Rakouské zříceniny kola 2012 part.2

Želva, rak a žába  •  Fotografie (37)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (37 fotografií)

Schönkirchen

Pomník vinné révy kdesi po cestě

Vstoupit do fotogalerie (37 fotografií)

30.7.2012

Osada, v níž kempujeme se nazývá Krásné Pole (Schönfeld), tak se budíme do krásného rána. Dnes nás bude čekat sice přesun na sever, ale sluníčko se vždy hodí. Raní průjezd rovinatou krajinou Moravského pole, první větší město je Gänserndorf, podle všeho je město tvořeno velkou nemocnicí, všude je nějaká šipka (urologie, interna, oční atd). Tak raději po svačině pokračujeme v cestě. Je to něco mezi jižní Moravou a Texasem (ropná pole), v obci Schönkirchen je sice krásný kostel (v opravě), zato sousoší želvy, raka a žáby je ojedinělé. Krajina kolem se konečně začíná alespoň minimálně vlnit, tak už to není ta fádní rovina. Navíc kromě slunečnicových lánů začínají přibývat i vinohrady. To samozřejmě oku velice lahodí. V lázních Bad Pirawarth jeden z členů výpravy zanechává nesmazatelnou stopu na policejní stanici. Kromě ní tu v lázeňském parku mají zajímavou galerii soch prof. Knessla (takové typické Rakušanky). Pak už přejíždíme kolem nedodělané dálnice z Vídně – končí u obce Schrick, čeká se na to, jak dopadne výstavba na naší straně, prozatím se Češi a Moraváci hádají, půjde-li přes Mikulov, nebo od Břeclavi. Ale to už se blížíme k Mistelbachu, čili okresnímu městu. Okachlíkovaný evangelický kostel připomíná trošku ten v Poštorné a na náměstí dominuje vymalovaná věž radnice. Po malém občerstvení se vydáváme přes údolí Eibesthal (se stejnojmennou vesnicí) zvlněnou krajinou s vinicemi, slunečnicemi a větrníky. Těch je tu všude dost a dost, je to sice odporné, ale občas působí i malebně. A malebně působí i uličky vinných sklípků či loubí mezi nimi, zvoucí k posezení. Ovšem místo vínečka pouze plechovka naštěstí ještě vychlazeného piva. Ale to už máme před sebou Poysdorf. Asi ho zná kde kdo, je to první město za přechodem z Mikulova; když jsme tudy jezdili do Vídně na zájezdy, tak jsme koukali na ten zahnívající kapitalismus jak vzkvétá. Je skutečně škoda, že nejsme schopni se dohodnout, kudy ta naše dálnice povede, protože městečko je v podstatě rozděleno rušnou komunikací, která prochází přímo centrem. Jedná se o velice pěkné městečko, samozřejmě centrum vinařství, ale i historické s kdejakou památkou či vinotékou. Tak nás to tu tak dojalo, a protože jsme kousek od naší hranice, řekli jsme si, že se podíváme na točené a nějakou večeři do Valtic.

31.7.2012

Nocleh na návrší nad Valticemi, samozřejmě na rakouské straně – je tam nějak lépe. Těšil jsem se na raní osvětlenou Pálavu, bohužel trošku zakaboněno, tak nic moc. Sjíždíme do Schrattenbergu a první osada na cestě je Poysbrunn s jakousi tvrzí (asi národní výbor). Ovšem už před tím vyhlížíme na první významný cíl, což je zřícenina Falkenstein. Ten je umístěn pěkně nad městečkem na kopci cca 400m vysokém. (to je tady poměrně dost). Hrad je samozřejmě vidět z hlavní cesty od Mikulova a určitě si na něj vzpomene řada výletníků co tudy projížděla k jihu. Kromě hradu je ovšem ve Falkensteinu i historický kostel, poutní místo s Křížovou horou a Lurdskou jeskyní. Samotný hrad má i úzký vztah k našim zemím, stačí si vzpomenout odkud že byl proradný Záviš.

U kostela necháváme kola a šplháme ke hradu. Příště si asi musíme lépe prostudovat www – zřícenina je otevřena pouze v so a ne, vlezné je 2,5 € což není mnoho, ale jinak máme smůlu. Ovšem hrad se dá naštěstí různě obcházet a výhledy i krajina je dost dobrá. Je to podobné jak na Pálavě (trošku nižší), ale také různé vápencové skalky, květena či zakrslé stromky – vlastně výběžky Alp do našich končin. Hrad jsme tedy obcházeli dost dlouho na to aby nám ve vesnici zavřeli obchod. Takže nezbývá než pokračovat. Za Falkensteinem se zvedá poměrně velký masiv Galgenbergu (425m) který je nutno překonat, ovšem sjezd je zase pěkně rychlý. V Neudorfu u Staatzu je obchod taky zavřený, takže do Staatzu dorážíme již trošku žízniví. Tamější hrad si prohlížíme jen zespodu, z dálky jsou to takové nepovedené Trosky – nejsou to dva vrcholy ale jeden ovšem věže na kraji hradu trošku Babu a Pannu připomínají. Naštěstí je ale už nedaleko Láva na Dyjí, tedy podle místních Laa an der Thaya kde se konečně můžeme důstojně napojit. Už je to nějakých 5-6 let, co jsme tu byli, tak zběžně nahlédneme do nám známých končin. A protože to není zas tak daleko podíváme se do Hevlína cože se tam dnes točí.

Po šesté vyrážíme zpět do Rakous a údolím Pulkavy (Pulkau) na západ. Několik kilometrů za Laa je krajina značně pustá, v podstatě totální rovina, jen pole, sem tam nějaké stromy žádná vesnice a to s výhledem na sever (Morava) i na jih (Rakousko). Úplně pusto tam samozřejmě není, ale při prvním pohledu to tak připadá, asi po 10km přece jen malá změna, na obzoru první kopečky (Bachberg, 415) i větší osady. Už se chýlí k večeru, tak nacházíme fotbalový stadion místního Eintrachtu u Pernersdorfu.

Další foto: 

Foto 2

Autor: Bobkart

Další články autora: 2539

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli