Kříž v ulici Pod Rochem v Úsově

   Trojboká zděná barokní Boží muka z druhé poloviny 18. století.    Boží muka jsou symbolem sloupu, u kterého měl být bičován Ježíš Kristus na příkaz římského prefekta Piláta Pontského. Nacházejí se především na návrších, Rozcestích nebo v místech, kde někdo zahynul. Jsou tvořena třemi částmi: patkou, dříkem a hlavicí, často vytesány z jednoho kamene poskládané do sebe jako…

   Tato kaplička stojí v poli jihovýchodně nad městem Úsovem. Po celý rok vládne v okolí Kaple Sv. Rocha (ochránce před ránou morovou) ticho. Jen prudčí vítr se okolo honí, šum z nedaleké Doubravy (les) sem zalehne, ale ruch všedního života ke kapličce nedosáhne. Pouze na jaře, o žníh a na podzim. Jinak celý rok panuje kolem kapličky, až na jediný den v roce (tzv.pouť - hody),…

   Sloupková zděná Boží muka ze 2. poloviny 18. století s tzv. Latinským křížem (nejznámější podoba kříže s prodlouženou částí svislého břevna, ten je nejužívanějším symbolem západní křesťanské církve.) na svém vrcholu.    Boží muka mají symbolizovat sloup, u nějž byl z rozhodnutí Pontia Pilata bičován Kristus. Obecně se má za to, že Boží muka stojí na místech, kde někdo…

   První místo, kde památník stával, bylo před domem č. 51 na Náměstí Míru v Úsově, kde stával od roku 1918 (tento rok je zároveň i rokem zhotovení pomníku). Roku 1945 byl umístěn na tzv. Křížovou horu (=zámecký parčík či lesík), kde byla deska se jmény padlých oddělena od památníku a umístěna na Městském úřadě v Úsově. Tato deska, po dlouhých letech, je opět součástí památníku, který opět změnil své st…

Kříž na Křížové hoře - dřevěný kříž vyrobený do podoby "Latinského kříže" (nejužívanějšího kříže v západní křesťanské církvi) s plechovým vyobrazením Krista z 50. let 20. století. Křížová hora pojmenována podle půdorysu hory (půdorys je do tvaru nepravidelného kříže). K samostatnému místu, kde stojí kříž se váže pověst o místním popravčím katovi, který zde vykonával své…

   Hřbitov jako takový nemá svou vlastní historii - kromě "Památky zesnulých". V Úsově se jedná o takovíto hřbitov v pořadí druhý. Původní, první, stával kolem kostela sv. Jiljí v Úsově. Po tomto hřbitovu zůstaly pouze 2 artefakty a to ve formě tzv. zlikvidovaných schodů, které vedly z areálu kostela z obvodové zdi na které kostel, sv. Jiljí v Úsově stojí (pozná se to tím…

Barokní sochařská práce z roku 1724. Sv. Jan Nepomuk - vykonával tzv. funkci generálního vikáře (zástupce diecézního biskupa v římskokatolické diecézi ve všech výkonných aspektech výkonné moci biskupa) pražského arcibiskupa, mučedník katolické církve a jeden z českých zemských patronů. Je většinou zobrazován v kanovnickém pláštíku s biretem, svatozáří z pěti hvězdami (pět ran…

Za relativně krátkou dobu od svého vzniku (2014) si Levandulový statek v Bezděkově u Úsova získal poměrně širokou klientelu a zřejmě i příznivců. Údolíčko v Úsovské pahorkatině sice asi nikdy nebude tou pravou moravskou Provencí, jak by se mělo očekávat, ale kousek jihu Francie alespoň v těch fialově kvetoucích rostlinek to připomínat může. Majitelé statku se ale nezaměřují jen…

Do Litovelského pomoraví jsme vyrazili s KČT Smržice na 20 km dlouhý turistický pochod z Úsova do Litovle, kterým jsme se symbolicky, a díky krásnému slunečnému počasí, asi i fakticky, rozloučili se zimou…

Celonoční déšť překazil původní plány cesty na hory, nicméně pohled do internetu naznačil, že v rámci dnů evropského dědictví pořádají odpoledne komentovanou prohlídku vybraných památek v Úsově, bylo o zábavu post…

   Touto trasou jsme šli jedním ze dvou úvalů tzv. Bradelského lesa - horský hřbet. Kompet celý úval se táhne z jedné strany od potoka u Nedvězí a končí u obce Třeštiny, kde se potok vlévá do řeky Moravy a z druhé…

Rokoková kamenická práce z roku 1764 a je součástí areálu kostela sv. Jiljí v Úsově. Sv. Jiljí patron kojení a kojících matek, tělesně postižených, žebráků, lesů a kovářů. Pro vlastnictví jednoho z atributů, jelena, je často zaměňován se sv. Hubertem a sv. Eustachem. Dalšími atributy jsou laň a šíp. Rokoková proto, protože tento umělecký sloh byl zařazen do období let 1735 až…

Historie města Úsova, tedy sídla mezi pahorky a kopci, kterým se říká Úsovská pahorkatina se odvíjí zhruba od roku 1260, kdy je doložená zmínka o zdejším hradu. Postupnými přestavbami a dostavbami se hrad rozšířil…

Úsov je jedním z nejmenších měst olomouckého kraje. Nachází se v okrese Šumperk a žije zde asi 1.250 obyvatel (v polovině 19. století byl však tento počet dvojnásobný). Nedaleko odsud se…

Menší pískovcový smírčí kříž, mnohdy nespravedlivě označovaný jako pouhá drobná památka místního významu, najdeme i v malém městečku Úsov. Toto městečko - s přibližně 1250 obyvateli - najdete asi  26 kilometrů…

   Bývalý zajatecký Tábor se nachází na ulici Podlesí s číslem popisným 185 v Úsově. Místní obyvatele budovu znají pod názvem "Německá škola", která svému účelu také nějaký čas sloužila.  Za válečného zajatce se …

    Historie kostela sv. Jiljí v Úsově sahá do doby tzv. Velké Moravy, kdy Moravskou zemí procházeli svatí bratři Solunští - Cyril s Metodějem. Dle pověsti se bratři Solunští v Úsově zastavili, pokřtili na hradě Pána s jeho rodinou i službnictvem a lid bydlící ve vsi pod hradem a to "svatou vodou" z pramene ležícího na severním úpatí hradu, která má zázračnou moc léčit nemocné…

   Boží muka jsou symbolem sloupu, u kterého měl být bičován Ježíš Kristus na příkaz římského prefekta Piláta Pontského. Nacházejí se především na návrších, Rozcestích nebo v místech, kde někdo zahynul.    Jsou tvořena třemi částmi: patkou, dříkem a hlavicí, často vytesány z jednoho kamene poskládané do sebe jako lego. Patka - nejspodnější část božích muk, sokl, vrchní části…

Pozoruhodný soubor památek tvoří mohutná středověká pevnost a barokní zámek na zalesněné výšině nad městem Úsovem, na dohled CHKO Litovelské Pomoraví. Úsov se nachází na Šumpersku v Olomouckém kraji. V zámeckém …

   Hájenka stojí po MODRÉ pěší a cyklistické trase z Úsova do Moravičan na okraji chráněné krajinné oblasti Litovelské pomoraví. Od rozcestníku u hájenky je krásně vidět nejenom zámek Úsov, Kapličku sv. Rocha a statku nazvaného Holubice, ale také kostel na sv. Kopečku u Olomouce (pouze za dobré viditelnosti).                Hájenka jako taková plní funci infrastruktury tak,…

   Kříž nese na zadní straně letopočet 1839. V 19. století se prosadilo několik uměleckých a zároveň i architektonických stylů, proto je tento kříž řazen do klasicizmu.     Dominantním prvkem klasicizmu jsou také soukromé stavby. Kříž je toho jedinečním důkazem. Ze zadní strany mj. vyryto i jméno zhotovitele "Josef Dobravski".

Městečko Úsov se nachází v malebném okrese Šumperk a hned na jeho okraji si můžete povšimnout zbytků židovského města, které se dochovalo až do dnešní doby. Jedná se o pozůstatky 35 domů se…

   Synagoga (z řeckého "synagógé" - schromáždění, nebo hebrejského "bejt kneset" - dům schromáždění nebo "bejt tfila" - dům motlidby) je židovská motlidebna sloužící, kromě místa pro bohoslužebná setkání, i jako m…

Úsov je městečko ležící na silnici II. třídy mezi Mohelnicí a Uničovem, je dostupné i autobusovou Dopravou, prochází tu značená cyklotrasa, tak můžeme zvolit více druhů Dopravy. Většina návš…

Při poznávání podhůří Hrubého Jeseníku jsme vyrazili i na prohlídku Úsova. Naším původním cílem byla návštěva místního hradu, ale už při průjezdu úsovského náměstí nás zaujal ukazatel odkazující k návštěvě zdejší …

Tato kulturní památka je nyní pod záštitou občanského sdružení Úsovská sýpka - Spolek přátel regionální kultury a historie. Členové tohoto spolku započali nejnutnější opravy nutné k zajištění střechy a statiky bud…

   Židovský hřbitov je úzce spojen s vírou, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu a že bude vzkříšen. Proto židé tělo zesnulého "ukrývají" v bílém plátnu do země. Území hřbitova je považováno za posvátné místo, a existuje proto řada předpisů, které mají být na židovském hřbitově dodržovány např. zákaz jídla a pití, zákaz vstupu zvířat, požadavek neporušitelnosti hrobů na věčné…

Druhá část naší cyklistiské „cestománie“ za pamětihodnostmi Úsova, jednoho z nejmenších měst olomouckého kraje, a krásami jeho okolí vede tentokrát jinou trasou a má i trošku jiný cíl. Z…

   Ložisko železných rud v Medlově u Uničova bylo známo již v minulých stoletích. Patřilo k jedněm z mnoha výskytů rud v Hornomoravském úvalu. Pracovalo se zde již před třicetiletou válkou. Těžba se z počátku realizovala povrchovým způsobem, později se ložiska otvírala dlouhými štolami, začínaly se také hloubit i menší šachty. V 15. století byla v oblasti Medlova v provozu…

   O vybudování Polického rybníka bylo rozhodnuto 9. srpna 1960 na Místním národním výboře v Polici a to dvanácti účastníky z Místních národních výborů v Polici a Úsově a Jednotných zemědělských družstev v Polici …