Slovenská Ľupča a Ľupčianský hrad
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Byli jsme na dovolené na Slovensku. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chtěli jsme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky. Ne všechno jsme stačili. Ještě bychom toho chtěli hodně vidět, máme však už jen pár dnů času. Už se pomalu vracíme. Ze salaše Zbojská jedeme do Banské Bystrice. Cestou naši pozornost upoutá nádherný Ľupčianský hrad.
Za čím jedeme?
Hrad se vypíná na kopci na obcí Slovenská Ľupča a nad řekou Hron. První písemná zmínka o obci i o hradu je z r. 1250. Královský kamenný hrad nechal postavit pravděpodobně na místě původního hradiště uherský panovník Ondřej III. Po jeho smrti však často měnil majitele. V letech 1424 - 1490 a 1531 - 1546 bylo panství královským majetkem, v letech 1672 - 1848 majetkem uherské komory.
Svůj erb městečko získalo již r. 1340. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím, řemeslnou výrobou, formanstvím. Od počátku 18. století až do r. 1918 byla ve městě papírna, cihelna a panský pivovar. V obci dnes můžete vidět Mariánský sloup z r. 1725, hned za ním je římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice ze 14. století, který byl v roce 1615 renesančně přestavěný. Zachovali se tam však gotické klenby. Součástí kostela je i renesanční pohřební kaple z let 1611-1620. Ve městě je ještě novogotický evangelický kostel z roku 1874 a budova bývalé Radnice z r. 1659.
Jak se měnili majitelé panství, tak se měnil i hrad. Nejstarší je malé nádvoří s obytnými budovami a čtvercovou baštou. R. 1443 bylo velké zemětřesení, hrad byl poničen, opraven a současně i rozšířen. V té době postavili půlkruhovou severní baštu, ve druhém patře východní části hradu zřídili gotickou kapli. V 2. polovině 16. století bylo zesíleno vnější opevnění, byly přistavěny tři nárožní kulaté bašty a brána. Byl upraven i interiér. Z této doby se na hradě zachovaly renesanční klenby, portály i okna. V roce 1692 získala hradní kaple barokní podobu. Zajímavé je, že v této východní části hradu se i přes zemětřesení a přestavby zachovalo několik gotických portálů a oken.
Hrad pravděpodobně nikdy nebyl dobit. V 18. století již ztrácel na významu, sloužil jako vězení a žila v něm rakouská posádka. Po válce zde žili vystěhovalci, bylo zde učiliště, své prostory tu měla i charita. V 80. letech ho využívá Socialistický svaz mládeže a v 90. letech ho získává Krajský památkový ústav Banská Bystrica. První archeologický výzkum provádí na dolním nádvoří, který potvrdil osídlení tohoto prostoru v období 17. - 19. století a existenci hospodářských budov. V části horního hradu byly potvrzeny přestavby z 15. století, rozšíření hradu, vybudování nového opevnění i renesanční přístavba.
Koncem r. 2002 získává hrad nový vlastník Železiarne Podbrezová a.s., začíná s rekonstrukcí celého areálu. Hrad chce zpřístupnit veřejnosti. Současně pokračuje archeologický výzkum. Byly odkryty nejstarší části hradu z 13. století, hradby, komunikace.
Již od r. 2005 – 6 se využívá nejmladší část hradu, tzv. Gizelinin dům (pojmenován je po dceři císařovny Sisi a císaře Františka Josefa I. Gizelle) na reprezentační a kulturně-společenské akce. Obnovena byla jižní hradební zeď, která je s Gizelininým domem nejvíce vidět od silnice Brezno – Bánská Bystrica. Tím získal hrad na atraktivitě. V květnu 2008 byl do hradní zvonice zavěšen zvon, který je kopií původního zvonu ze 17. století. Váží 38 kg. V r. 2015 je již opraveno ze 70 % fasáda hradu, celé dolní nádvoří i s hospodářskými budovami, hradby, gotická část hradu. Na horním nádvoří se nacházejí dva bohatě zdobené kamenné portály. Středověký hrad však ještě čeká na rekonstrukci. Na dolním nádvoří je "Korvínova lípa", přibližně stará přes 700 let, patří mezi nejstarší lípy ve střední Evropě. S oblibou prý pod ní sedával Matyáš Korvín.
Ačkoli je hrad v rekonstrukci, je již zpřístupněný veřejnosti. Uvidíte mimo jiné i mučírnu, hradní kapli s freskovou výzdobou a sakristii s bohatě malovaným dřevěným stropem, arkádovou chodbu, ale je to vše bez vnitřního vybavení, které se nedochovalo. Majitel si vždy vybavení odvezl. Řada věcí se nachází v soukromých sbírkách, většina je v Maďarsku, něco je na hradě Červený kameň, oltář z kaple je ve Středoslovenském muzeu.
Na hradě jsou originály soch z r. 1725, které pochází z morového sloupu na náměstí dole v obci. Na horním hradě je ve skále vysekaná 62 metrů hluboká studna, ze které prý vede úniková chodba z hradu ven.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Když jsme ke hradu přijeli, bylo moc brzo, vše bylo ještě zavřeno. Takže nevím, zda je uvnitř nějaké občerstvení. Ani v obci jsme po ničem nepátrali. Jen jsme se zastavili u Mariánského sloupu a nakoukli do kostela. Není to však nic tak malého, aby se tam nějaká hospůdka snad nenašla. Do Bánské Bystrice je to něco přes 10 km, tam je určitě možností hodně.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Hrad je hezky opraven, pozornost upoutá už z dálky. Nechá se parkovat přímo u hradu, fotogeničtější pohled je na něj však právě z města. Fotila jsem ho právě od kostela Nejsvětější Trojice.
Ostatní informace
Otevírací doba:
červenec – srpen: úterý – neděle od 10:00 do 16:00 hodin
Prohlídka trvá 45 minut.
Vstupné:
Dospělí 1 €
Děti od 6 let, studenti, důchodci 0,50 €
Rodinné vstupné (2 dospělí + max. 4 děti do 14 let) 2 €
Důchodci nad 70 let a děti do 6 let zdarma
Skupiny do 10 osob 5 €
Skupiny nad 10 osob 10 €
Fotografování 15 €
Další možnosti:
Ve městě je vlaková zastávka, městem prochází Cyklotrasy i turistická trasa, takže je řada možností, kam se z města nechá vyrazit.