Zámek Třebíč vypráví: Expozice Svět portálů a bran

Muzeum Vysočiny Třebíč, jež sídlí přímo v zámecké budově v Třebíči, vás zve na prohlídku nových, moderně pojatých expozic. Ty zpracovávají témata spojená s Třebíčí a širším regionem Třebíčska. Jedná se o mineralogickou trasu Svět neživé přírody, dále o klášterní expozici nesoucí název Svět portálů a bran, následně o zámecký okruh Valdštejnové na Třebíči a nakonec o muzejní expozici s názvem Lidé. Místa. Osudy.

Expozice Svět portálů a bran

Jak napovídá název, expozice Svět portálů a bran otevírá téma místní církevní historie zasazené do širšího kontextu. Pro tuto část byly zvoleny prostory spodních pater zámku u rajského dvora, které si jako jedny z mála ještě zachovaly charakter někdejšího benediktinského kláštera, jehož tradice sahá až do 12. století. Výrazné kamenné fragmenty původní architektury jsou doplněny tesanými náhrobky rodu Osovských, kteří klášter začali v 16. století přestavovat na šlechtické sídlo. V čistém prostoru křížové chodby zní zpěv gregoriánského chorálu a dokresluje tak mimořádnou atmosféru místa. V další části chodby jsou vystaveny pozdně středověké a barokní sakrální sochy pocházející z různých kostelů a kaplí na Třebíčsku.

Protikladem jednoduché úvodní části je zpracování tří samostatných témat, která jsou prezentována jen několika sbírkovými předměty, avšak řadou historických dokumentů zprostředkovaných pomocí moderních technologií. První část přináší pohled do historie dvou výrazných konventů spojených s dějinami města Třebíče: původních benediktinů, osidlujících a kultivujících středověkou krajinu, a pozdějších kapucínů, které do města na konci 17. století přizvali zámečtí páni Valdštejnové. Druhá sekce, věnovaná stavebnímu vývoji benediktinského konventu, přináší nejen fragmenty nálezů autentické architektury kláštera, ale též virtuální model vývoje celého komplexu v průběhu staletí od nejstarších klášterních budov až po proměnu ve světské renesanční šlechtické sídlo a jeho pozdější barokní úpravy.

Závěr expozice zachycuje tragické osudy církve i jejích představitelů v 50. letech 20. století. Jak se silnou religiozitou kraje, vštípenou do myslí zdejších lidí už od dávných věků, naložil komunistický režim, ukazují vzpomínky na dva precedentní případy z Vysočiny: Číhošť a Babice.

Pracovníci muzea vás rádi přivítají každý den mimo pondělí, a o letních prázdninách i v pondělí, od 9 do 17 hodin (s polední přestávkou 12:00-13:00).

Přijďte si prohlédnout nově opravený a moderně vybavený památkový objekt i celý zámecký areál, jehož součástí je i bazilika sv. Prokopa zapsaná na seznamu chráněného kulturního dědictví UNESCO.