Loading...
Pátek (26.8.2016)
Budíme se již za světla. Vykukujeme ze spacáků a hodnotíme situaci kolem nás. Zatím je tu klid, jen po pláži chodí starší pán a sesypává obsah plastových igelitových pytlů s odpadky do jednoho. Z dáli na nás kouká, ale jinak si nás nijak nevšímá. Pobalujeme spací věci a snídáme. Přitom se snažíme vymyslet plán na dny následující. Dle včera zjištěné předpovědi z free wifi ve snack baru na Encumeádě by dnes mělo být na severu (tedy pravděpodobně i v horách) ještě dost oblačno a deštivo. Proto se tam nijak moc hrnout nechceme. Navíc neznáme časy odjezdů autobusů zpět do hor. Vyrážíme tedy do města najít infocentrum a nezaheslovanou wifi. Opět na střídačku, nejprve vyrážejí kluci a vracejí se s mapkou autobusových tras s vypsanými časy odjezdů místních autobusů. Moc nám z toho ale není jasné, které busy jedou dnes a které až zítra. Uvažujeme dát do zítra relax u moře a do hor se vrátit až v sobotu, kdy už je hlášena lepší předpověď.
Po klucích vyrážíme na průzkumy já s Peťou a naše první kroky vedou také do infocentra. Paní je sice ochotná, ale už chápeme chaotické zápisky, které přinesli kluci. Paní nám odjezdy autobusů vykládá celkem svézázným způsobem a uvedené časové informace několikrát doplňuje, škrtá a přepisuje. Po několika otázkách a upřesnění jsou nám požadované informace poměrně jasné a snažíme se ještě zjistit aktuální info o počasí. Na tuto otázku však paní krčí rameny. Počasí v horách se prý může změnit z minuty na minutu a že si máme jít ven na veřejnou wi-fi a zjistit si informace na Internetu. To jsou tedy služby, před sebou má počítač a beztak na něm i Internet a nemůže se nám podívat. Vycházíme tedy ven a zkoušíme zdejší veřejnou wifi. Bohužel zjišťuji, že je placená. Budeme se muset spokojit s předpovědí včerejší.
Po nákupu potravin se vracíme na pláž za klukama a nakonec se rozhodujeme zůstat dnes u moře a do hor se vrátit až následující den. Celý den relaxujeme, čteme časopisy, které Peťa táhne v batohu (původně určené na čtení v letadle), koupeme se, opalujeme se...prostě užíváme všechny plážové radovánky. Jeden den to jde, ale delší dobu si to určitě nikdo z ná nedokáže představit.
Na večer kupuje tentokrát víno Jirka, takže večer opět popíjíme při poslechu živé hudby linoucí se z nedaleké místní plážové hospůdky. Při jejích tónech usínáme na stejném místě jako včerejší noci.
Pokračování příště...
Všechny (zatím zveřejněné) díly našeho přechodu: