Poznáváme Slovensko – 21. den: Ružomberok - procházka městem: synagoga, Ružomberské schodiště, kostel sv. Ondřeje, mauzoleum A. Hlinky, areál piaristů (klášter, kostel Povýšení svatého Kříže a bývalé gymnázium) a další
Pondělí 7. 8. 2023
Včera jsme měli už dost toho deštivého a studeného počasí. Zkoušeli jsme sehnat nějaké ubytování pod střechou a nakonec se zadařilo. Spíme na kraji Ružomberku v hotelu Áčko za poměrně slušnou cenu.
V noci jsem zaslechla, že už zase lije. Po 7. hodině nás vzbudili popeláři, zavíráme okno, ale už jsme neusnuli. Chtěli jsme vstávat až po 8. hodině, ale nakonec vstáváme už v půl. Venku neprší, ale všechny kopce jsou v mracích. Ještě koukám na předpověď počasí. Už nemá tak moc pršet, ale poprchávat má celý den. Zítřek nemá být zcela bez deště, ale má být i sluníčko. To vypadá už lépe.
V noci jsem zaslechla, že už zase lije. Po 7. hodině nás vzbudili popeláři, zavíráme okno, ale už jsme neusnuli. Chtěli jsme vstávat až po 8. hodině, ale nakonec vstáváme už v půl. Venku neprší, ale všechny kopce jsou v mracích. Ještě koukám na předpověď počasí. Už nemá tak moc pršet, ale poprchávat má celý den. Zítřek nemá být zcela bez deště, ale má být i sluníčko. To vypadá už lépe.
V 8 hodin jsme už na snídani. Je formou švédských stolů. I když je tu ubytováno jen pár lidí, je nabídka pestrá. Míchaná vajíčka, volské oko, párky, opečená slanina, šunka, sýry, jogurt, suchý salám, máslo, med, marmeláda, chléb světlý, celozrný, rohlíky, zapečené tousty, smažený chléb s vejcem, ovoce i zelenina, ze sladkého donut a maková roláda. Zdaleka jsem všechno neochutnala, presto jsem se docela nacpala. Zítra musím byt rozumnější nebo nikam nevylezu. Na závěr ještě dávám kávu. Dnes máme spoustu času.
Po snídani ještě chvíli odpočíváme. Nakonec i Ota je rád, ze jsem prosadila dvě noci. Představa, že bychom měli opět vypadnout do nejistého počasí, není vůbec lákavá. Ani vyprané pradlo mi neuschlo.
V 10 hodin odcházíme na procházku po městě. Jeho prohlídku jsme v plánu neměli, nevíme tedy, kde co hledat, ale snad nám v infocentru poradí. Máme to tam přibližně 2 km.
Podle archeologických průzkumů byla zdejší oblast osídlena Slovany už v 10. až 12. století. Byly objeveny i nálezy z mladší doby bronzové. Samotné město bylo založeno ve 13. století na strategickém místě. Vedla tudy obchodní stezka ze Zvolena na sever do Polska a křižovala se s cestou podle Váhu, která vedla ze západu na východ. R. 1318 získalo městská práva – mohli volit rychtáře, faráře, svobodně lovit a rybařit. Od r. 1340 se město mohlo dál rozvíjet jako svobodné královské město. Během 14. a 15. století získalo dokonce další výsady - právo svobodného trhu a osvobození obyvatel od placení mýta na území celého Uherska. Rozvoj města zastavili války, r. 1601 morová epidemie, povodně, požáry, koncem 19. století cholera. V 17. století se město stalo správním centrem hradního panství Likava.
Koncem 19. století byla do města přivedena železnice, začal se rozvíjet průmysl, zejména textilní a papírenský. Byla založena také cihelna, zápalkárna i brynzárna. Začátkem 20. století byl Ružomberok jedním z největších slovenských měst a také významným finančním a průmyslovým centrem.
Odtud pochází slovenský politik a katolický kněz Andrej Hlinka, který patřil k hlavním bojovníkům za svobodu Slovenska. Právě tady vypuklo r. 1944 Slovenské národní povstání. Místní vojenská posádka se přidala k povstání a bránila město před německými vojsky.
Odtud pochází slovenský politik a katolický kněz Andrej Hlinka, který patřil k hlavním bojovníkům za svobodu Slovenska. Právě tady vypuklo r. 1944 Slovenské národní povstání. Místní vojenská posádka se přidala k povstání a bránila město před německými vojsky.
Dnes je to univerzitní město.
Po hlavní silnici jít nechceme, odcházíme ulicí D. Makovického, později přecházíme do ulice Štefana Moyzesa. Otu mimo jiné také zajímá, zda se někde nechá zajít na pivo, příp. co tam točí. A právě v této ulici jsou dvě restaurace. Líbí se mu kavárna Efekt, kde se zdá, že točí i nějaké pivo. Uvidíme, zda najdeme něco zajímavějšího nebo se tu cestou zpět zastavíme. Nespěcháme, vše si prohlížíme. Zjistili jsme, že toto město pod horami má hodně zelených ploch, aspoň v té části, kterou procházíme.
Na náměstie Slobody nás zaujala budova bývalého Župného domu, dnes je tam úřad práce. Byl postaven poč. 20. století podle projektu známého zdejšího architekta Vojtěcha Donnera.
Na konci náměstí – na křižovatce pěti silnic je nápadný dům s kulatým rohem, kde je dnes pobočka slovenské pojišťovny Allianz. Tento dříve Báňský dům v secesním stylu byl postaven r. 1910 jako sídlo Bánské revírní rady.
Procházíme hezky udělanou pěší zónou v Mostové ulici. Hned za rohem v ulici Antona Bernoláka je infocentrum. Tam jsme dostali mapku s označenými a popsanými památkami - prý je to tak 3/4 hodiny dlouhý okruh. Na Slovensku se mi líbí už proto, že se tu perfektně domluvíme i lidé jsou na nás příjemní.
Budova infocentra je v historické budově Kulturního domu A. Hlinky. Byla postavena v letech 1927 – 1928, také díky A. Hlinky, který na stavbu přispěl prý celým svým majetkem. Proběhla i sbírka, které se zúčastnili američtí Slováci.
S papírem v ruce se vydáváme na okruh. Vracíme se do Mostové ulice a po ní pokračujeme. Je to jedna z nejstarších ulic města. K nejzajímavějším domům patří dům se zajímavou štukovou výzdobou, která byla postavena r. 1907 jako Slovenská Tatra banka, později tam byl obchodní dům. Od r. 1914 ho vlastní Lidová banka, která ho pro svoji potřebu přestavěla.
Z r. 1905 je Kordošovský dům, jehož fasáda patří k nejkrásnějším ve městě.
Jdeme se podívat na Váh, který zde momentálně nemá moc vody, ale podle nábřežních zdí to tady na jaře asi pěkně teče.
Mostovou ulicí se vracíme na roh s ulicí Antona Bernoláka a odbočujeme vlevo do ulice Podhora. To je úplně nejstarší ulice města. Tady jsou i domy významných slovenských osobností. Dům, kde dnes sídlí sociální pojišťovna, si nechal postavit r. 1866 Peter Makovický, zakladatel ružomberského papírenského průmyslu a brynzárny. Tady se narodil Dušan Makovický (1866 - 1921), významný slovenský lékař. Medicínu studoval v Praze, v rakouském Innsbruku a v Berlíně. Cestoval po Rusku, překládal díla Tolstého i další ruské autory. V letech 1904 – 1910 byl dokonce osobním lekářem ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, staral se o něj až do posledních jeho nejtěžších chvil. Byl však také novinář, spisovatel a také obhájce Slováků. V letech 1915 – 1916 byl internovaný za odpor vůči válce. R. 1920 se vrátil i se svou manželku zpátky. Žil v domě, který sousedil s jeho rodným domem, tam r. 1921 spáchal sebevraždu. Zajímavostí je, že v jeho rodném domě se poprvé hrálo divadelní představení ve slovenštině.
Míjíme částečně kryté schodiště (Tmavé schody), které vede ke kostelu sv. Ondřeje. Nejdřív jdeme až k Panské ulici, kterou přicházíme ke zdejší hezky opravené synagoze, která byla postavena v letech 1879 - 1880 v novorománském slohu, v maurském stylu. Uvnitř budovy jsou dvě boční točitá schodiště. V patře je třístranná empora. Klenby mají zajímavou ornamentální výzdobu. Během 2. světové války židovská obec zanikla. Synagogu využívaly jako armádní sklad, po r. 1945 jako sklad bavlnářských závodů. Nikdo ji neudržoval a budova chátrala. Až po rekonstrukci v letech 2013 - 2014 se proměnila na kulturní centrum, kde se konají výstavy, koncerty, divadelní představení a jiné kulturní akce.
Už směřujeme do Mariánské ulice. Před sebou, či spíše skoro nad námi máme velký areál, kterému vévodí kostel sv. Ondřeje. Na tento kopec, jehož součástí je i náměstí A. Hlinky vede celkem šest schodišť, které jsou označeny jednotným názvem Ružomberské schody. Pokud by se měly projít všechny, vystoupalo by se celkem 579 schodů. Tmavé schody jsme viděli před chvílí, když jsme šli ulicí Podhora. Chvíli před tím jsme minuli Růžové schody. Těch jsme si však nevšimli. Možná že i všimli, ale netušili jsme, kam vedou. Podobné je to i se Schody na Mostové ulici. Pak tu jsou ještě Klášterní schody a Severní ulička, které na náměstí vedou ze severu. Nejkrásnější a nejdelší jsou Školní schody s počtem 155 schodů. Jsou součástí kamenné balustrády. Po nich nahoru vystupujeme i my. Z nich se nechá odbočit k Mauzoleu A. Hlinky, označenému také jako Památník Andreje Hlinky. Je to tedy sympatická odpočinková pauza. S jeho budováním se začalo r. 1939, dne 31. října 1939 tam byly uloženy Hlinkovy ostatky, zhruba rok po té, co byl dne 5.8.1938 pohřben do krypty jezuitů v Ružomberku. R. 1944 bylo toto místo bombardováno. Proto byly jeho ostatky r. 1945 odvezeny na neznámé místo. Byly obavy před poškozením ostatků přicházející sovětskou armádou. Už sem zpátky nebyly nikdy vráceny. Kde přesně skončily, se neví. Někteří historici tvrdí, že jsou uloženy v kryptě Dómu Sv. Martina v Bratislavě. Nikdo to však nepotvrdil. Od r. 2007 se mauzoleum považuje za pietní místo. Od úterý do neděle v době od 10:00 do 16:00 má být do mauzolea umožněn vstup, dokonce zdarma. My tam v uvedenou dobu byli, ale bylo zavřeno.
Od mauzolea se nechá na nejvyšší místo vystoupat po schodech vlevo i vpravo. Z terasy je velmi pěkný výhled na část města a na okolní kopečky. Vrcholu dominuje gotický římskokatolický kostel sv. Ondřeje, nejstarší kostel města. Byl vybudován na přelomu 13. a 14. století. V té době byl zasvěcen sv. Ladislavovi. Má 2 věže a jednu kaplí. R. 1445 byl opevněn. Později byl přestavován v pozdně gotickém, renesančním i barokním slohu. R. 1506 byl do věže instalován kostelní zvon Andrej. Dnes je to nejstarší zvon na území Liptova. Pravděpodobně při instalaci tohoto zvonu byl kostel zasvěcen sv. Ondřejovi.
Nejvýznamnější renesanční přestavba byla na konci 16. století. V 17. století byla na jižní stranu přistavěna fara a církevní škola. Poslední úpravy byly ukončeny r. 1903 v historizujícím novorománském slohu. Ve 40. letech 20. století bylo upravováno jen okolí kostela, kdy bylo zrušeno původní opevnění, ale i obě posledně jmenované budovy a bylo tam vybudované mauzoleum. Nejvýznamnější památka v interiéru je původní gotická křtitelnice ze 16. století.
Severní část východního okraje náměstí A. Hlinky zaplňuje bývalá radnice, dnes sídlo městského úřadu. V novorenesančním stylu byla postavena r. 1897. Na budově jsou pamětní desky. Ta první sem byla umístěna 27. 9. 1997, je věnována Andreji Hlinkovi (1864 - 1938), který zde na faře působil v letech 1905 – 1938. Druhá je zde od 16. 7. 2001, je věnována Karlu Sidorovi (1901 - 1953), zdejšímu rodákovi, novináři, spisovateli, ale také diplomatu a státníkovi. Do rohu budovy dne 27. 10. 1937 umístila mladá slovenská generace bustu a pamětní desku Robertu Williamovi Seton-Watsonovi (1879 - 1951), britskému publicistovi a historikovi. Svoji práci zaměřil i na dějiny slovanských národů. Během 1. světové války se přikláněl k myšlence zřízení samostatného československého státu.
Nejmenované náměstíčko s velkou sochou A. Hlinky na jihu uzavírá na západě katolické gymnázium sv. Andreje, které bylo založeno r. 1992 v historické budově.
Tady se nám otevírá pohled na dlouhé a úzké náměstí A. Hlinky. Je to historické náměstí, které zde bylo založeno už ve středověku. Z té doby mají základy i některé domy, které byly postaveny v 18. a 19. století. R. 1888 tu byla vysazena alej. Zdá se, že se postupně obměňuje. Hned na severovýchodním okraji náměstí je mariánský sloup z r. 1858.
Na opačném – jihozápadním okraji je areál piaristů. Tvoří ho klášter, kostel Povýšení svatého Kříže a budova bývalého gymnázia. Piaristický klášter byl postaven v letech 1730 – 1735, během 18. a 19. století byl přestavěn. Ve 30. letech 20. století byl přistavěn severozápadní trakt. Klášter původně měl jenom kapli. Proto byl r. 1806 postaven v empírovém slohu jednolodní kostel Povýšení svatého Kříže s vestavěnou věží. Čelní fasádu kostela zdobí kamenné sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa Kalazanského. Budova bývalého piaristického gymnázia byla postavena jako poslední - r. 1888. V letech 2004 – 2013 zde sídlil rektorát katolické univerzity. Dnes je tam zdravotnická fakulta. Před školou je dnes busta Jana Pavla II..
Naše cesta z náměstí vede vpravo. Míjíme budovu Liptovského muzea, která pro potřebu muzea byla postavena v letech 1935 – 1937. Do ní byly jako první umístěny soukromé sbírky nadšenců, kteří se shromáždili okolo bratrů Kűrthiovců, které sbírali od r. 1912. Muzeum patří mezi největší a nejbohatší muzea Slovenska.
Tím jsme se dostali téměř na konec onoho doporučeného okruhu. Jen nás překvapilo, že jen málo domů je opraveno. Většina čeká na nový kabát. Počasí je každou chvilku jiné, i když téměř neprší. Jen občas spadne pár kapek. Chvílemi svítí sluníčko a je horko, chvílemi fouká studený vítr. Oba jsme nějací unavení. Snad je to nastávající změnou počasí a do zítra se z toho vyspíme.
Proto neodbočujeme ulicí Karola Salvu a následně Dončovou ulicí do ulice Antona Bernoláka, kde je evangelický kostel z r. 1923 – 1926 a původní mateřská škola, dnes základní škola z r. 1926. Shodli jsme se na tom, že nám to stačí.
Na zpáteční cestě se zastavujeme na pivo v kavárně Efect. Ota plánoval, že se zastavíme někde ve městě, ale jediné, co ho nabídkou zaujalo byla pivnice Čierný kameň (točili tam různá nám neznámá piva, která by rád ochutnal) na Mariánském náměstí. Jenže tam měli zavřeno z technických důvodů. Tady nás překvapili – je to první místo na Slovensku, kde točí Prazdroj, ale mají i volbu sládků Tropic Ale. Samozřejmě ji ochutnáváme. A protože je fakt výborné, dávám si ho nakonec i já, i když jsem tvrdila, že si dnes pivo nedám.
Za drobného mrholení se vracíme na hotel. Dnes nás těch 6 km totálně zničilo. Jsme rádi, že dnes jsme výstup na Choč odložili.
Na pokoji nás nejvíc překvapilo, že nám odnesli 1x použité ručníky a dali nové. I koš vysypali. Raději bychom uvítali vyluxování. Ota má velkou pláštěnku - pelerínu a až tady zjistil, že se mu drolí to pogumování. Něco posbíral, ale vše nejde.
Na pokoji nás nejvíc překvapilo, že nám odnesli 1x použité ručníky a dali nové. I koš vysypali. Raději bychom uvítali vyluxování. Ota má velkou pláštěnku - pelerínu a až tady zjistil, že se mu drolí to pogumování. Něco posbíral, ale vše nejde.
Vzhledem k tomu, že jsme měli nakoupené nějaké jídlo, dáváme si studený oběd z vlastních zásob, ať se nám to nezkazí.
Jak si Ota cestou naplánoval, zalezl do postele a pustil si televizi. Chytá tu i české programy, je tedy zcela spokojený.
K večeru jsme zašli do bazénu. Byli jsme tam opět sami, tak jsme se docela vyblbli, nechali si pustit i vodopád, ve vířivce jsem si promasírovala kolena, tak jsem zvědava, zda to zítra nebude horší.
Pak jsme si dali večeři a Ota zašel dolů do zdejší restaurace na pivo. Já nakonec přišla za ním a dala jsem si 2 deci Frankovky z Topolčan. Byla výborná. Vychutnávala jsem si ji pak ještě na pokoji při večerních zprávách. Dokonce jsem si zašla ještě pro decku. Nakonec na televizi koukáme oba. Podle předpovědi počasí to na zítra už vypadá docela dobře. Už se těšíme, že konečně ten Choč zdoláme.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.075, 19.307)
Poslední aktualizace: 20.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Poznáváme Slovensko – 21. den: Ružomberok - procházka městem: synagoga, Ružomberské schodiště, kostel sv. Ondřeje, mauzoleum A. Hlinky, areál piaristů (klášter, kostel Povýšení svatého Kříže a bývalé gymnázium) a další
Webkamera - Malino Brdo
WebKamera
Skipark Ružomberok - Malino Brdo je příměstským lyžařským střediskem. Je rozložené na severovýchodním úbočí Velké Fatry na svazích stejnojmenného kopce přímo nad městem Ružomberok (2 km). Vstupní bránou do střediska je Hrabovo, odkud…
0.4km
více »
Malinné
Osada
Rekreační středisko (původní název Malino Brdo), přístupné kabinkovou lanovkou z Hrabova. Je tady Horský hotel Malina, chatová osada, letní koupaliště. V okolí jsou soukromé chaty, na Májekovej chate je stan…
0.4km
více »
Ružomberok - radnica a mariansky stĺp na námestí A. Hlinku
Radnice
Radnica - budova mestského úradu a mariansky stĺp sa nachádza na námestí Andreja Hlinku, bývalom Rínku, ktoré je považované za najstaršiu pamiatku mesta.
Andrej Hlinka 1864 - 1938 bol rímskokatolický kňaz, politi…
0.5km
více »
Ružomberok - Školské schody, balustrády a mauzoleum A. Hlinku
Památník
Z Námestia Andreja Hlinku pri kostole sv. Ondreja v Ružomberku vedú Školské schody zakončené terasou, ktoré sú zdobené balustrádami. Boli postavené v minulom storočí podľa architektov J. Uhlára a Š. Martonika. Na …
0.5km
více »
Ružomberok - farský kostol sv. Ondreja
Kostel
Kostol sv. Ondreja je najstaršou sakrálnou stavbou na území mesta Ružomberok. Nachádza sa na Námestí Andreja Hlinku.
Jeho charakteristickou črtou je veža v barokovom štýle. Tento pôvodne ranogotický objekt z prelomu 13. a 14. storočia prešiel renesančnou prestavbou na konci 16. storočia a jeho barokové úpravy prebehli v 17. a 18. storočí. Kostol sa od roku 1445 nachádzal v…
0.5km
více »
Ružomberok - Mauzoleum Andreja Hlinku
Památník
Pôvodná myšlienka výstavby v roku 1938 bola pamätník padlým v 1. svetovej vojne. Po smrti Andreja Hlinku 16. 8. 1938 vtedajšie Obecné zastupiteľstvo pod vedením Antona Mederlyho, starostu Ružomberka, prijalo návrh…
0.5km
více »
Slovakia Winter Challenge (Velká Fatra, Nízké Tatry)
Cestopisy
S dostatečným časovým předstihem tahám z Roba podrobnosti o jeho již tradiční soukromé turistické akci, kterou organizuje vždy na konci roku. Slovakia Winter Ch…
0.6km
více »
Ružomberok - kostol Povýšenia sv. Kríža a kolégium piaristov
Kostel
Pokiaľ by ste navštívili mesto Ružomberok a vydali sa od Radnice z Námestia Andreja Hlinku cez stromovú alej, došli by ste k malému parku Jana Pavla II, tam by vás možno zaujal jezuitský kostol Povýšenia Svätého Kríža a po jeho strane s ním spojená budova Kolégium piatristov.
Kostol Povýšenia Svätého kríža, ktorý patrí do farnosti, dekanátu Ružomberok a Spišskej diecézy…
0.8km
více »
Ružomberok - piaristické gymnázium
Ostatní
Gymnázium sa nachádza na konci námestia Andreja Hlinku, v parku Jána Pavla II. Je súčasťou komplexu piaritistického kolégia. Táto solitérna stavba z roku 1888 je školská stavba osemročného gymnázia s klasickou ar…
0.8km
více »
obec Likavka pri Ružomberku
Vesnice
Obec Likavka je obcou na pravom brehu rieky Váh v dolnom Liptove, susedí so svojím okresným mestom Ružomberok a má približne 3300 obyvateľov. Leží v malebnej kotline pod Mníchom, pred Chočom a Čebraťom za mierným …
1.3km
více »
Zřícenina hradu Likava
Zřícenina
Je to nádherný a tajuplný komplex. Hrad má opravdu obrovskou historii, kterou Vám poví i průvodkyně, když ji poprosíte. V jedné zbylé Věži najdete středověkou mučírnu, znaky z té doby, meče a různé druhy zbraní. Tato zřícenina stojí za návštěvu, ohromí Vás, stejně jako mě.
Ceny: dospělí: 1 euro
studenti: 0,50 euro
1.4km
více »
Ružomberok
Město
Okresní město, průmyslové a správní centrum Dolného Liptova ležícího na soutoku řek Váhu a Revúce. Dominantu tvoří okolní pohoří. V masívu Mních je soustava čtyř hradišť …
1.6km
více »
Ružomberok - kalvária s kostolom
Boží muka
Ružomberská kalvária s kostolom Povýšenia svätého Kríža je jedinou liptovskou kalváriou s kaplnkami. Výstavba tejto kalvárie prebiehala v rokoch 1858 - 59 za pomoci príspevku mesta, hlavne zemnými prácami a staveb…
1.8km
více »
Skalná päsť pri Ružomberku
Kámen
Skalná päsť sa nachádza pri ceste medzi Likavkou a obcou Liskova pod kopcom s názvom Mních. Je to skalný útvar z dolomitových vápencov v podobe zovretej päste, ktorého výška je približne 6 metrov.
Viažu sa k nemu viacerá povesti. Ľudový názov má Čertová kiahnica alebo Jánošíková päsť. V minulosti vraj mala slúžiť pltníkom k priväzovaniu pltí, i keď je od rieky Váh pomerne…
1.9km
více »
obec Martinček a kostolík sv. Martina
Kostel
Malá obec Martinček sa nachádza severovýchodne nad okresným mestom Ružomberok za riekou Váh na výbežku dolomitového kopca pod názvom Mních.
Obec má iba 380 obyvateľov, ale jej kostolík a okolie v priestore Mních …
2.2km
více »
Ludrová - Kút - Gotický kostol Všetkých svätých
Kostel
Gotický kostolík postavili v poslednej tretine 13. storočia medzi Ružomberkom a Liptovskou Štiavnicou. Pred rokom 1466 pristavili na západnej strane dvojpodlažnú hranolovú vežu a na začiatku 16. storočia kostol r…
2.3km
více »
výstup na Predný Čebrať pri Ružomberku
Vrchol
Uskutočniť výstupu na Predný Čebrať sme s kolegom Jardom z Ostravy chceli už dávnejšie. Keďže sme bývali v Ružomberku, a videli sme ho vlastne každý deň, boli sme rozhodnutí ho zdolať. Tento kopec je ale dobré nav…
2.3km
více »
Hrabovo - Ružomberok
Údolí, dolina
Hrabovo je krátka dolina v časti Veľkej Fatry v blízkosti mesta Ružomberok. Hrabovo je i dolná stanica kabínkovej lanovky na Malinne. Pri nej sa dolina rozvetvuje na doliny Prieseka a Zajakovo. Prvá vyusťuje na Vl…
2.7km
více »
kalvária a jaskyňa pri obci Lisková
Kaple
Kaplnka s krížovou cestou sa nachádza na kopci u obce Lisková, kde v roku 1802 osadil kríž Tomáš Slimák a v roku 1946 tu vybudovali kalváriu s krížovou cestou a na vrchole osadili tri kríže. V šesdesiatich rokoch …
2.8km
více »
okolo hradu Likava
Zřícenina
Likavský hrad patril medzi kráľovské strážne hrady a jeho ruina sa výrazne črtá v tmavšom lesnom pozadí Predného Choča nad obcou Likavka približne 2 kilometre severne od mesta Ružomberok. Hrad patrí do katastra ob…
2.8km
více »
Slovensko - Hrabovská dolina, Chopok
Cestopisy
V létě roku 2013 jsme se rozhodli pro rodinnou dovolenou na Slovensku. Vyrazili jsme kousíček od Ružomberku do Hrabovskej doliny, konkrétně do apartmánového domu Fatrapark 2. Toto místo jsme objevili díky …
3km
více »
obec Lisková
Vesnice
Obec Liskova leží v regione Liptov asi 3 km východne od okresného mesta Ružomberok na rieky Váh. Rozloha obce je 15, 95 km².
Uzemie Liskovej bolo osídľované rôznými skupinami kultúr už od pradávna. Najstaršia pís…
3.3km
více »
obec Ludrová pri Ružomberku
Vesnice
Dolnoliptovská obec Ludrová leží 5 kilometrov juhovýchodne od svojho okresného mesta Ružomberok priamo vo vyústení Ludrovskej doliny. Je obklopená menšími masívmi Páncovej a Čerien, ktoré tvoria podhorie Nízkych T…
4km
více »
obec Černová - pamiatky
Vesnice
Obec Černová, ktorá leží pod masívom Krstej hory má približne 1500 obyvateľov a je mestskou časťou Ružomberka.
Vznik tejto obce sa odhaduje na koniec 13., alebo začiatok 14. storočia. Vtedy už v dolnom toku potoka Čutkova bola osada Čutkov. Černová sa ako obec spomína po prvykrát až v roku 1461. Obec počas svojej historie prešla horšími i lepšími časmi. Koncom 19. storočia…
4.1km
více »
lanová dráha Hrabovo - Malinô Brdo
Ski areál
Lyžiarské stredisko Malinô Brdo, alebo tiež Malinné sa nachádza v pohorí Veľká Fatra pri meste Ružomberok.
Toto stredisko patrí medzi najlepšie na Slovensku. V zime tu majú upravenú jednu z najdlhších zjazdoviek…
4.3km
více »
Velký a Malý Rozsutec
Cestopisy
Je 14.9.2002 a naše oddíly „Bludný kruh“ a „Průzkumník“ se vydávají na společnou jednodenní výpravu na Slovensko, konkrétně zdolat dva skalisté vrcholy Malý Rozsutec (1343m.n.m.) a Velký Rozsutec (1610mn.m.). Sraz jsme měli už ve 4:30h, to proto, že Ostrava je přece jen od Malé Fatry nějaký ten kilometr, je nutno také podotknout, že jsme si objednali autobus, který nás měl na intrikované místo přepravit. Nástup do…
4.6km
více »
Z Bieleho Potoka do Vlkolinca
Drobné památky
S Jirkom z Ostravy sme sa narýchlo dohodli na výlete do dedinky Vlkolinec. Rozhodovalo hlavne pekné počasie a tak sme vyrazili autom z Ružomberka smer Vlkolinec. Automobilom sa dá dostať až na parkovisko tesne p…
5.1km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Velký Choč 1611 m.n.m.
Tipy na výlet
Datum v kalendáři ukazuje 4.6.2005, naším dalším místem určeným pro poznání krás Slovenska se stal nejvyšší vrchol Chočských Vrchů „Velký Choč“ – 1611 m.n.m. Je 4:15 hodin ráno a my se setkáváme na stanoveném m…
6.8km
více »
Velký Choč
Vrchol
Nejvyšší vrchol Chočských vrchů, výrazně se zvedající nad Oravskou vrchovinou a Liptovskou kotlinou, 17 km jihovýchodně od Dolného Kubína. Vrchol má tvar nepravidelné pyramidy s mno…
8.3km
více »