Jarní toulka Východní Moravou

Pravda, každé roční období má svůj půvab. Avšak jaro je o to přitažlivější, že je navíc prodchnuto atmosférou znovuzrození, obnovy, pučení a rozkvétání. Nabíjí pozitivní energií, optimismem. Jinak řečeno – hodí se mimořádně k toulkám, zejména takovým, při kterých nevynecháme pohyb a pobyt v přírodě. Takové cíle najdeme prakticky v kterémkoli regionu České republiky, my jsme si tentokrát vybrali Východní Moravu, zejména Slovácko. Jak jsme se přesvědčili, nebyla to chyba – atraktivních a přitažlivých míst a objektů je tu velký výběr. Může se hodit komukoli, pokud tyto řádky bude číst a současně bude přemýšlet, kam vyrazit o volných dnech…

Lokalita mimořádně inspirativní

Dva názvy – Modrá a Velehrad – představují cíl, kde si své se zárukou najdou jak mladí, tak rodiny s dětmi, či senioři. Archeoskanzen Modrá je největší svého druhu dokonce v celoevropském měřítku. Tvoří jej stavby, ilustrující někdejší podobu opevněného sídla z doby Velkomoravské říše (9. století). Po celý rok se tu něco děje – naučné programy střídají ukázky tavení kovů, výroby keramiky, zemědělských Prací, ale i archeologického výzkumu. Kousek nad areálem skanzenu stojí kostel sv. Jana Křtitele v bezprostředním sousedství základů kostela z 9. století – existujícího tedy ještě před příchodem sv. Cyrila a Metoděje. Je tak unikátní na celém území ČR a dnes je oblíbeným místem svatebních obřadů. Skanzen přímo sousedí se stylovým objektem Centra slováckých tradic, kde se seznámíme s vývojem vinařství a pálením destilátů z ovoce. Ojedinělou atrakcí tu je série samoobslužných degustačních automatů ve sklepení, kde se můžeme řídit vlastním vkusem při výběru vzorků, které ochutnáme. Prohlédnout si tu můžeme také palírnu s pětistupňovou kolonou na 170 l lahodného moku. Do třetice zajímavostí se tu nabízí expozice zvaná Živá voda. Jde o skleněný tunel ve sladké vodě, kde vedle nás a nad námi plavou ryby, včetně exotických druhů, jako jsou jeseteři – zde o velikosti až více než dva metry. Je usazen v hloubce 3,5 m pod vodní hladinou, dlouhý 8 a široký 3 metry. Součástí areálu je i hotel Skanzen s restaurací, kde naprostá většina návštěvníků neodolá vyhlášené kuchyni. Na dohled od skanzenu nás k návštěvě láká významné poutní místo – Velehrad. I zde jde o celý areál, jehož dominantou je perla moravského baroka – klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Objekt je národní kulturní památkou, kde nás zaujme zejména bohatě dekorovaný interiér, barokní lavice chóru a rozměrné varhany z 18. století. Modrá i Velehrad jsou obklopeny desítkami lákadel i v okolí, záleží jen na našem zájmu a času, který máme k dispozici…

Galantní dar – Zámek Buchlovice.

Zámek Buchlovice se právem řadí mezi skvosty baroka na území Česka. Stavbu zahájil hrabě Jan Dětřich Petřvaldský krátce před rokem 1700 se záměrem darovat ji své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona, která dosti strádala na Buchlově, kde klima ve vyšší poloze je o poznání drsnější. Plány stavby sledovaly styl tzv. italské villy rustica. Na konci důkladných příprav je stylově čistý příklad italské barokní vily, situované do středoevropského prostoru. Od samého začátku je objekt obklopen dodnes skvěle udržovanou okouzlující barokní zahradou. V interiéru zámku návštěvníky zaujme mimořádné množství uměleckých a řemeslných památek na životní způsob někdejších obyvatel, včetně netradičních, jako jsou zařízení a hračky pro děti. Baroko v Buchlovicích zanechalo ještě další stavbu – kostel sv. Martina ze druhé poloviny 17. století. A nejen to – mezi bezmála třiceti dalšími cennými objekty, jako jsou kaple sv. Alžběty ze 16. stol., menší kapličky, boží muka a památné kříže najdeme  barokní sochy sv. Cyrila, Metoděje, Petra a Pavla z r. 1748. V Buchlovicích nepochybně stojí za návštěvu i Muzeum Podhradí v prostorách bývalých panských mlatů.

Buchlov – pyšný strážce Chřibů

Na dohled od Buchlovic dominuje svahům Chřibů hrad Buchlov. Jeho založení se datuje do první poloviny 13. stol., přičítá se Přemyslu Otakaru I. Od svého založení slouží jako důležitý strategický objekt, sídlo správy panství, obdařené loveckým právem. Strohý vnější vzhled by nás mohl klamat – prohlídka odkrývá prostory pozdně románské, ale i raně gotické, renesanční a barokní, nechybí tu ani expozice 19. století. Před samotnou bránou hradu spatříme kamenný stolec a lavice, v jejich sousedství pak prastarou lípu. Traduje se, že u stolce byl souzen provinilec, který prohlásil, že svou nevinu dokáže tak, že zasadí lípu kořeny vzhůru a korunou do země a když se ujme, sám bůh tak potvrdí jeho tvrzení. Soudě podle staleté lípy, která, byť na několika místech již ošetřovaná, i letošní jaro ozdobila svěžími listy, lest se podařila… Pár set metrů od hradu, na protějším vrcholku spatříme kapli sv. Barbory ze sedmdesátých let 17. století. Jde současně o hrobku několika někdejších majitelů zdejšího panství. Pod hradem je příjemná příležitost občerstvení i ubytování, není tak překvapením, že sem směřují  jak četné pěší, tak cyklistické trasy. Již časně zjara tu bylo pěkně živo…

Hřbitov Střílky – perla baroka na východní Moravě  

Samotný hřbitov nebývá často národní kulturní památkou. Avšak barokní hřbitov v městečku Střílky v jihovýchodním cípu Zlínského kraje je tou příslovečnou výjimkou, potvrzující pravidlo. Výjimkou takového kalibru, že je pravděpodobně jediným svého druhu v Evropě (prý je ještě jeden kdesi ve Španělsku, ale zájemci jej ani na internetu neobjevili). Byl vybudován v letech 1730-1743 na objednávku Amanda Antonína Petřvaldského. Ten v závěti, jež mu přiřkla majetek, obdržel úkol vystavět pohřební kapli v místním kostele. Tento cíl poněkud změnil a pustil se do velkoryseji pojednaného projektu – celého hřbitova, kde žádaná kaple nechybí. Objekt je naprosto unikátní tím, že svah, na kterém se nachází, terasovitě vyrovnává a za tím účelem je celý areál obehnán obvodovou zdí, v nejvyšším místě – na severním okraji -  přesahující deset metrů. Zeď nese sochařskou výzdobu a rámuje tak skvost barokního stavitelství a sochařství…

Historické město Uherské Hradiště

Tímto titulem se Uherské Hradiště chlubí od roku 2011, kdy jej obdrželo za vynikající péči o historické památky. A těch není opravdu málo… Stránky kroniky se tu plní už od dob Velkomoravské říše a na bohatosti neztrácejí po mnoho následujícíéch staletí. Mezi nejpřitažlivější památkové objekty patří kostel sv. Františka Xaverského, Stará radnice, ozvláštněná nakloněnou věží, kaple sv. Alžběty, židovská synagoga, františkánský klášter i měšťanské domy, kde se o slovo opět hlásí baroko. Mezi těmi vyniká nadsklepní dům U Lisu, kde se dochoval původní lis na hrozny vinné révy. Masarykovo náměstí zdobí i kašna, opět barokní, z 18. století. Při toulce městem, které je současně střediskem Slovácka, rozhodně nelze vynechat Slovácké muzeum  a Slovácké centrum kultury a tradic s Galerií Joži Uprky a Galerií slováckých vín. V těchto dnech byla v podkroví tzv. Reduty v centru města otevřena výstava, dokumentující zločiny komunistického totalitního vězeňství. Je jakýmsi prologem k budovanému Muzeu totality, které bude umístěno přímo v areálu někdejší věznice. Návštěvník již i stávající, nepříliš rozsáhlé výstavy žasne, kde berou dnešní komunisté tu drzost a pletou se bezostyšně do demokratického systému současnosti. Připomínat, čeho jsou schopni, je nutno neustále, tím spíše, že dodnes určitá část populace trpí steskem po oněch letech, kdy statisíce životů byly zničeny a sebevědomí národa, který před válkou patřil mezi nejrozvinutější v Evropě, bylo systematicky likvidováno tak, že důsledky těchto zločinů se projevují i v současnosti. Avšak zpět za současnými, turisticky přitažlivými místy…

Maják a pirátský škuner na souši, kolem Kovozoo

Titulek zajisté vzbuzuje dojem ztráty soudnosti autora těchto řádek. Skutečnost však je mnohem prozaičtější: společnost, zbývající se likvidací všech možných druhů odpadů, soustředila ve svém areálu ve Starém Městě u Uherského Hradiště soubor na první pohled nesourodých, ale především pro rodiny s dětmi, školní výlety, ale i fanoušky odpadového hospodářství velmi atraktivních expozic ke shlédnutí. Možno vyjmenovat atrakce, na první pohled zcela cizorodé: maják Šrotík, loď Naděje, vláček Steelinka, letoun L-610, vyladěnou zvoničku, či kovodílnu, zvanou Porodnice. Co s tím vším? Vláček vás proveze areálem, kde m.j. můžete vidět různé etapy zpracování odpadů. Z majáku se rozhlédnete po celém areálu a můžete volit, kam se určitě podívat. Loď je skvělou atrakcí především pro děti, stejně jako pár metrů nad zemí usazený jediný dochovaný exemplář letounu L-610 z Letu Kunovice, který ve své době byl konkurenceschopný v celosvětovém měřítku a který si můžete prohlédnout i uvnitř. Pár metrů od něj je zvonička, kde si lze nejen vyzkoušet zvuk hlavního zvonu, ale i svůj hudební talent při úderech do kovových dílů, různou délkou laděných do různých tónů. Porodnice, to je obrazný název dílny, kde se rodí všechna ta kovová zvířata, soustředěná pod v Evropě naprosto ojedinělý projekt s názvem KOVOZOO. Dnes je jich po areálu roztroušeno už na 250. A jsou to díla opravdu pozoruhodná, bez nadsázky lze hovořit o umění, které však zcela spolehlivě například dětem zprostředkuje představu, jak ta zvířata vypadají ve skutečnosti. Platí zde totiž zásada, že artefakty musejí svým živým vzorům odpovídat velikostí a ony vzory musejí na naší planetě existovat žijící…Kromě klasické turistiky lze v areálu využít i kongresového centra k pořádání konferencí, přednášek, školení, společenských a firemních akcí, apod. No řekněte, není to podařený projekt?

Kde se ubytovat?

My jsme volili nedávno otevřený penzion „Dvůr pod starýma horama“ v Boršicích, nějakých 4-5 km západně od Uherského Hradiště. Je příkladem, jak by takový turistický cíl měl vypadat. Kromě prostorných, kvalitně, designově a komfortně vybavených osmi pokojů s možností přistýlek až na 23 lůžek tu je k dispozici výtečná kuchyně, restaurant a venkovní terasa, sídlí tu i vinařství se sklepem a degustační klenutou svatyní vinařských rituálů. Nechybí ani vybavení pro wellness. Celý objekt nese znaky vytříbeného vkusu, pamatuje i na hosty s tělesným postižením. V nabídce má osm pobytových balíčků služeb, jak sportovně, tak turisticky, vinařsky, či odpočinkově laděných. Jako vzpomínku na spokojený pobyt si můžete vybrat některé z desítek vín, čekajících na své příznivce ve vinotéce u vchodu do restaurantu.

Závěr? Jarní toulka Východní Moravou rozhodně nebyla špatným nápadem – zkuste a dáte mi za pravdu…

Miroslav Navara