Výšlap na Jalovec 2 645m n.m.
Milujete Julské Alpy a máte za sebou Triglav, Mangart a přemýšlíte o dalším vrcholu? Podobně jsem hledala i já a na žebříčku nejvyšších slovinských hor mě zaujal na 5. místě Jalovec s výškou 2 645 metrů n.m.. Výšlap jsem plánovala na dva dny. Jsou samozřejmě tací, kteří to zvládnou během jednoho dne vylézt i slézt, ale my chtěli jít na pohodu. Ráno jsme vyrazili z kempu Trenta, kam se rádi vracíme (točí zde české pivo) a auto zaparkovali u pramenu Soče, který jsme si šli prohlédnout ještě před výstupem. První den jsme nijak nespěchali, protože jsme měli v plánu přespat na chatě Zavetišče pod Špičkom a druhý den ráno vyrazit na Jalovec a sejít zpět přes Zavetišče k pramenu Soče. Výstup k chatě trval cca 4 hodinky. Nejprve jdete strmě v lese. Jakmile ale vylezete z lesa, už je to ta pravá julská paráda. Hledáte kamzíky, pískající sviště nebo nad vámi občas zakrouží orel.
Chata Zavetišče pod Špičkom je plechová bouda opravdu „pod špičkom“ a vždy jsme tady narazili na příjemný personál. Vždycky se snaží všechny ubytovat, i kdyby bylo místo jen na stole, zemi nebo lavicích. Cena za noclech byla 50 eur (členové Alpenverein to mají se slevou). Dostanete výborné jídlo, doplníte zásoby pití a můžete druhý den na vrchol. Jak to většinou na těchto chatách bývá, je bez elekřiny a vody. Záchod je suchý, ale aspoň je zde záchod jak ho známe. Žádná díra do země.
Výstup na Jalovec z této strany jde zvládnout bez jištění, toho zde ani moc není. Pro mě byl asi nejnáročnější opravdu hřeben, který byl tak akorát pro jednoho. Ale za tu krásu, euforii, že máte takový výstup za sebou to vždycky stojí. Z Jalovce máte krásný výhled doů do údolí, na Mangart a za dobrých podmínek až k moři. Ráno jsme vycházeli asi v 7, na vrcholu byli asi ve 13 a dolů do kempu Trenta to stihli na večeři.