Kdy jste byli na Slovensku naposled?
Čerstvé statistiky vypovídají jednoznačně: Slovensko se v posledních letech dostalo na špici v žebříčku zemí, kam Češi jezdí nejvíce. Kdo by se divil, má to svoji logiku. Je to blízko, z formalit je třeba jen dálniční známky (a ta se dá zajistit pohodlně on-line), jazykové bariéry neexistují, je tu neméně tak bezpečno jako u nás doma, jako občané nedávno ještě společného státu máme k sobě blízko i mentálně a dokonce se ukazuje, že oddělení oběma dnes samostatným státům prospělo – vzájemné vztahy se takříkajíc „vyčistily“. Nu a v neposlední řadě – je to krásná a turisticky bohatá země, také neméně než ta naše…
Dobrý nápad…
Při bližším pohledu se přesvědčíme, že Slovensko si v nabídce své země jako turisticky velmi přitažlivé destinace počíná opravdu zdatně. Pro letošní rok si jako motto své propagační kampaně, směřující do celého světa, zvolilo slogan „Dovolená na Slovensku? Dobrý nápad!“ Zamyslíme-li se, nutno ocenit, že slogan je sám o sobě „dobrý nápad“ – jestliže je bezprostředně následován přesvědčivě ilustrovaným výčtem zajímavostí, atraktivit, destinací a programů, jež na případného návštěvníka na Slovensku čekají, pak není pochyb, že jde o pozvánku mimořádně účinnou. Zvláště pak pro nás ze sousedství, kteří sem můžeme zavítat i na kratší výlety - třeba prodloužené víkendy, svátky, apod. Zalistujeme-li v nabídkových letácích, prospektech a katalozích, uvidíme, jak velmi Slovensko pokročilo také ve zvelebování lokalit, památek, komunikací, i jednotlivých pozoruhodných objektů. Ne náhodou celá řada z nich se ocitla na seznamu světového dědictví UNESCO. A jako bonus mohou sousedé nabídnout majestát a krásu velehor – Vysokých Tater…
Možností je nepřeberně…
Začít se dá v Bratislavě. Metropole pod Malými Karpatami píše stránky své historie už více než dva tisíce let. Od konce 13. stol. královské město, více než 200 let město korunovační – v současnosti dynamicky se měnící a expandující metropole mladého státu. Nabízí bohatství jak co do kulturně historických památek, tak co do kulturního, společenského, či sportovního života. Kdykoli během roku se tu děje něco zajímavého. Proudy turistů se přelévají mezi Michalskou bránou, Františkánským a Hviezdoslavovým náměstím až po dunajské nábřeží. Prohlížejí odkazy historie, objevují, co se za poslední dobu změnilo, co nového vyrostlo. Sám Bratislavský kraj postačí, aby jedna dovolená netrpěla příliš řídkým programem – zvláště když jej obohatíme průzkumem sklepů malokarpatských vinařů…
Více než dvacet objektů na seznamu UNESCO
Většině Čechů netřeba vysvětlovat, jak vypadá Slovensko. Zpravidla jsme tam už byli, mnozí opakovaně. Ne vždy však jsme znalí míst a objektů, které si zasloužily záznam do seznamu světového dědictví UNESCO. U našich východních sousedů jich napočítáme více než dvě desítky – a jsou to jak jednotlivé objekty, tak města či jejich historická jádra, technické památky, jeskyně a další přírodní atraktivity. Jen namátkou jmenujme třeba Spišský hrad, historické jádro Levoči, Báňskou Štiavnici a její technické památky v okolí, folklorní perlu Vlkolínec, Dobšinskou ledovou jeskyni, Vihorlátské a Bukové vrchy, kostely v Leštinách, Tvrdošíně, Hronseku a Kežmaroku, Ochtinskou aragonitovou jeskyni. Samostatný – a věru dostatečně nabitý - program můžeme situovat do oblasti Vysokých Tater, Malé Fatry, či třeba až na samý východ Slovenska, kde se lze koupat v Zemplínské šíravě, atd. atd. Kromě již zmíněných možností degustovat během našich toulek skvělá vína stojí samozřejmě za pozornost i tamní kuchyně. Za všechny pamlsky jmenujme například až mezinárodně proslulou „husacinu“ ze Slovenského Grobu, provázenou bramborovými lokšemi a zelím. Za zmínku stojí i „gorbáčiky“ a další druhy uzených sýrů ze salaší na svazích slovenských pohoří. Podobně i slovenské destiláty. Kromě dávno známé spišské borovičky dnes získává na oblibě i Tatranský čaj – likér v několika variantách dle obsahu alkoholu, Medovina a tzv. Včelovina, rozjíždí se produkce několika druhů pálenek Zizak z Popradu a zavedená je už i kvalitní whisky, jejíž název je odvozen od názvu obce, ležící mezi Spišskou Belou a Starou Lubovňou, mezi svahy Východních Tater a Levočských vrchů. Tato obec se jmenuje Hniezdne – a tak z anglického překladu hnízdo = nest vznikl název lahodného moku, jenž si nezadá se skotskou – whisky Nestville. Samotnou palírnu tu dnes obklopuje tzv. Nestville Park, který návštěvníkům nabízí nejen prohlídku prostor, kde vzniká destilát, ale i expozic, seskupených do tří částí: Historie – tedy ukázky tradičních lidových řemesel souvisejících s s lihovarnictvím, Moderna – moderní lihovar a konečně Tradice – řezbářskou halu s největším vyřezávaným obrazem v Evropě a sklady, kde zraje whisky. Ve finále prohlídky samozřejmě nemůže chybět ochutnávka zdejší produkce. Tak – až se vypravíte – dobré počasí, skvělé zážitky, dobrou chuť a na zdraví!
Miroslav Navara