Falkenstein a jeho památky
Tipy na výlet • Romantika • Na kole
Kam a jak jedeme?
Vyrážíme kolmo z jihomoravského Mikulova a naším cílem je dolnorakouský městys Falkenstein s necelou pětistovkou obyvatel. Jedná se o obec ležící mezi vinicemi – již názvem přitažlivé – oblasti Weinviertel. V oblasti lemované vápencovými vrchy, z nichž nejvyšší je Galgenberg, tedy Šibeniční hora (425 m.n.m.). Falkenstein je nejmenší samostatnou obcí okresu Mistelbach, která - pro lepší orientaci - bývá také nazývána Falkenstein bei Poysdorf.
Víno, které se zde pěstuje, je prý elegantní, svěží a plné, s ovocnými tóny. Oblast se prezentuje převážně bílým vínem, ale nabízí i „modré“ odrůdy, například Zweigeltrebe a Blauburger. Vinná réva se na zdejším vápencovém podloží pěstuje již od roku 1309, ale historie obce Falkenstein (Falkenštejn), poprvé písemně zmiňované roku 1180, je spojena zejména s historií stejnojmenného hradu nad ní. A koneckonců tento název nám není zcela cizí. Příznivce oblíbeného Vítkovce Záviše ovšem musím zklamat, ten pokázel z hradu stejného jména, ovšem hornorakouského.
Pro politology bude možná zajímavá informace, že v obecní radě Falkensteinu došlo v podstatě k jedné z odrůd známé totalitní vlády jedné strany, protože z 13 zastupitelských křesel jich 12 obsadila ÖVP (Rakouská lidová strana). Opozici zde tvoří pouze jeden zastupitel z SPÖ (Sociálně demokratická strana Rakouska). A pro znalce válečné historie přidávám informaci, že během II. světové války byl Falkenstein cílem tří leteckých náletů a po válce zde byl vybudován uprchlický tábor pro vyhoštené Jihomoravany. Městys je pro nás dobře dosažitelný téměř všemi druhy dopravních prostředků, protože se nachází pouhých 14 kilometrů jihozápadně od Mikulova.
Za čím jedeme?
Naším „úkolem dne“ je prohlédnout si falkensteinské pamětihodnosti, v čele se zříceninou románského hradu. Zdejší hrad byl postaven někdy v polovině 11. století a od samého počátku své existence až do 16. století byl v držení Babenberků. Koncem 16. století – někdy mezi roky 1571 až 1598 - se hrad Falkenstein dostává „do soukromého vlastnictví“ a stává se svobodným hrabstvím. V roce 1645, tedy v období třicetileté války, hrad dobyli Švédové, překvapivě bez většího poškození samotné stavby. Úpadek nastal až na přelomu 17. a 18. století, kdy je hrad využíván jako levný zdroj stavebního materiálu a stává se zříceninou. V současné době byl – díky soukromému majiteli – částečně zakonzervován a zpřístupněn veřejnosti.
O velkém významu Falkwnsteinu v minulosti svědčí dodnes mnoho zajímavých historických staveb v obcí. Kromě výše uvedeného hradu jmenujme alespoň zajímavý dominantní farní kostel, opevněný Farní dvůr, Radnici a někdejší františkánskou klášterní nemocnici. Jako poznámku pod čarou bych také rád zmínil, že na zajímavém zobrazení obce – zde nazývaná Falckhenstain - od G.M. Vischera z roku 1672 je Falkenstein tvořen krásným dominantním hradem, farním kostelem sv. Jakuba, kaplí sv. Jiří, kostelem Panny Marie a velkým farním dvorem.
Alespoň o kostelu sv. Jakuba je třeba přidat pár slov. Tento kostel s působivým schodištěm, vedoucím k hlavnímu průčelnímu vstupu, je součástí jedné z nejstarších farností v celém Rakousku a současně i další dominantou obce. Ve své současné podobě vkusně spojuje pozdně-románskou a gotickou stavební periodu (mohutná věž) s raným barokem II. poloviny 17. století. Stejně tak interiér chrámu se chlubí dvěma klenoty: gotickou soškou Madony pocházející z doby kolem roku 1400 a vzácným zobrazením Nejsvětější trojice z období kolem roku 1700. U kostela se nachází hřbitov s kostnicí neboli karnerem a bývá přes den běžně přístupný. Více informací o kostele naleznete na: https://www.turistika.cz/mista/falkenstein-kostel-sv-jakuba-vetsiho-pfarrkirche-hl-jakobus-dem-alteren.
Ve Falkensteinu se nachází také množství drobných památek, jako je Lurdská jeskyně, pranýř z r 1511 (ale četl jsem i publikaci, uvádějící 12. století), různá kamenná boží muka a sochy světců. U obce se tyčí také Křížová hora (Kreuzberg) s Kalvárií a zastaveními křížové cesty. Sousoší na Křížová cesta je dílem sochaře Ferdinanda Pfaundlera z roku 1656.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Částečně nedobrovolně jsme se spokojili s restauračními zařízeními i obchody na české straně hranice. Vztah Rakušanů k hlavní turistické sezoně je velmi zvláštní. Například koupit si ve zdejší oblasti v obchodě něco na pití je dosti problém. Všechny obchody totiž zavírají mezi 11,30 až 12,00 hod. a znovu otevírají až po 15., mnohdy i po 16., hodině..
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Problémy s nákupem tekutin jsem již zmínil. Zklamal nás i fakt, že jsme se nedostali do prostor vnitřního hradu, protože ten bývá otevřen jen o víkendech a rakouských státních svátcích. Pozitivem pro nás byla naopak přes oběd otevřená Radnice, kde jsme si mohli alespoň nabrat vodu do lahví na kolo, použít záchod a trošku se opláchnout.
Ostatní informace
Za zmínku stojí i Sklepní ulice (Kellergasse), již po desetiletí známý a oblíbený turisticko-výletní cíl. Jedná se o nejdelší uličku vinných sklepů v celé oblasti Weinviertel. Dvě proti sobě ležící řady čítají celkem 65 lisoven s navazujícím podzemním sklepem. Vinaři zde zachovali původní formu lisoven, pocházející převážně z 19. století. Sklepní ulice byla nedávno pečlivě renovována a dnes je považována za tradiční místo setkávání.
Bližší informace o historii a současnosti hradu, včetně otevírací doby a ceníku vstupného, naleznete na: https://www.turistika.cz/mista/falkenstein-romanticka-zricenina-rozsahleho-romanskeho-hradu.
A úplně na závěr se musím přiznat k tomu, že tento příspěvek je tak trošku fabulací. Tedy alespoň – nebo pouze – jeho první věta. Naše cesta z Mikulova byla plánována tak dlouho, že jsem tuto variantu – jako nejdostupnější – nakonec použil. Ve skutečnosti byl Falkenštejn pouze jednou součástí našeho velkého putování po zemích slovenských, rakouských i moravských. Ale vše ostatní je pravda a nic než pravda …
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Falkenstein
Půjčovna autPříspěvky z okolí Falkenstein a jeho památky
