Procházka rodným Brumovem ( 2004) - 2.díl
2.den
Ráno vstáváme velmi brzy a všude v bytě věšíme záclony, rolety. Pak si sedneme a děláme seznam nejnutnějších oprav v bytě a po lehké snídani vyrážíme ven, abychom využili krásného slunečního dne.
Napřed Janu vedu do Hodňova a k brumovskému tunelu, pak se jdeme podívat nahoru na kopec ke kapličce sv.Anny, odkud je moc hezký kruhový výhled naproti na hrad, horskou skupinu Hložce, hřeben Královce, Holý vrch a taky samozřejmě na město pod námi.
Cestou do městského Muzea potkáváme první hejno turistů, které míří na hradní zříceninu. Muzeum je umístěno v bývalém panském domě u říčky Brumovky - řadu let zde sídlila mateřská školka - a nad dveřmi visí veliký nápis : "Tož vítajte u nás !" Vevnitř nás v Info centru čeká usměvavá a ochotná dívčina, která mluví krásnou spisovnou valašštinou. Je tu hodně věcí k vidění - historie hradu a pivovaru, hasičů, zapůjčené obrazy od Kobzáně a spousta předmětů denní i slavnostní potřeby valašského lidu. Najdeme tu ukázky vyšívek a výrobky ze zaniklých skláren ve Svatém Štěpánu a Sidonii. Návštěvníci mohou obdivovat i první valašskou "automatickou" pračku. Je to tu fakt moc pěkné...
Pak jdeme po zelené značce nahoru na hrad. Přes velikou okovanou bránu se dostáváme na spodní nádvoří, kde se nachází amfiteátr s pódiem, parketem a lavičkami. Přes sezónu se tu koná množství akcí, dneska například se tu chystají věci na odpolední festival Hradní tóny, kde vystupují četné místní i hostující kapely a zazní tu zajímavá i chytlavá hudba, texty písní jsou ale v katolickém duchu - akce je konaná pod záštitou katolické církve... Horní nádvoří je obklopeno zakonzervovanými zbytky hradeb a zdí paláce. V jeho čele - na jižní straně - se vypínají zachovalé a zastřešené - jedna čtyřhranná a jedna okrouhlá věž. Obě slouží jako rozhledny a jsou spojeny hradbou. Pod ní, po celé délce vidíme velikou střechu, pod níž se ukrývá největší pozoruhodnost brumovského hradu - zachované podzemní sklepy, sýpky a přízemí paláce, které byly za archeologického průzkumu v roce 1976 skutečně vykopány ze země !!! Napřed si ale musíme od brumovského pana kastelána - Mirka Obadala - zakoupit lístky, "hodit řeč" a pak teprve vyrážíme na prohlídku. Napřed obdivujeme hradní studnu, pak se jdeme podívat na vyhlídkovou Baštu - je od ní pěkný výhled na město a okolní hory, pak ještě foto hradního děla a už hurá do podzemí !!
Brumovský hrad byl založen na počátku 13.stol králem Přemyslem Otakarem I. a byl vystaven v pozdně románském slohu. Hradní ostrožna přitom byla osídlena už v 1.stol před našim letopočtem !!! Hrad byl králem vybudován k ochraně hranic a jako pevnost proti vpádům nájezdníků z Uher přes Vlárský průsmyk. Zároveň pod hradem vznikla osada, která byla později povýšena na městečko. Dějiny hradu byly velice bouřlivé a dost často se na něm střídali purkrabí a později i šlechtičtí majitelé. Jen v období majitele Jana z Lomnice a jeho syna Adama zažil období relativního klidu a velkého rozkvětu - páni z Lomnice si ho totiž vybrali za rodové sídlo. 16. a 17.století se otřásá rykem válečných vřav, bojů a povstání a vpády asijských nájezdníků . Brumov a jeho okolí bylo zcela zničeno a vypáleno, udržel se jen samotný hrad. V 17.století zase pro změnu plení brumovské panství vojska Thókolyho. Dochází též k dalším valašským povstáním a aby toho nebylo málo, tak je v letech 1703 - 10 kraj vydrancován vzbouřenci knížete Rákocziho - Kuruci !! Hrad se sice vždy ubrání, ale obyvatelé panství tráví 7 let poschováváni v okolních lesích !!! Všechny osady panství jsou vypáleny a do základů zničeny...
Po roce 1710 hrad ztrácí svůj vojenský význam, je opuštěn a v jeho zdech přebývají jen panští úředníci. Po 1.velkém požáru r.1760 je ještě hrad opraven, apokalyptický požár v roce 1820 jej ale definitivně mění v ruinu. Majitelé nechávají hrad rozebírat obyvatelstvu jako stavební kámen, zbytky použity i na nové pivovarské sklepy. Hradní sklepy a sýpky jsou zavaleny sutí, zřícenina rychle zarůstá houštinami a smrkovým lesem. Panství ještě několikrát mění majitele - posledním až do r.1945 je potřetí provdaná hraběnka Rainer - Harbachová...
Poté hrad připadá městu a státu, od 70.let obestavěny rozpadající se zdi a okrouhlá Bašta, o nějaký čas předtím je opravena a zastřešena 4 - hranná strážní věž. Přes letní sezónu se na hradě konají veselice a jiné kulturní akce, jen místní domorodí kluci - ( a taky samozřejmě já) - hledají po zřícenině tajné chodby a zkouší se i přes zákazy prokopat do předpokládaných podzemních sklepů...
V roce 1976 jedna moudrá hlava rozhodne, že se v hradním areálu vybuduje letní kino, při začátku stavebních prací ale dojde k překvapivým nálezům, stavba je zastavena a pod vedením gottwaldovského archeologa Jiřího Kohoutka je prováděn důsledný mnohaletý archeologický výzkum a zakonzervování ze země vykopaných hradních zdí. K velikému překvapení veřejnosti se ukazuje, že brumovský hrad patří k těm nejstarším u nás, množství nálezů je vystaveno v zámeckém muzeu města Gottwaldova. Brumov se ve velmi liknavém tempu dál opravuje, přichází převrat a nedostatek financí a tak je hradní areál s expozicí pro veřejnost slavnostně otevřen až v květnu roku 2000 !!!
( ŠKODA, 100 X ŠKODA, ŽE SE Z HRADU NEZACHOVALO VÍCE NADZEMNÍCH ČÁSTÍ !!! Kdyby tomu tak bylo, neváhalo by se s dostavbou hradu a na Moravě jsme tak mohli mít další Helfštýn či Sovinec !!! Díky bohu, že to dopadlo alespoň takhle...)
Procházíme si s Janou bývalá sklepení, sýpky a podzemní chodby a prohlížíme si exponáty, zde vystavené : najdeme tu expozice věnované historii hradu, města a Vlárského průsmyku, prapory a erby, fotografie z archeologického výzkumu, trošku přeromantizovaný model hradu, repliky zbraní a zbroje, věrnou napodobeninu vzácného tympanonu, který zdobil hradní kapli, spoustu vitrín se skleněnými, keramickými a kovovými nálezy z archeo průzkumu, dále je tu výstavka fotografií, seznamující návštěvníka s památkami města a v neposlední řadě nás tu zaujmou hradní strašidla a slavnostní certifikát a výstavu o současné novodobé čestné funkci hradu - střeží nyní jih VALAŠSKÉHO KRÁLOVSTVÍ...
Pak ještě vystupujeme na druhou vyhlídkovou věž a když se dosyta vynadíváme jejími okny na městečko, rybníky a krajinu kolem města, tak se s panem kastelánem Mirkem loučíme a spěcháme na Březovou k rodičům na oběd.
Po něm si půjčujeme psa Žerýka a jdeme se projít nahoru na Březovou ke kapli sv,Cyrila a Metoděje - vede tudy z města i žlutá turist.značka a ta se dále odklání do Popova. Pod cestou je z okraje rozlehlého lánu přenádherný výhled na krajinu Jižního Valašska, na oblast Bílých Karpat, jimž v této části dominuje 835 m vysoký Holý vrch. Hluboko v údolí pod námi je vidět město Brumov - Bylnice a Jana už se mi vůbec nediví, že jsem byl až do našeho seznámení a ještě nějakou dobu po něm tak velikým patriotem...
( Ono je patriotství a vlastenectví velice hezké, ale nic se nemá přehánět. Když člověk začne žít v jiném městě, tak mu najednou spadnou klapky z očí, vše okolo je náhle trochu jiné... a proč to dále rozvádět - Domov máte tam, kde je Vám dobře... ať je to kde je to, ale kořeny, marná sláva, ty už navždy zůstanou ve vašem rodném městě a kraji ....)