Obezita je nová epidemie. 12 000 Čechů vykročilo na cestu ke zdraví ve Výzvě 10 000 kroků

• Kilo za rok, takový byl trend přibírání české populace během kovidového období.
• Aktuálně se s nadváhou či obezitou potýká 75 % mužů a 60 % žen.
• Změnit to chce Výzva 10 000 kroků. Jarní kolo zahrnulo 12 834 aktivních účastníků, z nich 51 % tvořily osoby s nadváhou či obezitou.
• Vyhlášení proběhlo v Prostějově, který zvítězil v počtu zapojených účastníků v rámci města a také opanoval kategorii magistrátních týmů.
• Pravidelnost a individuální možnosti vzala do úvahy osobní výzva, kterou splnilo celkem 3682 lidí.   

Nedostatek pohybové aktivity a nezdravá strava jsou hlavní faktory, které vedou ke zhoršení životního stylu a následujícímu trendu tloustnutí české populace. Nové studie a zkušenosti z praxe ukazují na alarmující nárůst obezity u dětí i dospělých. V současnosti je více než čtvrtina dětí v České republice s nadváhou, z toho 16 % je dokonce obézních. U dospělých mužů se s nadváhou či obezitou potýká téměř 75 % a u žen je to 60.

V boji proti tomuto problému nabízí jednoduché, ale účinné řešení Výzva 10 000 kroků – jednoduše pravidelně chodit. Akce se zaměřuje především na osoby s nadváhou a seniory, pro které je pravidelný pohyb zásadní. Pravidelná chůze je jedním ze zdravých způsobů pohybu, který je dostupný pro všechny.

Výzva se pořádá pravidelně vždy dvakrát ročně, každý duben a říjen. Do letošní jarní výzvy se zapojilo celkem 12 834 aktivních účastníků, z nichž 51 % mělo nadbytečné kilogramy. Mezi účastníky byli i lidé s morbidní obezitou, kteří dosáhli pozoruhodných výsledků. Michal Žídek, nejtěžší muž výzvy, se svými 235 kilogramy zvládl udržet laťku nastavené osobní výzvy po dobu 23 dnů.

Jiří Mahdal ze Zábřehu začínal na podobné hmotnosti 197 kg. Díky lékařskému zákroku v kombinaci s pravidelným pohybem v rámci výzvy 10 000 kroků je po roce lehčí o 92 kg. Příběhy jako tento ukazují, že každý může najít vlastní výzvu a dosáhnout svých cílů. Měsíční výzva zároveň může nastartovat motivaci ke změně celkového životního stylu.

Kromě výhod pro individuální zdraví má pěší doprava také pozitivní dopady na naše okolí a pomáhá tvořit čistší, klidnější a bezpečnější města a obce. „I proto jsme hrdí na to, že k výzvě se připojilo celkem 67 měst a obcí z České republiky a Slovenska,“ říká iniciátor výzvy Jaroslav Martinek z pořádajícího spolku Partnerství pro městskou mobilitu.

Prvenství v počtu účastníků si vysloužilo moravské město Prostějov, magistrátní tým zároveň zaznamenal vítězství v kategorii městských úřadů. „Myslím, že výzva je skvělou příležitostí nejen k rozpohybování společnosti, ale také možnost podívat se jinak na mobilitu ve městě. Jen u nás na radnici jsme měli postavených deset týmů," řekl na vyhlášení František Jura, primátor Prostějova. Mimořádné zapojení města bylo také jedním z důvodů, proč se vyhlášení konalo právě v Prostějově. 

Jedním z regionů, které se aktivně zapojily do výzvy, byl také Olomoucký kraj. Celkem pět radních kraje založilo tým, jenž inspiroval ostatní zaměstnance krajského úřadu. „Pro nás nebylo důležité umístění. Hlavní bylo, že jsme dokázali začlenit pravidelnou chůzi do svých pracovních programů. Myslím, že když jsme to dokázali my, dokáže to každý," řekl za všechny Jan Šafařík, náměstek hejtmana Olomouckého kraje, který je zároveň ambasadorem výzvy. Jak dodává, svoji výzvu mohl splnit díky tomu, že místo výtahu začal chodit po schodech a v průběhu dubna nepoužil výtah ani jednou. „Výzva je také příležitost, jak nechat auto parkovat o pár bloků dál nebo občas využít veřejnou dopravu v kombinaci s chůzí. Je to možnost, jak se zamyslet nad naší dopravou a časem, který jí věnujeme,“ shrnul význam výzvy Šafařík.

„Z klinických zkušeností víme, že velká část populace v období covidu ztloustla v průměru o 2–3 kilogramy,“ vypočítává profesorka Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z Fakultní nemocnice Olomouc. Na vině je podle ní především nedostatek pohybové aktivity, v kombinaci s vysoce energetickou, průmyslově zpracovanou stravou a psychologickými faktory. „Doporučení denní dávky 10 000 kroků nemá vědecký podklad, ale je snadno zapamatovatelné a lze ho doporučovat s tím, že část těchto kroků by měla být v ostřejším tempu, aby se dosáhlo aspoň 70 % maximální tepové frekvence,“ doporučuje Sovová.

Že denní dávka kroků je zcela individuální, potvrzují také organizátoři výzvy. „Každý člověk je jiný a má různé možnosti. Proto jsme zavedli kategorii osobní výzvy, díky které si může každý vybrat to, co mu vyhovuje a co představuje opravdovou výzvu,“ uvedla Sylva Machová, manažerka výzvy. Osobní výzvu, v rozsahu od 1 do 30 km denně, si stanovuje každý účastník na začátku výzvy. Za splněnou metu lze považovat, pokud dosáhne 27 a více dnů s pravidelným pohybem.

Výzva 10 000 kroků je cestou k zdravějšímu životnímu stylu a představuje účinný prostředek pro boj proti neinfekčním chronickým chorobám (NCD), které mají dnes podle Světové zdravotnické organizace globálně na svědomí 71 % všech úmrtí. Pohybová aktivita je klíčem k prevenci těchto nemocí a zlepšení celkového zdravotního stavu populace. Výzva 10 000 kroků je otevřená pro všechny, kteří chtějí udělat něco pro své zdraví a přispět ke zlepšení životního stylu nejen vlastního, ale i celé společnosti.