ZLATÉ HORY 2020 - 6.Na prohlídce zámku Jánský vrch

Fotografie (81) • Foto: Franta

V popisu zážitků naší zlatohorské dovolené nesmí chybět jeden z jejich zlatých hřebů – prohlídka zámeckých interiérů Jánského vrchu. Proto se nyní musíme v čase vrátit do závěru našeho předchozího putování vedoucího z Račího údolí přes hrad Rychleby do Javorníku. Okolo poledne jsme totiž přes zámecký park doškobrtali k bývalému feudálnímu objektu, jehož masa pyšně vzhlíží dolů na městečko a daleko do polských rovin a bez jehož impozantní kulisy bychom si Javorník ve Slezsku nedovedli vůbec představit.

My tady už před lety byli (na naší jesenické svatební cestě), jenže tehdy byly jeho exteriéry ošuntělé a oprýskané, kdežto v současnosti se zámecké zdi mohou pochlubit mnohem líbivější a zářivější červenožlutou fasádou!

K zámku jsme se při naší současné návštěvě dostali zrovna o polední přestávce, čehož jsme využili k odpočinku a konzumaci životodárného černého moku v otevřené zámecké kavárně. Načež se venku potěšili výhledem do podzámčí, na rovinatou část zbytku našeho území a na pořádný kus polské nížiny ztrácející se na horizontu kamsi do ztracena. Pak už jsem skočil do pokladny zakoupit lístky na prohlídku základního zámeckého okruhu, při němž uvidíme nejen reprezentační komnaty a sály, ale i tu proslulou sbírku dýmek.

Jak jsem si stačil povšimnout, přibyly kromě druhého okruhu (hospodářské zázemí zámku) ještě další dva: třetí návštěvníky provede hostinskými pokoji a sezónními výstavami a poslední slibuje návštěvu zámecké půdy. Vstupné sice podražilo, ale na druhé straně je zase na zámku povoleno zdarma fotit, takže se investice bohatě vyplatila.

Spolu s ostatními zájemci o prohlídku jsme se zařadili ke vstupním dveřím a vyčkali příchodu mladého průvodce. Ten nás zavedl do haly u schodiště a tady krátce seznámil s historií feudálního sídla.

Dnešní monumentální zámek vypínající se nad městem na posledním skalnatém výběžku Rychlebských hor a shlížející na úrodnou rovinu tzv.Slezské Hané a polského příhraničí býval původně hradem. Založila jej svidnická knížata, brzy se ale stal majetkem vratislavských biskupů. Zpočátku bylo panství často zastavováno jako úhrada biskupských dluhů a zájem byl převeliký, protože se v okolí tehdy těžilo stříbro. Za časů husitských válek kališníci hrad dobyli a okolí vyplenili. Biskup Konrád od husitů vykoupil obsazená místa a nechal hrad pobořit, aby jej nemohli využívat nepřátelé.

Následní biskupové – Jan Roth a Jan Thurzo, sídlo obnovili a opatřili mnohem kvalitnějším opevněním. Od těch časů se hradní kopec nazýval Jánským vrchem. Kupodivu ne ale na počest těchto dvou biskupských Jenů, ale podle patrona, jehož měli oba v oblibě – po sv.Janu Křtiteli.

Počátkem 17.století se ještě víc se zmodernizovalo venkovní opevnění a hrad se pozvolna měnil na zámek.

V celkem dobrém stavu přežil třicetiletou válku, při níž byl obsazen Švédy, slezské vojny i válku sedmiletou a v 18.století jeho význam ještě vzrostl. S jeho barokní přestavbou započal biskup Filip von Sinzendorf a pokračovali v ní a dokončili ji hrabě Gotthard Filip Schaffgostch a biskup Jan Kristián Hohenlohe. Byl zřízen koncertní sál a zámek se stal důležitým centrem kulturního života. Dlouhá léta zde působil hudební skladatel Karl Ditters z Dittersdorfu.

Ve „století páry“ se vzhled zámku už skoro nezměnil a církev jej vlastnila až do roku 1963, kdy přešel pod správu Vlastivědného ústavu.

Zdi obklopující hrad byly téměř stejně vysoké a dodávaly mu jednolitý ucelený ráz, což v období renesance nenarušila ani přístavba věže druhé brány a dvě obranné bašty. Při barokní přestavbě došlo k podstatnému rozšíření obyvatelných částí a bylo vytvořeno množství prostorných a pohodlných interiérů. Na sneseném vrcholu bývalé hradní věže (hlásky) byl zbudován koncertní sál, zasypán hradní příkop a na jeho místě vznikla Zahrada na valech. Zaajímavostí je, že na straně otočené k městu se zachovaly prvky původního mohutného středověkého hradu s věžemi, kdežto směrem k zahradě vzhlížejí fasády zámeckých křídel. Zastřešení hodinové věže a ostatní barokní střechy byly po požáru v roce 1851 částečně upraveny. Dále byla u zámku zbudována okrasná fancouzská zahrada a oranžerie a na jižním strmém svahu vznikl anglický park mající rozlohu více jak 11 ha a v němž je možno pozorovat 27 druhů jehličnanů.

Od začátku 19.století býval Jánský vrch velmi oblíbeným letním biskupským sídlem.

V šedesátých letech minulého století pak přešel pod správu Vlastivědného ústavu, ale plně zestátněn byl až roku 1984 – po vzájemném vyrovnání české a polské katolické církve.

Tak, historická vsuvka je u konce a nyní už nás čeká prohlídka skvostně vybavených zámeckých interiérů.

(Před ní je ale nutno vystoupat nahoru po schodišti, jehož zdi zdobí ukázky loveckých trofejí a dole pod schody i skulptura jednoho veselého, rozjařeného světce. Já to říkám furt, že se nemá ani půst nijak přehánět!)

Nahoře už vcházíme do krásných komnat a sálů, v nichž si kdysi lebedili církevní hosnostáři. Naprostá většina mobiliáře pochází z 19.století, který byl doplněn jen některými obrazy, užitým uměním a sbírkou hudebních nástrojů. Komnaty zdobí historická nástěnná výmalba a tapety, unikátní jsou i ty 200 let staré záclony, visící na oknech.

Z interiérů zaujalo úplně vše. Kromě přepychových sálů a pokojů jsme mohli nahlédnout i do nesmírně dlouhého, ale velmi úzkého pokojíku slouhy, ale nejzajímavějšími byly samozřejmě obytné pokoje panstva spolu s jídelnou, obrazem císařovny „Sissy“ a jejího chotě, no a samozřejmě hlavně ten koncertní sál.

Od roku 1767 v zámeckých zdech žil vratislavský biskup Gotthard Filip Schaffgostch, syn české hraběnky Anny Terezie Novohradské z Kolovrat. Jak už to tak bývá, synáček převlékl kabát: nejprve byl oblíbencem pruského krále Fridricha II., jenže pak se přiklonil na stranu Marie Terezie. Načež byl Prusy uvězněn, ale podařilo se mu uprchnout a zbytek života strávil na Jánském vrchu. Biskup byl velkým mecenášem umění a podařilo se mu z javornického zámku vytvořit kulturní centrum Slezska. Dokonce sem povolal vídeňského skladatele a vynikajícího houslistu – Karla Ditterse z Dittersdorfu, kterýžto většinou z Čechů vytvořil operní soubor a orchestr. Sám slovutný skladatel tady za svého dlouholetého pobytu zkomponoval na čtyřicet komických oper.

Právě na jeho popud byla snížena válcová hradní hláska a v ní vznikl oválný divadelní a hudební sál s vynikající akustikou.

(Hudební tradice zámku i města dodnes ožívají každoročně konaným festivalem Karla Ditterse z Dittersdorfu a koncerty v rámci zámeckého kulturního léta.)

Dalším velmi zajímavým prvkem prohlídky byla horní zámecká kaple, v níž jsme mohli shlédnout cenný raně barokní oltář s obrazem Kristova křtu (dílko nizozemské školy ze 17.století) a pozdně gotické sošky sv.Heleny, sv.Barbory a Madony s Ježíškem, pocházející ze století šestnáctého.

Velmi hezký byl i ten zelený oválný sál s portréty zde sídlících biskupů a u okna umístěným dalekohledem, jímž jeden z nich velice rád pozorovával cvrkot v podzámčí.

Následoval závěrečný bod – prohlídka unikátní expozice kuřáckých potřeb a dýmek z celého světa, která je největší takovou sbírkou u nás a obsahuje více jak 1200 exponátů!

Ty ale všechny nesesbírali biskupové: naprostá většina byla až roku 1968 odkoupena od sběratele Emila Tománka a nejstarší kousky pocházejí z 16.století, z habánských keramických dílen. Dýmky jsou to šlechtické, vojenské, exotické a jsou zrobeny ze dřeva, sepiolitu (mořské pěny) a porcelánu. Právě porculánové fajfky tvoří nejucelenější a nejpočetnější část sbírky.

Po prohlídce „kuřáckého ráje“ naše prohlídka zámku bohužel skončila, my byli po schodišti odvedeni dolů a po rozloučení s průvodcem opět uvrženi do spárů novodobé, tzv. „moderní“ civilizace...

Poslední aktualizace: 16.1.2021

ZLATÉ HORY 2020 - 6.Na prohlídce zámku Jánský vrch na mapě