Loading...
“Dnes ráno dělostřelba pokračuje. Čeká nás asi nejhorší”, poznamenal si v pátek 6. října 1916 do svého deníku Josef Kašpar, sedlák z Březníka nedaleko Třebíče. Byla to poslední slova, která napsal, jiná ruka již do deníku jen poznamenala: “V šest odpoledne ubožák padl. Sobě ulevil a se vysvobodil a rodinu těžce ten pád zranil. Bůh jej odměň, jeho dobré a laskavé srdce”. Osud Josefa Kašpara, padlého na italské frontě v řadách rakousko-uherské armády, je jedním z mnoha příběhů, které Muzeum Vysočiny Třebíč prezentuje na výstavě Poslední válka? s podtitulem 1914–1918: Velká válka v osudech mužů i žen Třebíčska.
Otazník v názvu výstavy odkazuje na rozpor mezi tím, s jakým pocitem do války nejen mocnosti, ale i jednotlivé postavy vstupovaly a tím, v co do té doby nepředstavitelné válečné šílenství vyústilo. Po převratných změnách, které 20. století přineslo, měl být nový svět nově uspořádán a k tomu měla dopomoci válka, vedená moderními prostředky. Válka krátká a rychlá, a především vítězná. Válka, která měla ukončit všechny předešlé konflikty a přinést trvalý mír všem.
Třebíčské muzeum přichází vzhledem k rozsáhlé rekonstrukci svých expozic s výstavou věnující se připomínce sto let starým událostem o rok později, a tak se autoři mohli nechat inspirovat zajímavými nápady ostatních muuzeí a galerií, například vynikající výstavou “První linie”, která proběhla v loňském roce v pražském DOXu. Současně s místní knihovnou a archivem oslovili třebíčskou veřejnost a výsledkem je velké množství dopisů, pohlednic, deníků, fotografií ale i hmotných artefaktů, které dokumentují osudy obyvatel Třebíče za první světové války. Jsou zpracovány přehledně do jednotlivých medailonků, zájemci o důkladnější studium si mohou pročíst přiložené deníky či korespondenci, případně si jejich části poslechnout na náslechových bodech. Unikátní je například soubor několika set fotografií Antonína Kurky, které jsou všechny popsány a odatovány. Na výstavě jich najdete pouze část, Muzeum Vysočiny Třebíč plánuje jejich samostatnou výstavu v dalších letech. Na své si přijdou také milovníci válečné výzbroje.
Výstava se však nevěnuje jen válečným událostem, ale zaměřuje se také na zázemí. Prostoru zámecké konírny dominuje silueta města Třebíče doplněná o velkoplošné fotografie a především autentické postavy třebíčských obyvatel z dané doby v životní velikosti. “Chtěli jsme, aby se návštěvníci mohli podívat do očí lidem, kteří zde před sto lety žili a o kterých vypráví naše výstava,” říká kurátor výstavy Jaroslav Bašta.
O tom, že se to podařilo, svědčí zápisy v návštěvní knize: “Povedlo se vám zprostředkovat veřejnosti výjimečnou expozici. Odnáším si spoustu pocitů, spoustu brouků v hlavě, spoustu ponaučení.” Vy sami se můžete přesvědčit do 18. října 2015, kdy bude výstava ukončena. Na měsíc září a říjen jsou připraveny komentované prohlídky, přednášky a program pro školy vztahující se k výstavě.
Muzeum Vysočiny Třebíč je otevřeno celoročně mimo pondělí v čase 9–12 a 13-17 hodin. V červenci a srpnu je otevřeno také v pondělí. Navštívit můžete také nové muzejní expozice Svět neživé přírody, Svět portálů a bran, Valdštejnové na Třebíči nebo Lidé. Místa. Osudy.