Brno – Kostnice u sv. Jakuba (chrámová krypta a svatojakubské podzemí)
Turistické cíle • Památky a muzea • Hřbitov
Brněnská stavba roku 2012 se nachází na Jakubském náměstí nebo snad lépe řečeno pod ním. Je totiž součástí zpřístupněných částí tzv. Brněnského podzemí a využívá prostor svatojakubské tříkomorové krypty. Je památkou rozhodně velmi zajímavou, ale řekněme si hned na úvod, že silně předraženou. Za vstupné totiž zaplatíte 140,- Kč, což je o více než třetinu více, než stojí návštěva slavné kostnice v kutnohorském Sedleci. Zkrátka na tvrzení, že Brno je dnes už podstatně dražší než Praha, asi něco pravdy bude. Potěší ovšem fakt, že fotografování bez blesku je pak již bezplatné. A ať máme hned na úvod všechny základní informace vyčerpány: otevřeno zde mají denně kromě pondělka, v čase od 9,30 do 17,00 hod.
Scatojakubská krypta byla veřejnosti zpřístupněna v červnu roku 2012 a představuje unikátní podzemní prostory, které byly objeveny při průzkumu podzemí v roce 2001. Na oficiálních brněnských internetových stránkách se můžete dočíst, že prohlídky se konají každých 30 minut ve skupině maximálně 20 osob a že pro velký zájem se doporučuje vstupenky zarezervovat. Nevím, když jsme tady byli my (září 2014), tak zde žádný nával nebyl, prošli jsme si kostnici sami a jen nám bylo sděleno, že každou půlhodinu zde někdo přednese krátkou – tří až čtyřminutovou – informaci o historii a podobě tohoto místa. Tu jsme si přečetli na podrobných panelech, které vás svatojakubskou Kostnicí provází. Navíc zde mají pro zahraniční návštěvníky k dispozici texty v sedmi jazycích, a to v angličtině, francouzštině, němčině, ruštině, italštině, španělštině a polštině.
Počtem kosterních ostatků je údajně brněnská Kostnice u sv. Jakuba druhou největší kostnicí v Evropě (na prvním místě je kostnice v Paříži).Počet pohřbených, jejichž ostatky zde byly použity, se odhaduje na více než 50 tisíc. Z antropologických rozborů přitom vyplývá, že tady byly pochovány oběti středověkých morových a cholerových epidemií i bojů v období třicetileté války a švédského obléhání. Svatojakubská kostnice však nemá být jen turistickou atrakcí, ale hlavně pietním místem. Město Brno, které je spolu s Evropskou unií investorem rekonstrukce těchto prostor, si dokonce pro své podzemí nechalo složit autorskou hudbu, která má prohloubit zážitek z prohlídky. Jejím autorem je Miloš Štědroň, proslavený zejména Baladou pro banditu.
A jak vlastně Kostnice u sv. Jakuba vznikala? Nejprve se musíme vrátit na počátek 13. století, kdy zde již existoval hřbitov. Ten byl založen uvnitř hradeb, které pak bránily jeho pozdějšímu rozšiřování. Proto vždy po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl každý hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý. Obsah původního hrobu byl uložen do kostnice neboli osária. K tomuto účelu byla v 17. století pod dlažbou svatojakubského kostela zřízena tříkomorová krypta. V ní pak od poloviny 18. století začínají vznikat dvě velké hranice, tvořené ostatky ze zrušených kostelních hrobek. Plnění kostnice pomáhaly také časté morové a cholerové rány. V roce 1741 proto musela být kostnice rozšířena, a to směrem pod hřbitov. I tato nová část však byla zaplněna již za pouhých šest let. Proto bylo vstupní schodiště z hlavní chrámové lodi uzavřeno kamennou deskou. Hřbitov byl zrušen v roce 1784 a na kostnici se postupně zapomnělo.
Při objevu těchto prostor v roce 2001 se zjistilo, že bez rychlého zásahu dojde k rozpadu kosterního materiálu i ke zborcení klenebních prostor, nacházejících se necelé dva metry pod frekventovaným Jakubským náměstím. Při rekonstrukci byly všechny ostatky postupně vyzvednuty, očištěny a znovu uloženy na místo. Dnes nás tato expozice seznamuje se způsobem pohřbívání na jednom z největších brněnských městských hřbitovů a představuje i různé další archeologické nálezy. Pozoruhodné je jistě i malé lapidárium v kostnici, které představuje několik renesančních a barokních náhrobků, nebo zajímavé hypermoderní skulptury v čele se stylovým Cháronem.