Poznáváme Slovensko – 9. den: Divín – zřícenina hradu a kostel Všech svatých; Tomášovce - pivovar Huncút; Rožňava - pivovar Kaltenecker; Slovenský kras: Hrhov - Veľké jazero, dřevěná rozhledna (ptačí pozorovatelna) a také vichřice
Středa 26. 7. 2023
Na velkém parkovišti vodní nádrže Môťová se spalo tak dobře, že se budíme až před devátou. Možná i proto, že teplota v autě konečně klesla na necelých 18 stupňů. Aspoň jsme se konečně pořádně vyspali. V noci pršelo, ráno je zataženo, občas poprchává.
Podle předpovědi má být dnes bez deště, jen se má nepatrně ochladit. Podle toho, co vidíme, to na to nevypadá. V tomhle počasí plavky sotva usušíme, zvlášť když jsem je sušila v noci venku na dešti.
Ota má dnes šťastný den. Ve čtvrtek večer si někam dal plastové průsvitné pouzdro na čtecí brýle. Od pátku ho hledá. Už se s ním skoro rozloučil. Dnes ho konečně objevil. Zapadlo mezi karimatky a když je průsvitné, je vlastně neviditelné. Jak málo stačí k radosti.
Odjíždíme v půl 11, venku je 18 stupňů a stále drobně prší. Po horkém a dusném včerejšku nás dnes čeká skoro 200 km dlouhý přejezd ještě dál na východ. Je fajn, že na cestu nebudeme mít v autě k padnutí. A tomu dešti snad ujedeme. Zrovna si říkám, že se nám to počasí pořád nelíbí. Když byla vedra, nelíbilo se nám to. Nadšeni nejsme ani když prší. Člověk je prostě tvor pořád nespokojený. Ale počasí ovlivnit neumí.
Když projíždíme obcí Zvolenská Slatina, zahlédl Ota ceduli Řemeslný pivovar. Překvapil mne – nevrací se. Na trase bychom měli mít dnes dva pivovary, tak snad to vyjde. Když jsem později hledala, jaký a kde je tady ten pivovar, tak jsem nic nenašla. Jen zmínku o Prvém zvolenském pivovaru Vŕšky, který je však ve Zvolenu (jenže tam jsme o něm nevěděli), ale dřív snad tady ve Slatině byl, aspoň podle etikety, kterou jsem čistě náhodou našla na aukru. Moc jsem to však nezjišťovala. Ono to už bylo stejně jedno.
Najednou vidíme, že vedle silnice staví vysokánské sloupy – vzápětí nám dochází, že tady staví dálnici, zatím spíš rychlostní silnici R2, která překlene údolí, kterým vede silnice. Však jí prý říkají silnice v korunách stromů. Někde nemají sloupy ještě postavené do plné výšky, někde už mají položenou mostovku. Končí to na již hotové silnici kousek před obcí Mýtna. Stavba je dlouhá nějakých snad 10 km. Bude to prý nejdelší slovenská estakáda s mnoha mosty. Je zajímavé na to koukat.
Stavba tady končí a my po chvíli odbočujeme do poměrně malé obce Divín. Podle mapy tam má být pítko. I když jsem včera v bistru vyškemrala 2 l, máme jí tak sotva na dnešek. Vystupujeme na parkovišti a k našemu překvapení zjišťujeme, že už neprší. Nejdřív vidíme nad obcí rozsáhlou zříceninu hradu. Gotický hrad byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. století. I když v pol. 16. století bylo vybudováno nové předhradí s bastiony a dvěma nárožními bašty, proti Turkům to nestačilo. Ti hrad dobyli po dlouhém obléhání r. 1575 a obývali ho až do r. 1593, kdy ho zpět dobylo královské vojsko a na hradě se usadilo. Začalo podnikat loupežné výpravy do okolí, až ho r. 1683 dobyla císařská vojska a hrad vypálila. Zřícenina je veliká, vypadá zajímavě, docela bych se tam šla podívat. Jenže by to bylo minimálně na hodinu. Tolik času nemáme. Takových a podobných zajímavostí je na trase hodně. To bychom tím Slovenskem za 4 týdny neprojeli.
Pítko jsme našli u zajímavého opevněného kostela Všech svatých. Tento kostel byl postaven krátce po vybudování hradu. O hradu jsou první písemné z r. 1329, o kostele a faře až z r. 1393. Těžce poškozený byl r. 1554. Když se Turkům nepovedlo dobýt hrad, tak zničili a vypálili osadu i s kostelem. Kostel byl střídavě opravován a ničen. Až r. 1657 nechal hradní pán kostel zvětšit a opevnit vysokou zdí s nárožními baštami. V celé zdi byly štěrbinové střílny. Další výrazná oprava byla po požáru r. 1722. Kostel byl i později opravován a přestavován, ale zeď s baštami se zachovala. Vypadá to zajímavě.
Všechno tu vypadá zajímavě, až na to pítko. To je na pohled také pěkné, jenže je rozbité. Chybí tam to, co se mačká. Zkoušíme ten zbytek zmáčknout šroubovákem, ale ani to nejde. Zklamaní odjíždíme – bez vody.
Další plánovanou zastávku máme v Tomášovcích, kde je pivovar Huncút. Založili ho dva učitelé (Tomáš Pivarči a Stanislav Šipkovsky) s pestrou pivovarnickou minulostí. Oba začínali vařit pivo doma. Tomáš již od roku 2010. Když jeho pivo získalo pěkné ohodnocení v domovarské soutěži Bílá Vrána 2016, začal se víc vzdělávat v tomto oboru s tím, že by se chtěl pivovarnictví věnovat naplno. A když Stano se během covidu rozhodl ukončit svoji podnikatelskou činnost, bylo rozhodnuto. Teď mají společný pivovar.
Víme, že přímo v pivovaře pivo nekoupíme, přesto tam zajíždíme, ať vidíme, kde to pivo vzniká. Jenže na Slovensku asi není povinností sídlo firmy označit. Vidíme tedy jen rodinný domek. Možná jsme mohli zazvonit, ale věřili jsme, že pivo koupíme ve městě v Partyzánské ulici v prodejně Květy. To jsme zjistili při mailové korespondenci s pivovarem. Prodejnu jsme našli snadno, jen mají polední pauzu - od 11 do 14 hodin, takže nyní je zavřeno a ještě víc jak 2 hodiny bude. To máme za to, že jsme se ve Zvolenské Slatině nevrátili. Ale dopoledne bychom tam možná dopadli stejně. Zase to tak moc nevadí, Ota si večer zvládl koupit pár plechovek.
Víc nás trápí, že máme málo vody. Další pítko, dokonce 2 by měly být v Lučenci. Zajíždíme do centra. Buď tu jsou placená parkoviště nebo zákaz stání. Na zákazu parkujeme. Raději vždy budeme jeden autě. Já jdu s jednou lahví na průzkum. Naštěstí to není daleko a voda teče proudem, na jedno zmačknutí je lahev plná. Radostně se vracím. Teď vyráží Ota s kanystry, já zatím připravuji do tašek prázdné lahve. Máme posledních 6 l vody. Takže tohle bylo skutečně na poslední chvíli. Ota si dává ještě jedno kolečko. Než by šel 2x, tak se raději sedře. Ale zvládl to. Vše dopadlo dobře. Ani nás tady policajti nevyháněli.
Řádně zatíženi vodou odjíždíme. Zase začíná poprchávat. Tak i tohle nám vyšlo. Je zataženo, kam se podíváme. Těžko přestane. Na velkém odstavném parkovišti za obcí Rimavská Sobota - Bakta zastavujeme udělat si oběd. Je tu sice přístřešek, ale tam si jídlo chystá řidič kamionu. My to musíme zvládnout pod zadními zvedacími dveřmi. Máme však vařeno rychle. Ohřívám jen zavařenou zabijačkovou polévku, k té jsme si vzali kus chleba a jsme najedeni. Přitom zjišťujeme, že i ten nám nějak ubývá. Ale to by neměl být problém.
Jedeme až do Rožňavy, kde mimo jiné aspoň vrátíme plechovky. Včera jsme je zapomněli v autě. Ještě kupuji rajčata a papriky. Jsou pěkné a dokonce levnější než u nás.
Tady na jihovýchodním okraji má být ten druhý pivovar - pivovar Kaltenecker. Podle mých informací mají otevřeno do 16 hodin, to krásně stíháme. Dokonce na vratech mají ceduli, že prodejna je otevřená až do 19 hodin.
Společnost, která pivovar provozuje, byla založena 22. února 2005. Navázala tak na společnost, která tady provozovala pivovar již od r. 1997, ale prý také na starší tradici rožňavského pivovarnictví. Hned u vchodu inzerují novinku Session IPA, samozřejmě se na ni hned těším, ale v lahvi ji nemají. Kupujeme 4 skleněné půllitrovky. Jen je problém, že je nemají vychlazené. Do lednice se nám už vejdou, tam se to cestou pěkně nachladilo, tak se určitě vychladí.
Do cíle dnešního dne nám zbývá už jen 20 km. Zatím stále, i když s malými přestávkami poprchává. Už před chvílí jsme projížděli Slovenským krasem, jen město je mimo toto pohoří. Zajímavé je (a nejen tady), že hranice národního parku je vždy uvnitř pohoří. To nám teď vyhovuje. Zítra chceme vyrazit do kopců, takže spát budeme sice ve Slovenském krasu, ale mimo národní park.
Pokračujeme do obce Hrhov, kde odbočujeme k Veľkému jazeru. Tam je rozhledna a zdá se, že bychom tam snad mohli přespat. Je to v údolí obklopeném kopci, ale není to v národním parku. Vypadá to tu docela dobře. Jen je tu mokrá tráva nebo dráty elektrického vedení. Nakonec jsme šikovné rovné místečko přece jen našli.
Nejdřív se jdeme trochu projít. Dnes moc pohybu nebylo. Teď zrovna neprší a je 20 stupňů, dokonce na chvilku vylezlo i sluníčko. Hned je skoro horko. Dlouho však nesvítilo, opět se zatáhlo, k tomu se zvedl silný vítr.
Začínáme samozřejmě rozhlednou, je to spíš dřevěná ptačí pozorovatelna, která byla postavena r. 2019 na břehu Veľkého jazera, jednoho z Hrhovských rybníků. Ty byly vybudovány v 50. letech 20. století na místě rozsáhlých původních rašelinných mokřadů. Vede na ni 30 schodů. Kromě ptáků na vodní ploše lze pozorovat zajímavou krajinu Slovenského krasu.
Pak jdeme na procházku. Pokračujeme po cyklotrase. Měli jsme v plánu se zajít podívat na protější břeh rybníka, kde je 2. ptačí pozorovatelna, trochu vyšší, na kterou vede 45 schodů Ještě nejsou 4 hodiny, do půl šesté bychom mohli být zpátky.
Jenže zdá se, že tady lilo hodně, cesta je rozblácená a rozježděná. I teď sem občas přijede auto, jenže dál je zákaz vjezdu, tak se otáčí a jede zpátky. Ani na rozhlednu nikdo nejde.
Když jsme došli k odbočce podle rybníka, tak tam se jít už vůbec nedalo. Vracíme se, vítr sílí. To už se nám nelíbí ani ty sloupy el. vedení. Vadí nám i ta auta.
Ota se jde podívat na druhou stranu silnice. Vede tam silnička a je tam i docela dost cestiček. Tam se mu to líbí víc. Málem ho to však při zpáteční cestě odfouklo.
Přejíždíme tam. První výhoda je ta, že je tu pevný podklad, ze kterého voda stéká – je tam tedy relativně sucho. Nejsou tu vysoké stromy a sloupy el. vedení jsou daleko. Od silnice jsme ukryti pásmem křovisek, auta sem nejezdí. Je tu tedy klid. Jen ten vítr tu je taky silný, snad je to dokonce vichřice.
Večeříme, nesmíme mít však současně otevřené boční a zadní dveře. Jen jsem to na chvilku otevřela a už vylétl ručník. Takhle bychom to tady všechno poztráceli.
Je to docela hrůza. Auto se houpe, jsme tu jak na lodi. Chytili jsme počasí Košického okresu, zítra má být 22 stupňů, pršet nemá, snad jen místy malé přeháňky. Deštivé počasí jsme tedy zvládli při přejezdu. O vichřici neříkají nic, tak to snad přestane. Zatím to vypadá dost hrůzostrašně. Snad v noci nedostaneme mořskou nemoc.
Je 8 hodin, vítr neslábne. Když potřebuji ven, zápasím s dveřmi, když se vracím, peru se s nimi zas. Mám strach, aby mi dveře nepřerazily nohy, než nastoupím. A to poryvy větru chvílemi ještě sílí. Do toho občas spadne pár kapek a silně se ochlazuje Už je jen 16 stupňů. Jen si nedovedu představit, jak v tomto počasí budeme stěhovat lednici a ostatní věci zezadu na sedadla. Ota pořád doufá, že to do tmy přestane. Je pravda, že u nás se zpravidla vítr na noc uklidní, ale tady a teď to tak nevypadá. Mraky mají zajímavou černočervenou barvu. Také jsme viděli, že pod rozhlednou, kde jsme odpoledne byli, parkuje podobná dodávka. Nejspíš tam také chtějí spát. Aspoň si tam nepřekážíme.
Je 9 hodin. Začínáme mít pocit, že vichr snad slábne. Občas se zdá, že to už jen lehce fouká, ale ještě to střídají prudké poryvy. Začínáme být optimisté. Kupodivu už se neochlazuje. V autě si čekání zpříjemňujeme posloucháním scének Wericha a Horníčka, co jsme si doma nahráli na MP3.
Je 10 hodin, vichr částečně zeslábl, jen občas se nápor vichřice ještě objeví. Je to o to zrádnější, že je to nečekané. Opatrně vše stěhujeme. Snad nám nic neuletělo. Jen spací ponožky o chvíli později nemohu najít. Ale ty snad neuletěly. Vždy je někam zastrčím, tak se snad objeví.
Jeden poryv byl tak nečekaný, že mne málem porazil. Dnes se ani nemyjeme, vlhké utěrky dnes musí stačit. Konečně jsme zavřeni v autě, kde se převlékáme. Zvenku slyšíme, jak tam vítr hvízdá, ale autem už nekymácí. V autě je 16 stupňů, Ota vytahuje peřinu. Mně se to zdá zbytečné.
O půlnoci mu dávám za pravdu a beru si ji také. To už venku svítí hvězdičky a vítr podstatně zeslábl.
O půlnoci mu dávám za pravdu a beru si ji také. To už venku svítí hvězdičky a vítr podstatně zeslábl.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(48.656, 20.532)
Poslední aktualizace: 15.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mapa
Ubytování
PočasíPříspěvky z okolí Poznáváme Slovensko – 9. den: Divín – zřícenina hradu a kostel Všech svatých; Tomášovce - pivovar Huncút; Rožňava - pivovar Kaltenecker; Slovenský kras: Hrhov - Veľké jazero, dřevěná rozhledna (ptačí pozorovatelna) a také vichřice
Týždeň na slovenských horách
Tipy na výlet
Cielom nášho týždenného putovania po slovenských horách bolo pohorie Slovenský kras a Volovské vrchy, ktoré sú súčasťou Slovenského Rudohoria. Keď sme v piatok 19. 07. krátko pred polnocou nasadali do rýchliku P…
0.4km
více »
Volovské vrchy
Kopec
Volovské vrchy tvoří východní část Slovenského Rudohoří. Táhnou se od Košic až k Rožňavě. Celá oblast je pokryta lesy. Na mnoha místech jsou patrné stopy po těžbě rudy, která se těží …
0.4km
více »
Cesta na východ 2010(na bicykli- 2.deň
Cestopisy
Cesta na východ 2010-1.deň čítaj TU V noci som nespal ako bábätko. Bol som trošku dolámaný, aj karimatka nie je posteľ. Okolo tretej som vošiel do spacáka, pretože sa schladilo, okolo štvrtej začalo svitať, cítil …
0.4km
více »
Betliar
Zámeček
Zámeček Betliar (Betliarsky kaštiel) se nachází ve Slovenském krasu nedaleko města Rožňava. Je obklopen nádherným parkem se spoustou zajímavých stavbiček a složitým vodním systémem o…
5.3km
více »
Mauzóleum Andrássyovcov
Kaple
Mauzoleum manželů Andrássyových leží na jv okraji Krásnohorského Podhradí bezprostředně u silnice Rožňava ? Košice. Odborníci ji považují za jednu z nejcennějších památek slovenské secese. Interiéru dominují dva sarkofágy z carrarského mramoru, bohatě zdobené reliéfy. Stěny jsou vykládány barevným mramorem a polodrahokamy z mnoha zemí světa. Stavba je zaklenutá zevnitř pozlacenou kopulí. Okolí mauzolea…
5.8km
více »
Krásnohorská jeskyně
Jeskyně
V blízkosti obce Krásnohorská Dlhá Lúka se nachází Krásnohorská jeskyně. Objevena byla r. 1964 a její dominantou je 32,6 m vysoký stalagnit, který je největší na světě. Prohlídkový ok…
6.2km
více »
Krásnohorská jaskyňa
Jeskyně
Turisticky zpřístupněná jeskyně se nachází na severním úpatí Silické planiny 1 km jihovýchodně od Krásnohorské Dlhé Lúky. Asi půlkilometrová prohlídková trasa vede do Síně obrů, kde se nachází téměř 33 metrů vysok…
6.6km
více »
Silická planina
Planina
Lokalita nacházející se na JV Slovenska a v některých místech hranicí s Maďarskem. Východiskem do Slovenského krasu může být město Plešivec. Krajina je mírně zvlněná, bez prudkých stoupání a…
6.7km
více »
Plešivecká planina
Planina
Jedna z nejkrásnějších planin Slovenského krasu. Dostat se nahoru i dolu vyžauje několikakilometrové stoupání (či klesání). Na vrcholu se prostírá lesostepní krasová planina plná lesíků, luk a Jalovcových strání…
8.6km
více »
Henckovce – kostel Všech svatých (kostol Všetkých svätých)
Kostel
Neskutečně půvabný a chvílemi až magicky působící kostelík Všech svatých najdeme na návrší v malé obci Henckovce (něco málo přes 400 obyvatel), která je součástí historického regionu Gemer.…
9.1km
více »
Jeskyně Domica
Jeskyně
Národní přírodní památka nacházející se na jihozápadním okraji Silické planiny ve Slovenském krasu v národní přírodní rezervaci Domické škrapy na území Chráněné krajinné oblasti Slovenský kras. Dle Vašeho časového plánu si můžete …
11km
více »
Gombasecká jaskyňa
Jeskyně
Tuto Národní přírodní památku najdete na západním úpatí Silické planiny ve Slovenskom krase, v kaňonu Slané mezi Rožňavou a Plešivcem, leží v Chráněné krajinné oblasti Biosférické rezervace Slovenský kras. Skutečná délka jeskyně je 1525 m…
11.8km
více »
Štítnik – evangelický kostel (kostel Panny Marie, kostol Evanjelickej cirkvi a.v.)
Kostel
Štítnik se nachází v okrese Rožňava a žije tady asi 1.500 obyvatel. Zdejší dominantou, kterou se obec může plným právem pyšnit, je pozoruhodný trojlodní gotický kostel s nádhernou – a nezvykle bohatou - freskovou výzdobou, díky níž se kostel stal v roce 1970 slovenskou národní památkou. Vzhledem k tomu, že jsme zde na Gemeru i tzv. gotické cestě, nemůže být pro zasvěcené tat…
12.1km
více »
Gotická cesta otvorená i otevřená
Cestopisy
Východoslovenská Gotická cesta se pomalu ale jistě stává (ne)skutečným fenoménem. V době, kdy všichni jezdí obdivovat památky do celého světa, se tady nabízí možnost vidět malé gotické pokla…
12.1km
více »
Silická ľadnica
Zajímavost
Jeskynní propast na Silické planině Slovenského krasu 1,5 km jihozápadně od obce Silica. Vznikla propadnutím stropu většího jeskynního dómu, čímž vznikla propast 50m dlouhá, 30 m široká a 15 m hluboká, jejíž otv…
13km
více »
Roštár - evangelický kostel (kostel sv. Ondřeje, kostol Evanjelickej cirkvi a.v.)
Kostel
Roštárský raně - gotický jednolodní kostelík s kvadratickým presbytářem, představenou západní věží a přistavěnou sakristií patří do skupiny pozoruhodných gemerských středověkých kostelů. Předpokládá se, že byl pos…
13.6km
více »
Koceľovce – evangelický kostel (kostel sv. Bartoloměje, kostol Evanjelickej cirkvi a.v.)
Kostel
Někdejší kostel sv. Bartoloměje vznikl v opevneném areálu uprostřed malé obce Koceľovce (dnes necelých 250 obyvatel) někdy v I. čtvrtině 14. století. Jedná se o jednolodní gotický kostelík…
14.8km
více »
Ochtiná – evangelický kostel (kostel sv. Mikuláše, kostol Evanjelickej cirkvi a. v.)
Kostel
Jeden z gemerských středověkých kostelů s cennou freskovou výzdobou najdeme v malé obci Ochtiná (550 obyvatel), nacházející se v okrese Rožňava. Kostel vznikl někdy na přelomu 13. a 14.…
15.2km
více »
Jak jsem se nezřítil. Bezodná ladnica, Silická planina.
Propast
To snad Kleofáš nemyslí vážně! A jak se na mě ještě blbě tlemí! Pode mnou osmdesát metrů volného prostoru Bezodně ladnice, propasti, že z ní jde hrůza jen od pohledu, lano na první pohled slabé a krát…
15.5km
více »
Kúpele Štós
Tipy na výlet
Z Košíc sa môžme vybrať autom alebo aj autobusom Ideme do malých klimatických kúpeľov, ktoré ležia na južnej strane Slovenského rudohoria a sú známe hlavne ako liečebňa pre deti…
19.1km
více »
Jeskyně Domica - Aggtelek
Jeskyně
Nedaleko Rožňavy je možné navštívit jeskynní systém Domica - Aggtelek, který se rozkládá na hranicích Slovenska a Maďarska, přičemž větší část se nachází na maďarském území. Tam je možné absolvovat 7 možných tras …
20.9km
více »
Dedinky
Vesnice
Obec, která vznikla v roce 1933 sloučením dvou vsí Imrichovic a Štefanovic. Leží v dolině Hnilce, pod jižními svahy planiny Geravy a jejím výběžku Gačovská skala. Obyvatelé už v dávných dobách pracovali v dolech…
25.6km
více »
Velký Sokol
Kaňon
Mohutná a dlouhá roklina na západním okraji planiny Glax. Je ukončena romantickou Róthovou roklí, která byla pojmenována po jednom z průkopníků turistiky ve Slovenském ráji. Oba břehy rokliny vytvářejí skalní sráz…
31km
více »
Prielom Hornádu
Řeka
Přibližně 16 km dlouhý úsek horního toku řeky Hornád. Jsou zde kaňonovitá údolí, břehy spadají z bočních hřbenů a vchů místy s více než 300 metrovým výškových rozdílem. Díky své turistické historii má Přelom Hor…
33.4km
více »
Suchá Belá
Kaňon
Jedna z nejhezčích roklin Slovenského ráje. Voda ní protékající pramení na severním okraji planiny Glac. Její tok odděluje od sebe masiv Ptačího hrbu a Rumanové. Do Velké Bílé vody ústí přímo ve středisku Podlesok. Historie turistického objevování Suché Bílé začíná roku 1900, kdy se skupina pod vedením prof. M. Rotha dostala až k Misovým vodopádům. R. 1908 byl vyznačkován a…
34.5km
více »
Nízké Tatry - 2002
Tipy na výlet
Po dlouhém zvážením jsem se rozhodl strávit dovolenou v Nízkých Tatrách - tož se tedy stalo. Plán cesty byl přejít je po červené od Šumiac až na Kozí chrbát a sejít do Donoval -…
35.5km
více »
Hrad Muráň
Zřícenina
Hrad vznikl v druhé polovině 13. století jako královský strážní hrad při cestě do Horehroní. Byl vystavěn rodem Bebekovců na skalnatém brale zvaném Cikánka. Další výstavba probíhala za skalní roklinou na SV a SZ. …
36.6km
více »
Muránská planina
Národní park
Muránská planina má charakter náhorní pahorkatiny s krasovými prvky. Je součástí spišsko- gemerského krasu. Okraj planiny tvoří prudklé 200-600 m srázy. Nejvyšší vrchol je Klak (1409 m.n.m.) V o…
36.6km
více »
Spišský hrad
Hrad
Rozsáhlé zříceniny Spišského hradu se malebně rozprostírají na kopci vysokém 634 m.n.m. nad Spišským Podhradím. V dokumentech se hrad objevuje už roku 1209. 1241 odolal útoku Tatarů. Stavební vývoj hradu se dá sle…
41.7km
více »