Přes Komáří Víšku do Krupky
Zvu vás na další výlet po Krušnohoří.
Vypravili jsme se na Komáří Víšku,na kterou jsme se lehce dostali místní Dopravou z Teplic.
Vystoupíli z autobusu a protože jsme byli na vrcholu,už jsme měli před sebou nádherný výhled na Krušnohoří…dále Středohoří s vévodící Milešovkou, vedle Kletečnou ,na Teplický Doubravký hrad a okolí, ale vše bylo bohužel v oparu.
Pokračovali jsme dál…..kousek od zastávky autobusu je kostelík Sv.Wolfganga, který pochází z r.1692- 1700 a za ním je starý, docela velký, již nepoužívaný hřbitov. Na jednom hrobě tu kvetly při naší návštěvě bílé pivoňky….jako kdyby tu kvetly pro všechny, co spí tu svůj věčný sen.
Pak jsme pokračovali k restauraci Komáří Víška, kdysi zde byla i vyhlídka,ale ta už je uzavřena.Odtud vede lanová dráha do Města Krupky, které má zhruba okolo 13.000 obyvatel. Město Krupka zahrnuje v sobě původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby, Nové Modlany, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku.
My jsme se vydali do údolí - Horní Krupky.
Musím se také zmínit, že v Krupce je stará štola „ Starý Martin“.Tuto štolu lze navštívit a prohlédnout si ji. Kdysi v historii byla Krupka velmi bohatým důlním revírem v těžbě cínu a rudy.Těžba cínu zde byla jediná v celé Evropě .Do konce 18.století tady probíhala těžba žíly jménem „Lukáš“. V upomínku dolování cínu tu stojí naložený vozík s horninou.
Pokračujeme dál lesem,do očí nám zasvítí různobarevná zeleň stromů coby balzám pro oči. Takové barvičky umí vykouzlit jen příroda….A sestupujeme do úbočí, vzadu se nám naposledy nabízí pohled na vrchol - „Komáří Víšky“ a vlevo je ještě vidět věžička kostelíka Sv.Wolfganga .
Noříme se do hloubi lesů a posléze v objetí jehličnanů na nás vykoukne skvostná chaloupka , jak smaragd zasazený v okolní zeleni. Nádhera!!!!!!!
Pokračujeme dál a narazíme na trampskou osadu „Elltorro“..se sruby, tábořištěm,ale i vzpomínkovým tablem na zemřelé členy…..velice dojemné, - nezapomínají na své kamarády, kteří již přestali chodit s nimi na vandr,ale brázdí už nebeskou báň…..Zavřeme pomyslné dveře za trampskou osadou a zamíříme do Krupky. Dostaneme se Husitskou ulicí na Podlouhlé náměstí napravo s budovou městského muzea, kterou dominují hradby hradu Krupka – Rosenbergu. Vzadu na obzoru se zobrazuje vrchol Středohoří - Milešovka. Budova muzea byla původně renesanční,byla přestavěna v 18.a 19.století. Za zmínku stojí renesanční dům č.23 a gotický dům č.24. Další památka je zvonice z l.poloviny 15.století,která stojí při kostele Nanebevzetí Panny Marie./ postaven 1479 – 1488 / Zvonice byla přestavěna r.1600.Dále je tu hřbitovní kostel Sv.Anny z r.1516, který je součástí památkové zóny,nachází se v malebné čtvrti Libušín.Tento kostel zdobí vstupní renesanční brána z r.1615 s tepanou mříží z r.1619 , ale o něm se zmíníme ještě později.
Za zmínku ale stojí navštívit zdejší muzeum ve 3.podlažích.Obsahuje přírodu severozápadních Čech,minerály z okolí Krupky a Cínovce,zvířenu severozápadních Čech,expozici realistických jedlých a nejedlých hub,také historii hasičů, atd,atd.Je toho tu hodně ke shlédnutí,určitě muzeum navštivte,nebudete litovat!
Město Krupka je také výchozím bodem celé řady turistických tras.Severovýchodním směrem z města dojdeme ke zřícenině hradu Kyšperk, vydáme-li se severozápadním směrem z města po naučné Hornické stezce, můžeme dojít až k hraničnímu přechodu Cínovec.Na tuto stezku se můžeme připojit na vrcholku Komáří Hůrky po vyjetí lanovkou.
Město Krupka leží 340 m nad mořem.
Zamíříme k hradu Rosenberg.
Hrad Rosenberg neboli také Růžový hrádek.Tento název byl dán hradu v 19.stol. podle množství růží,které zde kvetly.
Hrad i město vděčí za svůj vznik těžbě cínových rud v okolních Krušných horách.Doba vzniku není přesně známa.Počátkem 14.století byl vybudován hrad. Král Lucemburský hrad Krupku daroval míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic.Ten byl významnou postavou u dvora Jana Lucemburského a doprovázel krále i při jeho významných cestách Evropou. Koldicové vládli na hradě ( s malou přestávkou v letech 1487 – 1494) až do 1504.
Pro dluhy a zvláště marnotratnost posledního držitele Koldicové o hrad přišli. Z dalších držitelů lze uvést nejvyššího kancléře Albrechta z Kolovrat,který na hradě r.1510 zemřel a byl pohřben v dnešním Bohosudovském kostele, který založil. Dále byl také majitelem Bernard z Valdštejna ( zemřel r.1517)
Majitelé hradu se střídali až r.1710 koupil krupské panství, hrad a město za 30.000 rýnských zlatých od Štemberků hrabě Karel Clary-Aldringen, jehož rod je držel až do r.1918.Hrad se postupně rozpadal, v r.1807 se zřítila část paláce. J.W.Goethe, který navštívil Teplické lázně uvádí,že se zřítila část paláce proto,že sloužila dlouhý čas jako zdroj kamene.Na paměť návštěvy J.W.Goetha zde byl postaven pomník.
Po roce 1825 zpřístupnila šlechta hrad měšťanům.V době romantismu v 19.století byl vymyšlen název Růžový hrad./Rosenberg/.Tento název nemá historický podklad. Z hradu Krupky jsou dodnes zachovány obě hradní brány se zdmi do výše parapetu, části bašt a silná jižní štítová zeď, část jižní okrouhlé věže, zbytky budovy při západní zdi a sklepení pod troskami Horního Hradu. Bývalá úřední budova byla přeměněna na hostinec a pro jeho hosty byla také upravena terasa jižně od hostince. Co ještě zbývá dodat.Hrad je přístupný po celý rok,ze silnice,nad kterou se vypíná. Jinak s průvodcem červenec – srpen, Út – Ne od 10 – 17 hod.
Hrad má dost pověstí a o dvou se zmíním.
Dona Sabina.
Dona Sabina byla dcerou rytíře Koldice,pána hradu Krupky. O její ruku se ucházel rytíř ze Supí hory /Kyšperka/ ,ale protože byl chudý a nebyl vznešeného rodu, byl mu přístup do hradu zakázán.Milenci se scházeli i přes zákaz dále na vrchu,který čněl naproti hradu. Pohled dolů byl závratný, jak do propasti.Aby překazil tajné schůzky, svěřil otec péči o dceru zbožné jeptišce.Jeptiška marně na svoji svěřenku naléhala, aby vyhostila ze srdce tajnou lásku.Obávajíc se otcova hněvu, kdyby ji spatřil vycházeti samotnou z hradu,vypůjčila si od jeptišky řeholní roucho a tak se jí podařilo setkati se s věrným milencem.Jenže otec se to dozvěděl a přikázal dceru i jeptišku uvězniti a ženichovi přichystal zrádnou léčku.Jeden z Koldicových přátel,který měl zájem o Sabinu si oblékl řeholní roucho a na místě schůzky čekal na rytíře ze Supí hory.Když rytíř ze Supí hory dojel poblíže místa,kde na něj měla čekat Sabina,vrhli se naň ostatní zbrojnoši s rytířem Koldicem. Ten jejich útok odrazil,ale když viděl že není úniku, skočil na koně a plným tryskem se rozjel na temeno skály , skočil a kůň s jezdcem dopadli mrtví do rokle.Od té doby se skále říká na památku „ Mrtvý kámen, nebo Umrlčí kámen .
Dona Sabina se neprovdala za zrádného rytíře, který byl příčinou milencovy smrti,vstoupila do řehole a stala se jeptiškou.Zemřela mladá, podlehnuvši žalu.Pokaždé, když uplyne od její smrti 100 let, ožije, bloudí hradními rozvalinami, pláče a naříká, hledajíc svého milence.
Pověstí je více, bylo by to na dlouhé povídání,ale zmíním se ještě o jedné a to, že se prý zjevuje ve zříceninách hradu bývalá zámecká paní se psím spřežením.Objíždí své bývalé tři hrady,Krupku, Doubravku a Kyšperk a se svými sloužícími přebírá a počítá ukryté poklady.
Ještě se musím zmínit o výše zmíněném kostelíku Sv.Anny.
V kostelíku probíhají výstavy a církevní akce. Kostel byl původně evangelický, tehdy vzniklo nejstarší zpodobnění Martina Luthera v českých zemích, jehož freska se nachází na zdi v kapli. Počátkem 90 let byl kostel volně přístupný a tím přišel o většinu vnitřního vybavení. Dnes je zabezpečen a příležitostně zpřístupněn/ o víkendech/. Na hřbitově jsou pochovány oběti moru obou světových válek a význační občané města . Ze hřbitůvku jsme sešli dolů ulicí ke staré tvrzi,vlastně už jen zbytkům tvrze,nejlépe je vidět z jara,než zaroste náletovými křovinami.Tuto tvrz vlastnil Jan Glac.
Svůj výlet jsme skončili u Bohosudovské baziliky.
Myslím,že jsem ani zdaleka nepopsala,co ještě lze v Krupce navštívit.Je tu spousta zajímavých věcí a jeden den na to nestačí, pakliže byste si chtěli vše pořádně prohlédnout.
Vydejte se do Krušnohorského městečka Krupka,jistě se Vám tu bude líbit a budete nadšeni.