Tradičně musíme do kopce, sice počáteční stoupák není tak prudký jako na zámek, ale převýšení je celkem stejné, kolem Třídubové kapličky do Lančova. Chtěl jsem jen nakouknou do místního kostela a když jedu dál kýženou cestou, zezadu na mě hvízadají. To je tedy výkon, ještě nemáme ujeto víc než 5km a už sedí v hospodě. Nu což, připojím se k většině.

K Cornštejnu (čte se c) je to celkem po rovině, ovšem před hradem z našeho směru odbočuje vycházková cesta od parkoviště jaksi víc do kopce. Nakonec dojedeme na předsunutou baštu, tak mám zříceninu kompletní, loni jsme baštu vynechali. Na hrad se přímo nikomu nechce, ale i od pokladny je toho z ruiny vidět dost.

Pak sjezd k mostu a do Bítovské zátoky. Po kávičce si jdeme někteří zaplavat, ve vodě sice plave jakási řasa, ale místní nám sdělují, že je neškodná. Nakonec se koupeme jen já s Petrem, dívky na nás shlížejí ze břehu (a hospody). Pak se odpojí Martin a Lenka (zůstali jsem 4), že pojedou napřed na Bítov (netuše, že pojedeme na hrad zkratkou). Po vyplavání (jen tam a zpět, asi 100m) tedy zbývající s malým zaváháním razíme ku hradu po místním červeném psaníčku. Značka vede přes kemp a chaty přímo k hradu, nemusí se tedy oklikou přes vesnici, ovšem závěr je do koce, tady kola tlačíme, ale na hradě jsem zhruba stejně jako Martin a Lenka, kteří vyjeli skoro půl hodiny před námi. Celkem jsme překvapeni velikostí hradu, skoro se mi zdálo, že za bránou u pokladny je konec a hle ono daleko větší nádvoří s kostelem, prodejnou suvenýrů i nějakých pochutin. Nakonec se nám s Petrem a Marcelou nejvíc líbí sklep pánů z Lichtenburka (i s přilehlým dvorkem). Nejenže tu je pěkný chládek, ale i poučná expozice a pak ochutnávka znamenitého moku. Skoro mě trápí že víno rozeznám tak bílé, červené, růžové a dobré a nedobré.

Že je Bítov místem bohatého cestovního ruchu dokazuje i přehlídka písečných soch nad hradem (vstupné 50,- Kč), ale to zas pro nás není tak důležité. Na návrší mezi hradem a obcí je další atrakcí rekreační komplex RUMBURAK, loni jsme si nafotili rozhlednu zespodu, teď se podívám až na vrchol. Vyhlídka je sice zajímavá, ale dosti placatá, přece jen u nás na horách je ta krajina taková výživnější. Naštěstí jsou na rozhledně popisky panoramat, tak si lze přečíst, co je tu k vidění.

Za penzionem je k vidění několik voliér, v jedné mají jakéhosi dravce (asi jestřába), v další asi 150 zebřiček (takový africký vrabec), úplně v první je k vidění Bubo bubo (výr velký). Hlavní atrakcí je ovšem krkavec RUMBURAK (podle známého padoucha). Krkavci jsou ovšem velice kontaktní a chytří ptáci, ten místní prý občas i mluví (nechtělo se mu), můžete mu i strčit i prst, ovšem raději přes drát, stisk má dost silný. Zdá se, že má lidi celkem v oblibě.

To už se pomalu chýlí den, přes Chvalatice k hlavní cestě na Zálesí a před Štítary odbočkou přímo na Vranovskou pláž. V podvečer je celkem hustý provoz v protisměru, zřejmě dnes bylo na koupališti hromada lidí. Kolem hlavní pláže je mohutný plot, (dá se objet), když jsme tu byli naposledy (v září 2009), nic takového tu nemají, ovšem v létě je nával tak se to oplocení majitelům vyplatí.

Pro některé je novinkou visutá lávka, byli zde jako dorostenci, takže už poměrně nezánovní objekt je pro někoho novinku. Večeře v restauraci na náměstí, večer večírek na počest přítomných Helen (tři kytary, to jsme ještě neměli).

Více foto:

Viz album 2.

všechny díly:

1.

2.

3.

4.

5.