Poznáváme Slovensko – 7. den - dopoledne: Banská Štiavnica – památky světového dědictví UNESCO – 1. část: Piargská brána, Nový zámek, 4 kostely, synagoga, pivovar ERB a řada úžasných domů
Pondělí 24. 7. 2023 - dopoledne
V noci tady byl klid, v autě teplota neklesla pod 20 stupňů, i když dveře byly pootevřené až do rána. V 7 hodin jsme se vzbudili, hned vstáváme. Chceme se jít podívat do Banské Štiavnice, jejíž historická část je městskou památkovou rezervací, která je zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO. Snad aspoň zpočátku bude ve městě příjemně.
Okolo 8. hodiny – to už jsme skoro po snídani - tady začíná být trochu živo. Přijelo auto s údržbáři, ale zjevně tady nikomu nevadíme.
Dávám ještě svoji ranní kávu a odjíždíme do města. Já doufám, že program dnes budeme mít skutečně volnější. Včera ráno jsme to sice také tvrdili, ale nakonec jsme se z výletu vraceli až v půl osmé.
U hradu by mělo být neplacené parkoviště. Jenže po požáru centra je vjezd přes náměstí uzavřen. Zkoušeli jsme jinou cestu, jenže tady jsou samé jednosměrky a zákazy vjezdu, až jsme skončili na velkém placeném parkovišti pod Nový zámkem, okolo kterého jsme sem přijeli. Nedá se nic dělat, zaplatíme. Občas to jinak nejde.
Zatím všechna velká města této snad ještě jižní části Slovenska, kterými projíždíme, patří mezi města, která byla osídlena již Kelty – ať už to byla Bratislava, Nitra i Levice. I tady si ve 3. století př. n. l. zřídili sezónní sídliště, v létě rýžovali zlato v řece. Trvalé osídlení této oblasti bylo až ve středověku. S těžbou zlata začali r. 1075, r. 1238 získali městská práva jako uherské horní město a r. 1380 se zařadili po bok Banské Bystrice a Kremnice do spolku svobodných horních měst. Začaly se budovat důlní štoly a šachty. Těžba stříbra i zlata se začala ryche rozvíjet. Celé století patřily zdejší doly mezi nejproduktivnější v Evropě. Město bohatlo, na přelomu 15. - 16. století si bohatí občané začali stavět honosné paláce a reprezentační sídla. Z důlního města se stala krásné město.
Ani tomuto městu se však nevyhnuly válečné konflikty, přírodní katastrofy (zemětřesení, mor), povstání. Po r. 1541 vybudovali okolo města dvojité opevnění. Ještě r. 1690 byla zaznamenána rekordní těžba zlata a stříbra. Když r. 1711 začala platit dohoda o ukončení protihabsburského povstání, začalo město vzkvétat ještě víc. Pro zlepšení těžby byla vybudována soustava umělých rybníků a sběrných kanálů, zvaných tajchy. Voda byla zdrojem energie pro pohon vodních sloupcových čerpadel, která odvodňovala zdejší doly. R. 1735 byla založena báňská škola, která byla r. 1770 rozšířena na báňskou akademii.
Město se rozrůstalo až do 19. století, kdy se začala snižovat těžba a obyvatelé se stěhovali jinam. Po válce byly vystěhováni Němci a situace se ještě zhoršovala. V poslední štole byla ukončena těžba r. 1994.
Ani tomuto městu se však nevyhnuly válečné konflikty, přírodní katastrofy (zemětřesení, mor), povstání. Po r. 1541 vybudovali okolo města dvojité opevnění. Ještě r. 1690 byla zaznamenána rekordní těžba zlata a stříbra. Když r. 1711 začala platit dohoda o ukončení protihabsburského povstání, začalo město vzkvétat ještě víc. Pro zlepšení těžby byla vybudována soustava umělých rybníků a sběrných kanálů, zvaných tajchy. Voda byla zdrojem energie pro pohon vodních sloupcových čerpadel, která odvodňovala zdejší doly. R. 1735 byla založena báňská škola, která byla r. 1770 rozšířena na báňskou akademii.
Město se rozrůstalo až do 19. století, kdy se začala snižovat těžba a obyvatelé se stěhovali jinam. Po válce byly vystěhováni Němci a situace se ještě zhoršovala. V poslední štole byla ukončena těžba r. 1994.
Největší novodobá tragédie město postihla 18. března 2023, kdy rozsáhlý požár zachvátil historické centrum a vážně poškodil sedm historických domů.
V 9 hodin vyrážíme na prohlídku města. Zatím je venku ještě příjemně.
Do města jsme přijeli Piargskou bránou, která nás hned zaujala. Proto se jdeme podívat nejdřív k ní. Byla postavena v letech 1564 – 1571 současně s nedalekým Novým zámkem. Společně měly chránit město proti Turkům. Původně renesanční stavba má od poloviny 18. století barokní podobu. Opevnění s dalšími baštami, které na baštu navazovalo, bylo zbouráno r. 1938, když zesiloval provoz na silnici.
K parkovišti se vracíme okolo kostela Panny Marie Sněžné. Původní kaplička tady stála ještě dřív než zmiňované opevnění. R. 1512 ji nechal postavit bohatý těžař hrabě Erazmus Roessl. R. 1580 ji do současné podoby rozšířilo město.
Právě přes parkoviště se jde k Novému zámku, který je na kopečku nad městem. Je to zajímavá šestipodlažní věžovitá stavba. Na rozích má bašty. Tvrdí se, že svým tvarem připomíná raketu. Když teď na to koukám, tak jim musím dát za pravdu. Zajímavostí bylo, že už v době svého vzniku zde byly kanóny, které v té době nepatřily mezi běžné obranné systémy. Od zámku jsou nádherné kruhové výhledy na město a jeho dominanty.
Novozámeckou ulicí už směřujeme do centra. Ulička je úzká, ale průhledy jsou hezké. Vidíme spoustu věží vč. té Starého zámku. Vpravo vidíme opravenou budovu synagogy. Budova byla postavena v gotickém slohu, později přestavěna renesančně, ale až po úpravě r. 1893 se začala využívat pro sakrální účely. Ale jen do r. 1941. Od 50. let 20. století tam byla klempířská dílna a později i autoškola. Objekt nyní vlastní místní rodina Radových, která ji r. 2013 zrekonstruovala. Obnovila i původní zlatý hebrejský nápis pod štítem.
Novozámeckou ulicí už směřujeme do centra. Ulička je úzká, ale průhledy jsou hezké. Vidíme spoustu věží vč. té Starého zámku. Vpravo vidíme opravenou budovu synagogy. Budova byla postavena v gotickém slohu, později přestavěna renesančně, ale až po úpravě r. 1893 se začala využívat pro sakrální účely. Ale jen do r. 1941. Od 50. let 20. století tam byla klempířská dílna a později i autoškola. Objekt nyní vlastní místní rodina Radových, která ji r. 2013 zrekonstruovala. Obnovila i původní zlatý hebrejský nápis pod štítem.
Stejná rodina zrekonstruovala i naproti stojící budovu ze 16. století. R. 2010 zde otevřeli pivovar ERB s restaurací a divadlem. Uvnitř budovy jsou reliéfy sv. Barbory, patronky horníků. V sousední zrekonstruované budově ze 17. století otevřeli Hotel ERB.
Je to tady samá úzká ulička a zajímavé domy. K nim patří i rohový dům ve Strieborné ulici. Okolo něho zatáčíme k dalším zajímavostem města. Skutečně nevíme, kam se dřív podívat.
Nejdřív vidíme sochu Andreje Kmeťa. S jeho jménem jsme se setkali včera na vrcholu Sitno, kdo je po něm pojmenována turistická chata. Socha byla vytesaná r. 1938 z jihoslovanského mramoru a zobrazuje s ním současně i vše, co ho proslavilo. Na sobě má kněžské roucho (byl to kněz), v pravé ruce má knihu (byl to vědec), v druhé ruce má růži (byl to botanik) a u nohou má urnu (byl to archeolog).
Vpravo od něj je Kammaerhof - historická budova Banského muzea, kde již od středověku bylo sídlo báňské komory. Muzeum zde vzniklo r. 1964. Osm expozic představuje historii slovenského hornictví i samotného města, jsou zde sbírky minerálů, numismatiky, archeologické, umělecké, historické a pod.
To už také v Akademické ulici vidíme kostel Nanebevzetí Panny Marie s vysokou věží v průčelí a dvěma bočními nižšími věžemi. Původně tu ve 30. letech 13. století stála trojlodní románská bazilika sv. Mikuláše. V té době to byla jedna z největších chrámových staveb na Slovensku. Vlastnili ji dominikáni, stejně tak jako klášter za kostelem. Sice po vpádu Tatarů utekli, ale r. 1275 se sem vrátili. Byli tady až do doby reformace r. 1536. V letech 1575 – 1669 ho vlastnili evangelíci, od kterých jej převzali jezuité. R. 1776 se stal hlavním farním kostelem.
I když byl často přestavován, má stále svůj románský půdorys i některé části původního zdiva. Dnešní převážně klasicistní ráz je z přestavby po požáru r. 1806. Kostel má otevřené dveře, tak jsme mohli dovnitř aspoň nakouknout. Zajímavý je klasicistní oltář z r. 1811. Nejstarší je zde pozdně gotická křtitelnice. Za zmínku stojí i tři barokní zpovědnice z 2. pol. 18. století. To jsme však bohužel neviděli.
Za kostelem měli dominikáni svůj klášter. Po vypálení města r. 1442 ho obnovili v gotickém slohu. R. 1669 v něm jezuité zřídili gymnázium. R. 1914 se přestěhovalo do nové budovy a klášter chátral. R. 1933 byl v tak špatném stavu, že ho museli zbourat. Dnes tam mají být ještě vidět pozůstatky tohoto kláštera - část zdí a pár zachovaných gotických ostění. Jenže celá plocha je zarostlá náletovými dřevinami. Není vidět nic. Otevřel se nám však zajímavý pohled na kostelní věž a na hrad.
Za kostelem má být i rozlehlá budova fary, původně měšťanský dům ze 16. století. Je prý se sakristií spojena krytou dřevěnou chodbou. O tom jsme nevěděli a nic takového jsme neviděli. Patrně to bude za kostelem z druhé strany – z ulice Jána Palárika – tam jsme asi nebyli.
My jsme tento prostor opustili úzkou uličkou do kopečka, abychom v Dolné růžové ulici zase z kopečka sešli.
Vyšli jsme u mohutné budovy Slovenského banského archívu, která zaujímá téměř celou stranu bloku. Nás však zajímá naproti stojící pozdně gotický kostel sv. Kateřiny na protější straně. Ten je bohužel zavřený a tak se musíme spokojit jen s jeho vnější prohlídkou. Byl postaven v letech 1488 – 1491, ale k jeho vysvěcení došlo až r. 1500. Některé prameny dokonce uvádí, že stavba byla zahájena r. 1444 – tedy v době, kdy se do těchto míst stěhovalo obyvatelstvo po zničení starého města. Kostel byl postaven ve středu města na křižovatce dvou nejvýznamnějších středověkých městských komunikací – dnešního náměstí sv. Trojice a ulice Andreje Kmeťa. I nyní stojí na křižovatce rušných ulic. Jeho zajímavostí je, že nemá věž. R. 1658 se v něm začalo kázat slovensky – začalo se mu tedy říkat Slovenský kostel.
V interiéru je pozdně gotická hvězdicová klenba. Z původního gotického inventáře se zachovala cenná, bohatě zdobená kamenná křtitelnice ze 16. století, kříž z 15. století a pozdně gotická dřevěná socha panny Marie ze 16. století, která byla původně součástí hlavního oltáře.
Pod kostelem je krypta. Tam se pohřbívali starostové a významní měšťané.
To už jsme v jižní části Náměstie sv. Trojice, které vznikalo pravděpodobně již ve 14. století. Má netypický tvar – s výjimkou přibližně střední trochu rozšířené části je to spíš širší a dlouhá ulice. Zde jsou snad ty nejcennější domy města. Právě v jedné budově této jižní části – v Bance lásky vypukl 18. 3. 2023 v dopoledních hodinách obrovský požár. Hasiči zde hasili téměř 24 hodin. Nejen hasili, ale ochlazovali i okolní budovy, aby na ně oheň nepřeskočil. Když nyní vidím, jak je to zde vše úzké a blízko sebe, tak si říkám, že je snad zázrak, že to neshořelo všechno nebo daleko víc. Je pravda, že i tak jsou škody obrovské. Poničeno bylo 7 historických objektů, protože jiné než historické tu nejsou. Shořely i unikátní dřevěné stropy. Nejen zdejším hasičů, ale všem zúčastněným jednotkám hasičů i vojáků se musí děkovat za to, co tady zvládli, že zabránili ještě větším škodám. Pomáhaly i desítky místních obyvatel s vynášením vzácných předmětů z muzea a galerie. Naštěstí se nikomu nic nestalo.
My jsme zde zhruba 3 měsíce po požáru. Domy jsou provizorně zastřešeny. Všude probíhají záchranné práce. Prostor je ohrazen – je zde zdokumentováno toto neštěstí i s číslem účtu, kam je nožno přispět na obnovení této památky. Samozřejmě jsem si to vyfotila a něco jsme také poslali. Pro ně je to jak kapka v moři, ale když těch kapek bude hodně, bude to znát. Byla jsem smutná tam a i teď, když to vidím a vzpomínám na to, je mi z toho smutno – moc. Ale věřím, že to dají dohromady a zase to bude krásné. Ale to už asi neuvidíme.
Jak píšou, vše to začalo v domě známém jako Banka lásky. Je v historickém Pischlově domě, ve kterém žila Marína Pischlová (1820 – 1899), které Andrej Sládkovič věnoval nejdelší milostnou báseň na světě. U tohoto domu byla lavička a kovové zábradlí, kam si milenci zamykali zámky – svoji lásku již od r. 2004. Uvnitř domu – v suterénu byly a věřím, že stále jsou schránky, kde si lidé z celého světa mohli ukládat kousek své lásky. Ale jinak to byl zážitkový dům pro děti i dospělé.
Okolo tohoto domu se však na náměstí nedostaneme. Jen vidíme tu spoušť, ale také připravený materiál a záchranné práce.
Musíme obejít kostel sv. Kateřiny z druhé strany. Tím jsme nevynechali barokně klasicistní evangelický kostel, který byl postaven v letech 1794 – 1796 na místě starého dřevěného kostela z r. 1688. Podle tehdejšího nařízení evangelické kostely nemohly stát samostatně, proto stojí v řadově zástavbě na Radničním náměstí. Uvnitř jsou varhany z r. 1797.
Cestou na Náměstí sv. Trojice míjíme budovu městského úřadu s radniční hodinovou věží a s vyhlídkovým ochozem. Ani jsme se nesnažili zjistit, zda je možno tam vystoupat. Nechtěla jsem tu spoušť vidět shora.
Přicházíme do té širší části náměstí, kde je morový sloup se sousoším Svaté Trojice, nejvyšší morový sloup na Slovensku Zajímavá je historie jeho vzniku. Tehdejší rychtář dne 4. 9. 1710 – v době, kdy ve městě řádil mor – slíbil, že až tato morová epidemie tady skončí, nechá postavit sochu Svaté Trojice. Ještě toho roku mor ustoupil a již r. 1711 byla dokončena slíbená socha. V letech 1755 – 1765 byla nahrazena současným barokním sloupem. Je vyroben z růžového ryolitu z Hliníka nad Hronom. Sochy byly původně vyrobeny z tufu – snadno opracovatelné horniny ze sopečného popelu. Postupně byly nahrazeny - nové sochy byly vyrobeny z umělého kamene, který je podobný tufu – je však pevnější. Protože je to sloup Svaté trojice, je třístranný. Na vrcholu jsou sochy Víry, Naděje a Lásky, pod nimi Svatá trojice. Na spojnici sloupů jsou tři erby: Habsburských zemí, Bratrské pokladny a města Banská Štiavnica. Mezi sloupy je Panna Maria Neposkvrněná. Na podstavci jsou plastiky sedmi světců. Před sloupem je v truhle ležící socha sv. Rozálie, která sloužila i jako oltář.
Poslední pohled věnujeme poničeným památkám, mezi které patří i Hellenbachův dům z konce 16. století, který vznikl spojením dvou starších budov z 15. století. Od poslední třetiny 17. století palác patřil významné rodině barona Jana Gottfrieda Hellenbacha, nejbohatšímu muži Slovenska. V letech 1792 - 1854 tu byl distriktuální důlní soud, od konce 19. století Hornická akademie. Dnes je zde Slovenské báňské muzeum Berggericht, kde je expozice minerálů a geobadatelna. Na nádvoří domu lze sestoupit do štoly Michal, která je se svými 75 m nejkratší veřejně přístupnou štolou. Zajímavostí města je to, že v minulosti měl téměř každý měšťanský dům vlastní štolu.
Trochu posmutněle dál stoupáme náměstím vzhůru. Vlevo i vpravo jsou 2 – 3 podlažní měšťanské domy. Zpravidla mají gotické základy, sklepy s původními klenbami, při přestavbách v 16. a 17. století získali často renesanční podobu. Nad průčelím se často zachoval erb rodiny, která ho vlastnila. Jsou to nádherné domy.
Jedním z nich je vpravo renesanční měšťanský Szajbelyovský dom, který byl postaven v 1. pol. 16. století. Dnešní podoba je z pol. 19. století. Dnes je tam galerie Josefa Kollára. Jen by mu neškodila oprava té zajímavé fasády. Jenže to určitě hned tak nebude. Teď má město zcela jiné starosti.
Hned vedle je hezky opravený renesanční Joergesov dom, který byl postaven také v 1. pol. 16. století. Arkáda okolo dvora a vnitřní úpravy jsou z 18. století. Na poč. 19. století ho vlastnil význačný lékař. Své jméno má dům podle významné Joergesovy tiskárny, která tady byla od poč. 20. století. Po rekonstrukci r. 2012 je v něm penzion a kavárna Gavalier s vlastní cukrářskou výrobou.
Téměř poslední dům na náměstí vpravo je Baumgautnerov dom. I nyní je vidět, že se jedná o dva domy, původně gotické, které si nechal v pol. 16. století Ambróz Baumgartner uvnitř propojit. Má zachovalou sgrafitovou výzdobu, arkýř a zajímavé vstupní portály. Místnosti mají zachované klenby.
Zatáčíme vlevo do Starozámecké ulice a pomalu nabíráme směr zpátky. V plánu máme ještě prohlídku Starého zámku a kalvárii.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(48.460, 18.892)
Poslední aktualizace: 11.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Poznáváme Slovensko – 7. den - dopoledne: Banská Štiavnica – památky světového dědictví UNESCO – 1. část: Piargská brána, Nový zámek, 4 kostely, synagoga, pivovar ERB a řada úžasných domů
Banská Štiavnica - Starý zámok
Zámek
Historia Starého zámku v Banskej Štiavnici, v ktorom je použitý románsky, gotický, renesančný a barokový sloh siaha na začiatok 13. storočia. Aj preto nás lákalo pozrieť si tento hrad. Boli sme zvedaví aj na výhľa…
0.1km
více »
Starý zámok
Zámek
Renesanční protiturecká pevnost, která vznikla přestavbou středověkého farského kostela v letech 1546-1559. Skládá se ze staveb bývalého kostela, z karneru a z hradního zdiva s baštami. Původní kostel…
0.1km
více »
Banská Štiavnica - Banskoštiavnický betlehem
Ostatní
Banskoštiavnický betlehem patrí medzi najväčšie vyrezávané, drevené, pohyblivé betlehemy na Slovensku. Jeho autorom je Ing. Arch. Peter Chovan. Vo svojom rezbárskom diele zobrazil históriu a vývoj jedného z najkra…
0.2km
více »
Banská Štiavnica - Mestský dom - Radnica
Dům, budova
Radnica sa nachádza na Radničnom námestí, v tesnej blízkosti kostola sv. Kataríny.Na mieste dnešného mestského domu - Radnice stál už v XIV. storočí pôvodný prízemný gotický domček, nazývaný ,,stuba preatoriana,, alebo ,,stuba judicis,, v ktorom zasadala mestská rada. V roku 1488 bol tento dom rozšírený a upravený, pristavili mu aj jedno poschodie. Pravdepodobne niekedy v 16. s…
0.2km
více »
Berggericht Banská Štiavnica
Muzeum
Berggericht je renesančno-barokový palác rozprestierajúc sa na severnej strane námestia sv. Trojice v Banskej Štiavnici. Známy je aj pobyt cisára Františka Lotrinského, ktorý tu bol určitý…
0.2km
více »
Banská Štiavnica – Galerie Jozefa Kollára (Galéria Jozefa Kollára)
Muzeum
Galerie Jozefa Kollára je součástí bánskoštiavnického muzea a najdeme ji na zdejším Náměstí sv. Trojice (Námestí Svätej Trojice č. 8). Prostory galerie se zde nacházejí ve třech krásných měšťanských domech, ve kte…
0.2km
více »
Banská Štiavnica – kostel sv. Kateřiny Alexandrijské („slovenský“ kostol svätej Kataríny)
Kostel
Pozdněgotický bánskoštiavnický kostel sv. Kateřiny patří mezi nejzajímavější a nejvýznamnější památky tohoto krásného slovenského města. Kostel byl postaven v letech 1488 až 1491 a je jistě…
0.2km
více »
Banská Štiavnica – sloup Nejsvětější Trojice (morový stĺp Svätej Trojice)
Socha
Monumentální svatotrojiční morový sloup, tyčící se dominantně na Náměstí sv. Trojice, patří k nejznámějším památkám starobylého města Banska Štiavnica, které patří na Slovensku k těm nejkrásnějším. Tento sloup se sousoším Nejsvětější Trojice vznikl jako poděkování Bohu za ukončení morové epidemie, která město zasáhla na počátku 18. století.
Jednoduchý barokní sloup zde byl sice postaven opravdu již v letech 1710 až 1711, al…
0.2km
více »
Banská Štiavnica - Dom Maríny a zámky lásky
Dům, budova
V historickom meste Banská Štiavnica, priamo na Trojičnom námestí je známy dom pod názvom ,,Dom Maríny,,. Ide o budovu, v ktorej sa stretol roku 1839 študent evanjelického lýcea Andrej Braxatorys s Máriou Pischlov…
0.2km
více »
Banská Štiavnica - Námestie Svätej Trojice
Náměstí
Historické mesto Banska Štiavnica v Štiavnických vrchoch je považované za jedno z najkrajších miest Slovenska, je zapísané v zozname svetového dedičstva UNESCO. Námestie Svätej Trojice v historickom jadre mesta B…
0.2km
více »
Banská Štiavnica - Klopačka
Dům, budova
,,Vstávaj Honzo hore, na baňu klopajú, ak neskoro prídeš, fárať ti nedajú. Neskoro som prišiel, fárať mi nedali, ešte ma hutmanskú palicu vydrali. Basom vám azaňát, s vašími baňami, keď ste ma nabili, fárajte si sami,,. Vymeškanie pracovnej zmeny bolo v minulosti a je aj niekedy dnes veľký problém a pokiaľ ste za to, ako v ľudovej piesni dostali aj poriadný výprask, niet sa čo…
0.3km
více »
Starý Zámok v Banskej Štiavnici
Tipy na výlet
Starý Zámok v meste Banská Štiavnica,kam sa dostaneme autom a autobusom. Starý Zámok v Banskej Štiavnici bol vlastne v 13 storočí románska bazilika,ktorú v 15 storočí obohnali vysokými múrmi.Za múrmi sa nachádzal …
0.3km
více »
Banská Štiavnica - Stopami dávné minulosti Slovenska
Město
Historik Pavel Dvořák představil 5. díl své knihy Stopy dávnej minulosti
Včera (16. března) uvedli do života další knihu významného slovenského historika a publicistu Pavla Dvořáka. Jde o pátou část plánovanéh…
0.3km
více »
Bánský skanzen
Skanzen
Hornický skanzen sídlí v místě původního dolu Ondrej a štoly Bartolomej cca 5 min autem na jih od centra Banské Štiavnice. Povrchová expozice představuje některá historická důlní zařízení a na vzorcích hornin a minerálů i informačních tabulích seznamuje návštěvníky s geologickou stavbou území celého Slovenska. Podzemní část skanzenu, umístěná v dnes již nevyužívané štole Bartolomej z 16 ? 17 století, představuje historické i současné…
0.3km
více »
Banská Štiavnica - Evanjelický kostol
Kostel
Evanjelický klasistický kostol je postavený v historickom centre mesta Banská Štiavnica na Radničnon námesti oproti kostolu sv. Kataríny. Kostol bol vybudovaný v rokoch 1794 - 1796 staviteľom F. Sivávom podľa projektu viedenského architekta J. J. Thalhera, vtedajšieho vedúceho cisárskej stavebnej komory. Kostol je významnou architektonickou pamiatkou so zaujímavým interiérom a …
0.3km
více »
Klopačka v Banskej Štiavnici
Dům, budova
Klopačka bola v minulosti baníckym budíkom. V hornej časti budovy, vo veži, bola umiestnená drevená doska, na ktorú sa klopalo. Týmto sa baníkom oznamovalo, že je čas fárania. Klopanie sa…
0.3km
více »
Banská Štiavnica - kostol sv. Kataríny
Kostel
Jednou z hlavných kultúrnych pamiatok historického banského mesta Banská Štiavnica je kostol sv. Kataríny Alexandrijskej. Postavený je z kameňa, priamo v centre mesta, na rozhraní námestia sv. Trojice a Radničného…
0.3km
více »
Banská Štiavnica - pivovar ERB
Ostatní
Mesto Banská Štiavnica je späté s baníctvom - dolovaním zlata a striebra, ale v minulosti tu vyrábali aj iné zlato, varilo sa tu pivo až v deviatich pivovaroch. Ťažba vzácnych kovov a výroba piva v meste postupne …
0.3km
více »
Banská Štiavnica - kostol Nanebovzatia Panny Márie
Kostel
Farský kostol Nanebovzatia Panny Márie, nazývaný aj kostol nemecký je najväčším banskoštiavnickým chrámom. Názov nemecký je odvodený z čias, kedy sa v ňom zámožným mešťanom kázalo po nemecky. Kostol je trojloďovou…
0.5km
více »
Banská Štiavnica - kostol Panny Márie Snežnej
Kostel
Jednoduchý neskorogotický kostol Panny Márie Snežnej, nazývaný aj Fraunberský vznikol z pôvodnej kaplnky, ktorú nechal neďaleko kopca Frauenberg v roku 1512 postaviť bohatý banský ťažiar gróf Erazmus Rossel. Dnešn…
0.6km
více »
Banská Štiavnica - Gymnázium Andreja Kmeťa
Ostatní
Bohatá história banského slobodného kráľovského mesta je veľmi úzko prepojená aj so školstvom, ktoré tu má bohatú tradíciu. Predpokladá sa, že už v 13. storočí, kedy v meste pôsobil dominikánsky mníšsky rád v kláštore u dnešnáho kostola Nanebovzatia Panny Márie existovala aj kláštorná škola. Po odchode dominikánov školu prevzalo mesto, písomné zmienky o tejto škole sú zo 14. st…
0.6km
více »
Nový zámok
Zámek
Zámek nacházející se jižně od Banské Štiavnice. Je nazýván rovněž jako Dievčenský hrad a byl vystavěn v rámci opevňování města proti Turkům v letech 1564-1571. Má tvar masivní hranolovité věže se čtyř…
0.6km
více »
Banská Štiavnica - Akademická a botanická záhrada
Park
Banská Štiavnica je mestom spojeným hlavne s ťažbou vzácnych rúd, ale aj lesníctvom. V areáli historickej Baníckej a lesníckej akadémie, prvej vysokej banskej školy na svete (1762) sa nachádza miesto na prechádzku…
0.7km
více »
Banská Štiavnica - Nový zámok
Pevnost, opevnění
Jednou z dominant a veľmi zaujímavou stavbou mesta Banská Štiavnica na návrší jeho západnej časti je Nový zámok, protiturecká renesančná pevnosť postavená v rokoch 1564 - 1571. Túto pôvodne hranolovitú stavbu postavili ako časť opevnenia k obrane proti Turkom, ktorí by útočili v smere od Levíc a od Pukanca. Súčasťou opevnenia bolo mestské opevnenie s kamennými mestskými bránami…
0.7km
více »
Banská Štiavnica - Dedičná štôlňa Glanzenberg
Důl, štola, šachta
História a sláva mesta Banská Štiavnica je spojená s dolovaním nerastného bohastva a rúd drahých a farebných kovov, ktoré sa v jej okolí nachádzali. Bola slobodným banským mestom a ťažilo sa tu viac ako 1000 rokov…
0.7km
více »
Nový Zámok v Banskej Štiavnici.
Tipy na výlet
Nový Zámok v Banskej Štiavnici,kam sa dostaneme autom a autobusom. Nový Zámok v Banskej Štiavnici,ktorý sa tiež nazýva aj Dievčenský alebo panenský hrad.Bol postavený v 16 storočí ako ochrana pred Turkami.Ide v podstate o druh delovej bašty.Je to šesťposchodová budova s prvkami renesancie.V súčastnosti je tam expozícia z dôb tureckých nájazdov. V Banskej Štiavnici je veľa možností na ubytovanie a posedenie v príjemných r…
0.9km
více »
sedlo Červená studňa
Sedlo
Červená studňa, ktorá sa nachádza 1,5 kilometra severozápadne nad mestom Banská Štiavnica v Hodrušskej hornatine, je nielen križovakou cestných spojov vedúcich Vyhnianskou a Hodrušskou dolinou do údolia Hrona, roz…
1.1km
více »
BANSKÁ ŠTIAVNICA
Fotogalerie
Banská Štiavnica je historické slobodné kráľovské banské mesto na strednom Slovensku s výrazne multikultúrnou minulosťou. Známe je ťažbou kovov, významnou banskou legislatívou, samosprávou a akademickou tradíciou.…
1.1km
více »
Banská Štiavnica
Vesnice
Banská Štiavnica se česky nazývá stejně jako ve slovenštině – Banská Štiavnica a nachází se ve středním Slovensku. Je to město s bohatou historií, spojenou především s těžbou stříbra a zlata. V roce 1…
1.5km
více »