Areál zámku Milotice

Fotografie (22) • Foto: Franta

Jeden z nejkrásnějších moravských barokních zámků se nazývá Milotice a najdeme jej severně od stejnojmenné obce na Hodonínsku. Jeho skvostné interiéry jsou hojně navštěvovány milovníky památek, krásu sousedícího francouzského parku zase ocení fotografové a dlužno dodat, že si zámecký areál zamilovali i filmaři, kteří v něm realizovali několik pohádek.

Původně se zde z močálovitého terénu vypínala pevná tvrz, kterou si postavil Jan Moravan a která je v análech vzpomínána roku 1437. Majitel opevněného sídla patřil k moravské větvi Vítkovců s erbem růže a byl uvědomělým husitou. Dobře opevněná tvrz byla důležitou kališnickou základnou a Smil z Moravan z ní podnikal kořistnické výpravy i po bitvě u Lipan. V roce 1445 se o pevnosti tvrze mohli přesvědčit obléhatelé, když zde naprosto zbytečně strávili půldruhého měsíce. Později byly okolní močály vysušeny, část terénu změněna na rybníky a začalo se s přestavbou na renesanční zámek, přičemž byla samotná tvrz do jeho objektu začleněna. Součástí opevnění zůstala u jižní ohradní zdi gotická hranolová věž, která zde stála až do roku 1796.

Z patrového renesančního čtyřkřídlého zámku trčela v každém nároží jedna nakoso postavěná věž a nádvoří zdobily arkády. Přestavba tvrze na zámek započala v polovině 16.století za pánů ze Žerotína, ale dokončena byla až za Václava Haugvice z Biskupic. U zámku byla zbudována i renesanční fortifikace s ohromnými nárožními bastiony. Do těch stojících na západní straně byly v následujícím století vestavěny stáje a jízdárna.

Vpád Turků a Tatarů zámek poškodil a opraven byl Karlem Serényim, jehož tatík Gabriel milotické zboží získal v roce 1648.

Finální přestavba zámku v barokním duchu se začala odehrávat za Karla Antona Serenyiho od roku 1710 a spolu s tím vznikala i sousedící zahrada. Zámek byl přepatrován, byly odstraněny lodžie a hlavní sál byl rozšířen na úkor východního křídla. Jeho strop a stěny zdobí monumentální iluzivní freska, kterou zhotovil F.Ř.I.Eckstein, o štuky se postaral G.M.Fontana.

Exteriér sídla oživily fasády s trojosými rizality vstupního i zahradního průčelí, které byly členěny pilastry. Ten východní je zakončen nádstavcem s trojúhelníkovým štítem, západní atikou a čtvero skulpturami. Park byl od zámku zpřístupněn dvouramenným schodištěm, pod nímž se skryla sala terrena. Tady se o sochařskou výzdobu (vše podle návrhu D.Martinelliho) přičinil mistr J.K.Probstl.

Čestný dvůr vznikl až později, po zbudování stájí a jízdárny, a bránu a sochy vytvořil J.K.Schletter. Vjezd do něj vede po mostě přes vodní příkop a most krášlí vázy, sfingy a je ukončen branou s pegasy.

Reprezentační schodiště v interiéru zámku zdobí alegorická výzdoba od J.T.Rottera a autorem fresky v kapli Nanebevzetí Panny Marie se stal malíř Mildorfer. Všechny reprezentační místnosti se nacházejí v prvním patře a vrcholí Sálem předků.

Neodmyslitelnou součástí milotického šlechtického sídla je s ním bezprostředně sousedící barokní osová zahrada s francouzským parkem a paprskově vedenými alejemi, jejichž cestičky se protínají u druhé kašny. Na první fontánu obklopenou záhony růží narazíme ještě v těsné blízkosti zámeckých zdí.

Poslední aktualizace: 31.1.2020

Areál zámku Milotice na mapě