Putování Rakouskem III.

Publikovaný díl vyprávění navazuje na tento.

Neckenmarkt-Horitschon, dnes koncová stanice pro osobní dopravu od Deutschkreutzu. Na první pohled nic mimořádného, ale...Vlaky s lidmi sem začaly jezdit znovu před málo lety. A odsud se dále po dráze dostanete na drezínách! Věru zajímavá atrakce. Prostě si půjčíte vozítko a jedete. Jen pozor na jedno-na přejezdech má výjimečně oproti pravidlům přednost silniční doprava.

Nás však situace netěší. Ráno sice odjíždějí nějaké vlaky, žial před osmou, co naše jízdenka nedovoluje užít. A pak nic. Večer se zase spoje vracejí sem, tak jako ten, kterým jsme sem dorazili my. Takový malicherný problém nám nakonec nemůže pokazit báječnou rakouskou náladu.

Burgenlandsko, nejmladší území našeho jižního souseda. Takový úrodný kraj, kde se zazelenají i hrábě. A především víno. Ale také nepříliš movití obyvatelé. A něco Maďarů a Chorvatů.

Kotvíme na zahrádce a popíjíme pivo, v tom čase ideální nápoj. Pravda, nejsme sice věrni tomu, co by se patřil, ale nějak nás láká srovnávat. Našimi zraky sondujeme situaci v okolí, přeci jen ještě jsme si nevybrali, kde bychom hlavy a údy složili. No, přicházející mraky znamenají sbohem našim nadějím. Mraky, z nichž se vzápětí řítí moře deště. Abychom byli řádně připraveni na nastalé, objednáváme si celý půl litr vinné pálenky, čili Brandy. Že domací, zaručuje to jistou kvalitu. A cena se nám zdá ucházející. Účtují si deset euro. Láhev se pak dá dále použít. Usrkavajíce nápoje, co nás hřeje v útrobách, vydáváme se na uplakaný pochod. Sice mírný, nicméně otravný déšť nás samozřejmě netěší.

Máme však úžasnou myšlenku. Protože bychom ráno museli stejně šlapat daleko k nádraží, odkud jedou vlaky, docházíme na zastávku v půli cesty. Variantu brzkého vstávání ihned zavrhujeme. Přístřešek se střechou plní veškeré naše nároky na nocleh. A nyní příjemný zvuk deště nás uspává k dalšímu dobrodružství.