Sopron – Sloup Nejsvětější Trojice (Szentháromság-szobor)
Hlavní náměstí (Fö tér) v maďarském Soproni, tedy prostranství které ohraničují hlavní zdejší památky v čele s tzv. Kozím kostelem, zdobí od roku 1701 sloup zasvěcený Nejsvětější (či Svaté) Trojici. Patří k řadě sloupů, které se stavěly převážně v barokním období. Autorem je údajně místní kameník, zřejmě Szervác Leitner (s otazníkem). Popud (a peníze) poskytli přeživší morové epidemie , hraběnka Katalin Éva Thököly Késmárki a její manžel hrabě Jakab Löwenburg. Na Šoproňském sloupu je poprvé použit prvek spirálovitě točeného dříku na veřejném prostranství v rámci celé Střední Evropy. Do té doby se točité sloupy užívaly jen v interiérech.
Morová epidemie zde skončila v roce 1695 a pod patronací ostřihomského arcibiskupa Lipóta Kollonicha byly zahájeny práce na tomto díle. Poněkud paradoxní bylo, že v té době byly místní obyvatelé spíše protestanských vyznání a takové sloupy přeci jen jsou více spojené s katolictvím.
Nápis v maďarštině na podstavci sloupu uvádí výše zmíněná hrabata jako hlavní donátory díla. Kolem podstavce a na okolních římskách pak defiluje zástup svatých: sv. Jakub, sv. Štěpán, sv. Jan Nepomucký a sv. Antonín Padovský. Dále jsou tu ženské postavy sv. Barbory, Panna Marie, sv. Anna sv. Kateřina. Na podstavci klečí i Lövenburg s manželkou Katalin Thököly. V latině je vyveden nápis s chronogramem, v překladu asi: "My [občané] Soproni postavili jsme k vděčnosti jednomu Bohu, Nejsvětější Trojici , Otci, Synu svatému Duchu."
V dalších nápisech jsou oslaveni jednotliví zobrazení svatí. Sloup je zakončen korintskou hlavicí s postavami vlastní Sv. Trojice, Bůh otec, Syn a holubice coby Duch Svatý. Samotný dřík sloupu je ve spirále ozdoben andílky, nebo chcete-li putti.