Přidat Ústí nad Orlicí mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Ústí nad Orlicí
Směřujeme na severovýchod republiky – 24. den – rozhledna Lázek, Horní Čermná-rozhledna Mariánka a poutní místo na Mariánské hoře, NS Lanškrounské rybníky s rozhlednou Hláska na Kypuši a ornitologickou pozorovatelnou, rozhledna na Kozlovském kopci
Sobota 12. 9. 2020
V noci se silně ochladilo. V autě bylo 10 stupňů. Večer jsme si mysleli, jak šikovně parkujeme u koupaliště Vlčí Důl, ale vstáváme v půl deváté do stínu. Okolní vysoké stromy sluníčku brání.
Nejdřív jdeme využít toalety u koupaliště. Ota tvrdí, že když už tam jde, že se taky vykoupe. Já jeho nadšení nesdílím, ale ručník si s sebou beru. Na ten nejvzdálenější roh bazénu už svítí sluníčko, to je už lákavější. Jsme tu sami. Je to super, nepotřebujeme ani plavky. Jestli to večer bylo studené, teď je to ledové. Mám pocit, že po pár tempech mi nohy omrzají. Rychle vylézáme. Osvěžení však bylo super.
Až pak jdeme snídat. Sluníčko na nás mezi špičkami stromů už trochu pokukuje, hned je to veselejší. I když teplo stále vypadá jinak.
Plány máme ještě veliké, ale už to musíme pomalu stáčet k domovu. Aby měl Ota radost, zaměřujeme se hlavě na rozhledny. Začínáme u rozhledny Ļázek, která byla r. 1933 postavena na nejvyšším vrchu Zábřežské vrchoviny (714 m). Kupodivu se nechá dojet až k ní. Z dálky vidíme její dřevěnou věž. Sice víme, že je objekt v soukromém vlastnictví a že je veřejnosti nepřístupný, jenže věž je stále zapsaná mezi rozhlednami, tudíž se k ní musí, aby si ji Ota mohl odškrtnout. Trochu jsme doufali, že se nám přece jen podaří se na věž dostat.
Vrchol Lázek se zapsal do naší historie již v dávné minulosti. Kdysi tudy vedla hranice zemská (mezi Čechami a Moravou), ale též národnostní a jazyková. Vedli se o něj věčné spory i boje. R. 1908 se podařilo Národní jednotě v Olomouci koupit na vrcholu strategický pozemek a hned na něm navršili mohylu, kterou zasvětili památce Svatopluka Čecha. O čtyři roky později tady postavili 15 metrů vysokou dřevěnou věž se zastřešenou vyhlídkou. V přízemí byla malá veranda. Němci z Lanškrouna s tím však nesouhlasili, lámali tady vysazené lípy, nakonec poškodili i rozhlednu, že musela být po 6 letech stržena.
R. 1933 se do stavby nové rozhledny pustil KČT. Peníze na ni sehnali ve veřejné sbírce a postavili zde dřevěnou Reichlovu chatu (pojmenována byla po vášnivém turistovi - iniciátorovi stavby, ale také tajemníkovi vrchního berního) s 20 metrů vysokou dřevěnou rozhlednou, na kterou vedlo 87 schodů. Za 2. světové války se sem již nesmělo - objekt obsadila německá armáda. I když se sem začali r. 1955 vracet turisté, neznamenalo to začátek úspěšného turismu. Od poč. 80. let 20. století objekt využívala pro své účely železniční stanice Nymburk – měli zde prostory pro rekreaci i školení. Od r. 1989 do r. 1995 ho opět vlastnil KČT, kteří ho pak předali do soukromých rukou. Objekt je oplocen, jeden čas sloužil k bydlení, pak zůstal opuštěn a zcela zničen. Ruinu objektu koupil r. 2015 další vlastník, areál opravil a od r. 2016 zpřístupnil, ale od r. 2018 je opět veřejnosti uzavřen. Je však využíván, uvnitř je bazén a podle toho, co je vidět od hradby, to vypadá na luxusní sídlo nějakého zbohatlíka. Podle výzdoby to vypadá na to, že se tady snad konala svatba. Je tu však ticho a pusto. V jednom místě je trochu vidět na vzdálené kopečky. Shora mají být vidět Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše, Železné hory, Českomoravská vrchovina. Ale zda někdy budou, těžko říct.
R. 1933 se do stavby nové rozhledny pustil KČT. Peníze na ni sehnali ve veřejné sbírce a postavili zde dřevěnou Reichlovu chatu (pojmenována byla po vášnivém turistovi - iniciátorovi stavby, ale také tajemníkovi vrchního berního) s 20 metrů vysokou dřevěnou rozhlednou, na kterou vedlo 87 schodů. Za 2. světové války se sem již nesmělo - objekt obsadila německá armáda. I když se sem začali r. 1955 vracet turisté, neznamenalo to začátek úspěšného turismu. Od poč. 80. let 20. století objekt využívala pro své účely železniční stanice Nymburk – měli zde prostory pro rekreaci i školení. Od r. 1989 do r. 1995 ho opět vlastnil KČT, kteří ho pak předali do soukromých rukou. Objekt je oplocen, jeden čas sloužil k bydlení, pak zůstal opuštěn a zcela zničen. Ruinu objektu koupil r. 2015 další vlastník, areál opravil a od r. 2016 zpřístupnil, ale od r. 2018 je opět veřejnosti uzavřen. Je však využíván, uvnitř je bazén a podle toho, co je vidět od hradby, to vypadá na luxusní sídlo nějakého zbohatlíka. Podle výzdoby to vypadá na to, že se tady snad konala svatba. Je tu však ticho a pusto. V jednom místě je trochu vidět na vzdálené kopečky. Shora mají být vidět Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše, Železné hory, Českomoravská vrchovina. Ale zda někdy budou, těžko říct.
Trochu zklamaní odjíždíme. Další zastávka je u rozhledny Mariánka na jihozápad od Horní Čermné. Z hlavní silnice se po cyklostezce nechá dojet na parkoviště, které je pod rozhlednou. Již r. 2007 se plánovalo postavit v těchto místech rozhlednu. Nakonec se podařilo ji zařadit do projektu Euroregionu Glacensis Místa plná rozhledů, který zahrnoval postavení vyhlídkových věží na obou stranách česko - polské hranice.
Ke stavbě této zajímavé dřevěné rozhledny s ocelovým schodištěm a dalšími prvky na evropském rozvodí Černého a Severního mořem došlo r. 2014. Je 23 metrů vysoká, na zastřešenou kulatou vyhlídkovou plošinu ve výši 19 metrů vede 90 schodů. Tam jsou umístěny panoramatické obrázky, kde je možno zjistit, co je v dálce vidět - Orlické hory, Jeseníky, Bystřické hory, Suchý vrch či město Lanškroun a okolí, za dobré viditelnosti i Krkonoše a samozřejmě i nedaleký poutní areál na Mariánské hoře, po kterém dostala rozhledna své jméno. Cestou jsme si mysleli, že výhledy dnes nebudou nic moc, ale bylo vidět pěkně. Jsme spokojeni. Moc se nám líbila i rozhledna Však také v soutěži Pardubického kraje Stavba roku hned následující rok vyhrála v kategorii Cena veřejnosti. U rozhledny je postavené velké kryté posezení. Zdá se, že tam je v sezoně otevřené i občerstvení.
Auto tu na chvíli necháváme a jdeme se projít po žluté ke zmiňovanému poutnímu místu, kde je kostel Narození Panny Marie a zajímavá půlkruhová křížová cesta. Na Mariánské hoře se setkávali poutníci na cestě do Maria-Zell v Rakousích již r. 1780. Samozřejmě se nedaleko r. 1814 stala zázračná událost, která tomuto místu dala ještě větší význam. Tehdy tudy již po tmě jel forman Antonín Keprta z Kunvaldu u Žamberka. Vezl mlýnské kameny z Pruska na Moravu. V jednom místě se na něj vůz i s nákladem převrátil. Modlil se k Panně Marii Cellenské, aby ho zachránila. Najednou se u něj objevila zářící bílá panna, vůz zvedla a ještě mu cestou svítila, dokud nevjel na pohodlnou cestu. Na památku svého zázračného zachránění pověsil na lípu obrázek, kde byla zázračná panna namalována. On se pak každoročně zúčastnil poutě do Maria-Zell.
R. 1857 tady kdosi postavil pískovcový sloupek s obrázkem Panny Marie Zellenské, r. 1864 tady postavili kapličku a r. 1875 dnešní kostel, ve kterém je původní kaplička zachována. Původní pískovcový sloupek nyní stojí před hlavním oltářem. Kostel je postaven tak, že střecha kostela tvoří hranici evropského rozvodí. Z okapu na severní straně stéká voda do Čermenky, Tiché Orlice a Labe, které ústí do Severního moře. Z okapu na jižní straně – směrem k cestě teče voda do Jánského potoka, Moravské Sázavy, Moravy a Dunaje, který se vlévá do Černého moře. První slavná pouť se zde konala r. 1885 k poctě 1000. výročí smrti sv. Metoděje.
Proti kostelu byl r. 1865 postaven malý patrový domek pro správce, r. 1872 další domek, kde byl hostinec. Pravděpodobně jeden z těchto domků zde stále stojí, dost možná, že oba – je tu docela velký objekt. R. 1886 bylo nedaleko postaveno do půlkruhu 14 kapliček křížové cesty a dvojitá lipová alej.
Tady máme mimořádné štěstí. Zítra je pouť, takže je kostel otevřen, vše se tam zdobí. Nejen, že jsme se mohli do skutečně hezkého kostelíka podívat, ale ještě jsme byli pozváni i na zítřejší pouť. Jenže to už budeme úplně někde jinde. Ještě jsme si prošli křížovou cestu. Jednotlivé obrázky jsou zasklené a uzavřené dřevěnými dvířky, které si může každý sám otevřít. Je tady moc hezky.
Vracíme se k rozhledně. Udělala bych tu oběd, ale je tu docela rušno. Projíždí tady cyklisté, jsou tady asi i místní s dětmi na výletě. Je tu dětské hřiště i se skluzavkou.
Odjíždíme jižním směrem do Lanškrouna, kde je naučná stezka Lanškrounské rybníky. Chceme si tady projít její větší část – zhruba 5 km dlouhý okruh. Soustava Lanškrounských rybníků byla postupně budována již před r. 1433. Některé postavil tehdejší majitel panství, některé si feudálové i bohatí měšťané stavěli sami. Od r. 1990 je tady přírodní park Lanškrounské rybníky. Je zde významné hnízdiště vodního ptactva. Zde si dávají pauzu i tažní ptáci. Žije zde i rak říční a celá řada dalších chráněných obojživelníků.
Parkujeme kousek za kempem, jiná možnost tu není. Ani tohle není místo vhodné na vaření oběda. Navíc v nedaleké restauraci točí Bernarda. Je rozhodnuto. Jdeme na oběd a na pivo. Upozorňují nás, že mají plno, že budeme čekat zhruba hodinu. Máme čas, u piva vydržíme. Ota dává oblíbeného Bernarda, já ochutnávám Sommer Ale z pivovaru Žamberk. Nedietně dávám druhé. Je to jen 0,4 a Ota vydatně ochutnal. Oběd přinesli do hodiny, nádherně upravené a vynikající.
Vydáváme se na výlet. NS má sice svoje značení, ale je tady spousta cest, značené turistické i cyklistické trasy, naučná stezka, která se tady různě křižuje, běžecké okruhy a také spousta rybníků. Trasu raději sleduji na tabletu.
Po silnici pokračujeme k lesu a u posledních domků zatáčíme vlevo – po žluté a NS. Stoupáme na nejvyšší zdejší vrchol – na Kypuš, kde je od r. 2015 8,6 metrů vysoká hezká rozhledna – Hláska na Kypuši. Při plánování tvaru rozhledny se vycházelo z cca 50 km vzdálené vyhlídky na Chlumu, kam se zítra chystáme. Tak to můžeme porovnat. Na kamenné podezdívce je ve výšce 4,3 m zastřešený dřevěný ochoz, kam se stoupá po 22 schodech ocelového točitého schodiště. Vypadá jako kaplička na kuří (kamenné) nožce. Však je střecha zakončená malou stříšku s křížkem. Výhled je pouze severním směrem přes volné místo, kde v době 1970 – 2000 byla sjezdovka. Je vidět část Lanškrounských rybníků, dále Suchý vrch a Buková hora. Je tu hezky a lidí minimálně.
Lesní pěšinou pokračujeme na rozcestí Nad Slunečným rybníkem. NS se žlutou pokračují rovně, NS však také odbočuje vlevo okolo Slunečného rybníka, který byl založen jako poslední z této soustavy – r. 1965. Dnes ho využívá rybářský svaz k individuálnímu rybolovu na zvláštní povolenky. Tudy jdeme i my. Vidíme ho dole pod sebou, až na jeho konci k němu scházíme. Procházíme po hrázi menšího Plockova rybníka a stáčíme se vpravo, opět okolo Slunečného rybníka. Tudy vede i cyklotrasa.
Přicházíme na rozcestí Eduardův pramen. Kdybychom neobcházeli Slunečný rybník, tak právě sem bychom bývali po žluté dorazili. Tady vyvěral silný pramen pitné vody, který r. 1861 upravili lanškrounští ostrostřelci a nazvali po svém hejtmanovi Eduardu Erxlebenovi. Pramen snad kdesi vyvěrá, ve studánce to však vypadá spíš na stojatou vodu. K napití zrovna neláká. Tady odbočujeme vlevo a pokračujeme po žluté po povalovém chodníčku přes močály. Z větší vzdálenosti obcházíme Pšeničkův rybník. Na jeho břehu u rozcestí U Lanškrouňáčku jsou asi 4 podnikové chaty a o kousek dál dětské hřiště. Cesta pokračuje okolo chatové osady. Ta už je na břehu Olšového rybníka. Žlutá značka vede rovně do Lanškrouna, NS odbočuje k rybníku a vede po hrázi. My jsme samozřejmě odbočku přehlédli a ze žluté jsme odbočili vpravo o chvilku později u zastávky autobusu a také u venkovní posilovny. Po neznačené pěšině jsme došli k ornitologické pozorovatelně, která je na okraji Dlouhého rybníka. Tento rybník již do přírodního parku nepatří. Je to nejvíce rekreačně využívaný rybník. Provozují se zde vodní sporty, na jeho protějším břehu je kemp. Pozorovatelna je dvoupatrová dřevěná zastřešená rozhlednička s možností pozorovat vodní ptactvo. Okolo jsou močály a cesty upravené povalovými chodníčky. Po těch jdeme na hráz Olšového rybníka a pokračujeme po NS. Na konci rybníka na rozcestí Východisko NS odbočujeme vlevo. Vpravo vidíme odpočinkové místo s tekoucím pitným pramenem. Cestu jsme si docela užili. Všechno jsme si pěkně pročetli a po dvou hodinách už nastupovali do auta.
Ota se rozhodl, že bychom mohli přespat u rozhledny na Kozlovském kopci nad Českou Třebovou, kde kdysi dávno studoval. Toto místo si pamatoval právě z té doby a chtěl by si vzpomínky oživit. Jenže je objížďka, k rozhledně přijíždíme ve ¾ na 6. Za chvílí zavírají. Počasí je nádherné, ani výhledy nejsou špatné. Jenže rozhledna vysoká. U kasy jsou však lidé sympatičtí, nespěchají, klidně můžeme ještě nahoru a v pohodě se pokochat. Dnes ráno prý byla viditelnost špatná, ani zítra to nemusí být lepší.
Kozlovský kopec byl dlouho tajemným místem. Občas sem zabloudili jen houbaři nebo sběrači borůvek. R. 1929 tady byla postavena dřevěná 29 metrů vysoká rozhledna. Nahoru vedlo 5 dřevěných žebříků. Místo se konečně stalo oblíbeným turistickým cílem. Proto zde byla r. 1932 postavena skromná chata Maxe Švabinského, která do dnešní podoby byla upravena r. 1941. R. 1939 rozhlednu zasáhl blesk a musela být stržena. Až r. 2000 byla postavena nová kovová 55 metrů vysoká rozhledna, která slouží i pro potřebu mobilních operátorů. Na vyhlídkovou plošinou ve výšce 32,8 m vede 174 schodů. Odtud jsou vidět Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky i Kralický Sněžník.
Výhledy jsme měli sice trochu zamlžené, ale viděli jsme i kopce, které jsme tady navštívili. U pokladny nám zapůjčili směrovou růžici, takže si to Ota užíval. O co já šla nahoru i dolů pomaleji, o to se víc kochal. Až už jsem na něj volala, že asi bude spát na rozhledně. Bylo vše však v pohodě, ještě jsme si dole všichni popovídali, dokonce se dovolili, zda můžeme na malém parkovišti přespat.
Ráno se otevírá v 10, nikdo by nás tedy rušit neměl. Jen jsme přeparkovali na vhodnější místo a šli do chaty, původně jen na pivo. Ota si vzpomínal, jak si zde vždy dával výborný suchý salám (nic jiného nemívali), nakonec se rozhodl pro klobásu a zapil volbou sládků. Já si dala buřty na pivu, jednoho birella a 2 dcl Merlota. Je mi jasné, že dna mi to ráno vyčte, ale stále nemohu držet dietu. Zvlášť když tu nic jiného nemají.
Ráno se otevírá v 10, nikdo by nás tedy rušit neměl. Jen jsme přeparkovali na vhodnější místo a šli do chaty, původně jen na pivo. Ota si vzpomínal, jak si zde vždy dával výborný suchý salám (nic jiného nemívali), nakonec se rozhodl pro klobásu a zapil volbou sládků. Já si dala buřty na pivu, jednoho birella a 2 dcl Merlota. Je mi jasné, že dna mi to ráno vyčte, ale stále nemohu držet dietu. Zvlášť když tu nic jiného nemají.
Perfektně jsme si to užili, ale odcházíme už po osmé. Na sezení venku je docela chladno, a to jsem si mezitím skočila pro teplejší oblečení. Musíme si naplánovat program na zítra. Nějaký itinerář máme, ale už ho upravujeme a něco vynecháváme. V pondělí už musíme být doma.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.961, 16.590)
Poslední aktualizace: 23.2.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Diskuse a komentáře k Směřujeme na severovýchod republiky – 24. den – rozhledna Lázek, Horní Čermná-rozhledna Mariánka a poutní místo na Mariánské hoře, NS Lanškrounské rybníky s rozhlednou Hláska na Kypuši a ornitologickou pozorovatelnou, rozhledna na Kozlovském kopci
Zajímavé, Za mých mladých let konec světa, kde chcípnul pes, a ono se to tak vylepšilo?
Horní Čermná
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Směřujeme na severovýchod republiky – 24. den – rozhledna Lázek, Horní Čermná-rozhledna Mariánka a poutní místo na Mariánské hoře, NS Lanškrounské rybníky s rozhlednou Hláska na Kypuši a ornitologickou pozorovatelnou, rozhledna na Kozlovském kopci
Rozcestí Mariánská hora
Rozcestí
Rozcestník u poutního kostela Narození Panny Marie na Mariánské Hoře na území katastru Horní Třešňovec je zajímavý tím, že stojí na hranici rozvodí Severního a Černého moře. Mariánská hora je velmi známým poutním místem a tak není divu, že tudy prochází hned několik turisticky značených cest. Od Lanškrouna sem přichází modře značená stezka a od Letohradu přes Horní Čermnou sem…
0.1km
více »
Horní Čermná u Lanškrouna – poutní kostel Narození Panny Marie
Kostel
Kostel Narození Panny Marie je součástí rozlehlého poutního areálu na Mariánské hoře nazývaného také Na Vrších. Kostel sice pochází až z II. poloviny 19. století, ale zejména jeho interiér je rozhodně zajímavý, nav…
0.1km
více »
Hora zvaná Mariánská
Tipy na výlet
Na Lanškrounsko do Horní Čermné, ačkoliv jde vlastně o dvě lokality, a ta starší už patří k vedlejšímu Hornímu Třešňovci. Každý si asi neudělá 90 km vyjížďku na kole, automobilista to má …
0.3km
více »
Mariánka
Rozhledna
V tomto případě skutečně nejde o podobu oblíbeného kuřiva, ale o zcela novou rozhlednu. Označení nese od nedalekého poutního místa Mariánská Hora u Horního Třešňovce nad Lanškrounem. Vybu…
0.5km
více »
Horní Čermná – Válečný pomník
Pomník
Od roku 2018 má zcela novou podobu válečný pomník v Horní Čermné. Celková oprava, v podstatě přestavba míst proběhla v souvislosti s rekonstrukcí křižovatky silnic II/311 a III/31117 z…
1.8km
více »
Jakubovice - památná borovice lesní
Památný strom
Nachází se při silnici severně od obce v místech Evropského rozvodí Dunaj - Labe. Tato památná borovice lesní má obvod kmene 290 cm, výšku 11 m a její stáří je odhadováno na 300 let.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko
1.9km
více »
Dolní Čermná
Vesnice
Dolní Čermná je velkou obcí s 1380 obyvateli a najdeme ji v podhůří Orlických hor, v blízkosti přírodního parku Orlice, jižním směrem od města Jablonné nad Orlicí a severním směrem od města…
1.9km
více »
Dolní Čermná – Svatá Trojice u č.p. 201 (u rybníka)
Socha
Pozoruhodné sousoší Svaté Trojice je k vidění v Dolní Čermné u č.p. 201, nebo chcete-li u tamního rybníka. O krásném sloupu je bohužel dosti málo informací, snad jedinou relevantní zprávou je fakt, že sousoší pochází z roku 1886 a nechali je tu vztyčit manželé Šilarovi, patrně tehdejší majitelé přilehlé usedlosti. Vzhledem k datu vzniku bychom m…
2.2km
více »
Dolní Třešňovec – zaniklá kaple Panny Marie
Kříž
V dobách budování rozvinuté socialistické společnosti se hledělo, aby z občanů vyrostli řádně oddaní marxisté, ctitelé vědeckého názoru a ryzí ateisté. Ti co věřili v pánaboha (nebo nějaké vyšší nadpřirozeno) byli leckdy bráni za hlupáky a zpátečníky.
Není tak divu, že i vzaly za své i památky spojené se světem transcendentna. Stát se sice chlubil, že dbá o památkovou péči, ale…
3.3km
více »
Lanškrounské rybníky - Eduardův pramen
Pramen
Jedná se o vydatný pramen pitné vody, který je zde znám odedávna. Vyvěrá ze země ve zdejším lesním celku Obora v údolí Ostrovského potoka poblíž hráze dnešního Slunečného rybníka. Původně…
3.8km
více »
Lanškrounské rybníky - přírodní rezervace
Přírodní památka
Základem této nové přírodní rezervace vyhlášené v roce 2016 se stal zdejší Přírodní park Lanškrounské rybníky, který se nachází západně od Lanškrouna v oblasti soustavy rybníků na…
3.9km
více »
Údolí Moravské Sázavy
Chodník, naučná stezka
Údolí Moravské Sázavy, jinak Sázavské údolí, se rozkládá na horním toku řeky mezi Výprachticemi a Albrechticemi v délce více než deseti kilometrů. Podél říčky vede v délce 5,6 km stejnojmenná Naučná stezka. N…
4.2km
více »
Hláska na Kypuši, nebo nad sjezdovkou
Rozhledna
Dalo by se říci malá, ale naše, tedy vlastně Lanškrounských. Miniaturní rozhledna, lépe řečeno jednosměrná vyhlídka zdobí vrch Kypuše, který se „vypíná“ nad jihozápadní částí břehů Lanškrounských rybníků, přesněji…
4.3km
více »
Lanškrounské rybníky
Přírodní park
Lanškrounské rybníky tvoří rybniční soustavu, táhnoucí se na severozápad od Lanškrouna k jihovýchodnímu konci obce Ostrov. Nejstarší zpráva o počátcích lanškrounského rybníkářství z roku…
4.4km
více »
Lanškrounský vodní svět
Tipy na výlet
K Rybníkům a městu jsme se vypravili při naší dovolené na Vysočině. Ve středu města na hlavním náměstí jsme dobře poobědvali a odtud po prohlídce centra na hlavním náměstí jdeme k Pivovarskému nám…
4.5km
více »
Procházka městem Lanškrounem
Město
Při naší dovolené na Vysočině jsme navštívili město Lanškroun, kde jsme naši procházku začali prohlídkou hlavního čtvercového náměstí. Uprostřed hned zaujme renesanční radnice z let 1581 - 1…
4.5km
více »
Tam, kde Bůh zůstal v krajině. Kaple Panny Marie v Hůře.
Kaple
„Utlučeme je čepicemi“, znělo z úst českých politiků a intelektuálů. Taktika představitelů českého národa v monarchii byla jasná. Svatodušní bouře revolučního roku 1848 rychle a v tichosti zapomenout a k Vídni se chovat s maximální devótností. Snad na nás
Habsburkové pohlédnou vlídným okem a něco malého z národních práv přihodí. Zcela jinak to pojali Maďaři, další údajně…
4.7km
více »
Procházka k Lanškrounským rybníkům
Tipy na výlet
Po dobrém obědě a krátké polední siestě opuštíme hlavní lanškrounské náměstí, s plnými bříšky scházíme na Pivovarské náměstí a odtud po značce směr Rybníky. Kromě mnoha památek má Lanškroun ještě jeden mimořádně…
4.8km
více »
Lanškroun – kostel sv. Anny
Kostel
Jednou z nejzajímavějších historických památek města Lanškroun je bezesporu - původně hřbitovní - kostel sv. Anny. Tato pozoruhodná barokní stavba, nacházející se téměř na okraji…
5.3km
více »
Lanškroun
Město
Lanškroun leží na rozhraní Východních Čech a Moravy, východním směrem od České Třebové. Město se rozkládá v Zábřežské pahorkatině na soutoku Ostrovského a Třešňoveckého potoka. Severozápadním směrem je na toku O…
5.5km
více »
Okolo Lanškrouna cestičky
Cestopisy
Lanškroun, téměř desetitisícové východočeské město v podhůří Orlických hor i v údolí Moravské Sázavy, navštěvuji docela rád a relativně často; a určitě to není proto, že je spojováno s mnoha významnými osobnostmi ze …
5.5km
více »
Procházka Lanškrounem
Tipy na výlet
Dnes je "zlatá neděle". V obchodech právě vrcholí předvánoční mumraj a hodní páni obchodníci lákají lid na akční ceny produktů, zaokrouhlovaných na "baťovské" numero a u těch nejdrobnějších, označených cenou …
5.5km
více »
Lanškroun
Zámek
Veřejnosti přístupný zámek je jednou z řady historických památek města Lanškroun v Pardubickém kraji. Zámek je patrový dvoukřídlý objekt, v jehož zdivu se dochovaly pozůstatky konventu augustiniánského kláštera. Na z…
5.5km
více »
Obří dřevěná lžíce v Jablonném nad Orlicí
Kašna
V centru malebného Jablonného nad Orlicí, na náměstí 5. května v horní části rynku je umístěna obří dřevěná lžíce, která nahradila vysloužilou lžíci, sloužící jako místní kašna. Předává zde vláhu okolní zeleni. Ob…
7.7km
více »
Jablonné nad Orlicí - náměstí 5. května
Náměstí
Co je malé, to je hezké. Beze zbytku to platí o náměstí 5. května v Jablonném nad Orlicí, náměstíčko je spíš větším rynkem, ačkoliv osada v údolí Tiché Orlice je připomínaná již koncem 11…
7.8km
více »
Jablonné nad Orlicí
Městečko
Jablonné nad Orlicí leží ve Východních Čechách, jihovýchodně od města Rychnov nad Kněžnou. Město se rozkládá v údolí tvořeném Tichou Orlicí a pod vrcholky kopců Orlických hor. Městečko…
8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Minirozhledna na hradě Lanšperk
Rozhledna
Na hradě Lanšperk je nyní vybudovaná minirozhlednička, která nabízí krásný výhled do údolí Tiché Orlice, na Orlické hory a na obec Lanšperk.
Jedná se o železnou konstrukci, smontovanou z lešenářských trubek. Vyhl…
10.5km
více »
Suchý vrch
Vrchol
Víte o Suchém vrchu, že svými 995 m je nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny, že z jeho vrcholu je krásný pohled do Východních Čech, na skupinu Králického Sněžníku a za jasného počasí i…
12.3km
více »
Štíty
Město
Štíty leží na Severní Moravě, západním směrem od Šumperka. Městečko se rozkládá pod severními vrcholky Zábřežské vrchoviny a na pravém břehu řeky Březná. Městečko je ze tří stran obklopeno lesy. Severozápadním směrem od městečka je na okraji lesa vyb…
12.5km
více »