Šoproň – Kozí kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sopron – KecskeTemplom)

Na mnoha serverech si sice můžete přečíst, že je tato pozoruhodná šoproňská sakrální památka přístupná bezplatně, a to denně od 8,00 do 18,00 hod., ale nevěřte tomu. Informaci o tom, že se jedná o jednu z nejkrásnějších gotických staveb celého Maďarska, můžete naopak přijmout jako holý fakt. Proto si raději hned na úvod prozraďme, že se tzv. Kozí kostel nachází na jižní straně náměstí Fő tér, ale jeho adresa je Templom utca č. 1. Do interiéru kostela se pouští až v 10,00 hod. a pokud se nespokojíte s pouhým pohledem od boční stěny, zaplatíme za vstup 900 forintů. Vyhozené peníze to ovšem rozhodně nejsou, zejména kvůli někdejším klášterním prostorám (kapitulní síň) a zajímavě obsluhovaným (hranolová dřevěná hůlka) interaktivním informačním zdrojům. Sluší se ještě prozradit, že před sebou máme kostel někdejšího františkánského kláštera, který vznikl – coby nádherná ukázka maďarské raně gotické architektury – nejpozději okolo roku 1280, kdy je také poprvé písemně zmiňován. Současné zaklenutí lodi a varhany byly dokončeny v polovině 15. století a mobiliář je – celkem tradičně – již barokní.

Tento kostel je sice zasvěcen Panně Marii, ale stejně mu nikdo neřekne jinak než Kozí. Své jméno získal díky tomu, že na jeho 47 metrů vysoké věži najdeme erb s kozou, který odkazuje ke stavebníkovi a mecenáši chrámu (a údajně také uprchlému vrahovi), kterým byl Henrika Geißel (a koza se německy řekne Geiß). A různých koz zde najdeme podstatně více, např. v křížení polí nebo na konzolích. Pěkná je také legenda, podle které byl tento kostel postaven na místě, kde koza našla poklad. A ten pak kompletně pokryl stavební náklady. V každém případě se však jedná o kostel velice významný, vždyť se zde celkem pětkrát (v letech 1553, 1622, 1625, 1635 a 1681) konala královská korunovace. Byli zde korunováni např. také římský císař a český i uherský král Ferdinand III. Habsburský nebo římskoněmecká císařovna a česká, uherská, chorvatská i portugalská královna Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská. Probíhaly zde opakovaně také zemské sněmy a svého času sem pohřbívali mnohé významné maďarské šlechtice, včetně členů rodů Esterházyo a Széchényi.

Kozí kostel, který je dominantou nejznámějšího šoproňského náměstí, vznikal postupně, po částech. Nejstarší je dlouhý zdobný polygonální chór, pocházející z období před rokem 1280. Jeho součástí jsou velká okna. Kněžiště ovšem bylo dokončeno až kolem roku 1300 a poznamenal jej tak – po Evropě se rychle šířící - styl francouzské gotiky. Ve stejném období vznikl také letner, tedy chórová přepážka, oddělující kostelní závěr od čtvercové lodi s masivními pilíři. Ta byla ovšem postavena teprve v průběhu 14. století, zatímco její klenba a jemně tvarovaná věž pocházejí z období kolem roku 1400, snad z let 1379 až 1409. Tyto části vznikají již pod stále rostoucím vlivem rakouským.

Co se týče interiérového mobiliáře, tak ten je – jak již bylo naznačeno výše – převážně barokní. Do vnitřního prostoru ale dobře zapadá a vhodně doplňuje různé gotické kamenné artefakty, sochy a krásné klenby. Gotika doplňuje i bohatě zdobený hlavní oltář z 18. století. Součástí interiéru jsou rovněž dvě podobné kazatelny, z nichž cennější je ta jednodušší (původně jen dřevěná, mramor se zde objevil až podstatně později). Z ní totiž v 15. století kázal slavný Svatý Jan Kapistrán (rozporuplná historická osobnost; italský františkánský mnich, skvělý řečník a vznětlivý cholerik, nenávidící vše židovské a turecké). Na druhé kazatelně ihned zaujme výzdoba z 18. století (malba, reliéfy, sochy). V kostele najdeme také zbytky pozoruhodné freskové výzdoby nebo krásně zdobená vysoká okna, považovaná za skutečné mistrovské dílo. Podoba interiéru byla nejvíce ovlivněna v roce 1676, kdy velký požár zničil velkou část města a kdy shořela také střecha kostela. V té době také vznikla barokní podoba západního průčelí a následně také rokoková kazatelna a hlavní oltář.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie (tak se totiž Kozí kostel správně jmenuje) patřil františkánům až do roku 1787, kdy tento řád rozpustil císař Josef II. Kostel pak byl asi deset let nevyužívaný, aby v roce 1802 přešel do rukou benediktinů. Ti zde zůstali až do roku 1948, kdy se z kláštera stala vysoká škola. V 90. letech minulého století se sem však opět vrátili. Velký klášter, jehož součástí je také – po zaplacení vstupného – přístupná a nesporně nádherná kapitulní síň, se nachází hned za Kozím kostelem. Na konci 19. století kostel restauroval Ferenc Storno, který zde obnovil původní gotický styl a dal kamenné chrámové věži její současnou podobu. Celý komplex pak byl naposledy renovován v létě roku 2007.