Za hradem Slovenská Lupča

Na hrad Slovenská Lupča jsme se vydali v neděli a to byla zásadní chyba, protože měli zavřeno. Ale my jsme tam jiný den jít nemohli, protože jsme měli nabitý program a v pondělí jsme zase již odjížděli domů do Čech.

Hrad se stejně opravoval a k prohlídce byl určen jen vymezený okruh. Takže jsme až tak o moc nepřišli. A na Internetu lze nalézt virtuální prohlídku opravených částí hradu, kterou jsem si zhlédla. Moc toho zatím k vidění není.

Hrad se nachází asi 10 km od Banské Bystrice v nadmořské výšce cca 440 m. Již z dálky nás vítal na kopci, kde čněl do výše nad obcí stejného jména. Vzadu za ním se vypínal v bílém objetí sněhu, možná i ledu vrchol buď Chopoku nebo Ďumbiera. Spíš to byl Chopok, který je o trochu blíže.

Dojeli jsme na takovou náves, kde se nacházel kostel, podobný stavbou tomu v Šalkové, jen o chlup větší. Kterému svatému byl zasvěcen, jsem nezjistila. Okolo něj se nacházela hřbitovní zeď. Naproti němu stál Mariánský sloup z poloviny 18. století. Dál v obci byl vidět ještě jeden kostel, ale k němu jsme nešli. Z návsi jsme zabočili silnicí ke hradu.

Ke hradu vedly dvě silnice, jedna asfaltka a druhá původní hradní cesta, spíš pěšina. My se vydali silnicí vozem, až na nádvoří, kde jsme zaparkovali a zakotvili na lavičkách okolo velkého zastřešeného altánu a vyfotili se také střídavě na památku. Vedle stál humorný ukazatel vzdáleností do různých měst. Hlásal třeba, že do Kremnice je to celý den na bryčce, nebo do Banské Štiavnice na bryčce od svitu do mrku. A dál ještě do Zvolena půl dne na plti po Hronu a do Brezna půl dne na kočáru. Bylo to šikovně zhotovené i barevně. Vedle stála ještě informační tabule o hradu.

Výhled nebyl nic moc, jen od vstupní brány hradu, která byla poblíž rohu budovy, se trochu zobrazovala část obce.

Hrad vznikl už dávno, a sice před r. 1250 a sloužil původně jako lovecké sídlo královské rodině. Hrad později jako všude jinde měnil majitele, což dokazují různé přístavby.

V 17. století byly na nádvoří postaveny arkády a prováděly se také úpravy v místnostech. V r. 1860 hrad postihl požár a poté byl celý objekt upraven na sirotčinec. V minulém režimu zde žily také řádové sestry. Díky tomu, že hrad nebyl nikdy prázdný a stále ho někdo obýval, zůstal zachován. Je to krásná historická památka.

Nachází se tu lípa, u které prý rád sedával král Matyáš Korvín, má být stará okolo 700 let. Od r. 1969 je chráněnou památkou.

Na hradě jsme nebyli sami, bylo tu dost lidí, kteří využili krásného dne a jeli se podívat na výlet. Náš vůdce vozidla sjel po silnici dolů pod hrad a my ostatní jsme sešli dolů starou hradní cestou, abychom ji vyzkoušeli. Zábradlí bylo chatrné, a cesta taky nic moc, spíš cestička a dost hrbolatá a tak jsme museli dávat pozor, abychom dobře došlápli a neudělali si nějaký úraz. Byl odtud zase vidět z jiného úhlu pěkně hrad.

A tak jsme prožili hezké odpoledne a další den jsme se již vypravovali ráno na cestu do našich domovů do Čech.