Milotice – zámecká oranžérie a expozice Moravské barokní sochařství
Turistické cíle • Památky a muzea • Lapidárium
Jestliže je milotický zámek považován za ukázku moravského barokního stavitelství, tak neméně pozoruhodné jsou zdejší unikátní oranžérie z roku 1723. Dokonce se mnohdy uvádí, že zámecké oranžérie v Miloticích dnes představují nejstarší a nejzachovalejší stavby tohoto typu na celém území Moravy. Přitom s oběma oranžériemi v současné podobě počítal hrabě Karel Antonín Serényi již v roce 1716, kdy zahájil úpravu renesančního sídla na barokní letohrádek s rozsáhlým zámeckým parkem. Roku 1721 pak byla podepsána smlouva s brněnským stavebním mistrem Františkem Benediktem Klíčníkem, která zahrnovala vybudování dvou symetrických oranžérií v podobě altánů o délce 28 metrů. Jejich výška a šířka pak měla být něco přes 9 metrů. Kromě vlastního prostoru k uchování rostlin měla být u každé oranžérie vybudována také předsíň.
Dvojice oranžérií byla postavena na místě bastionů, které vznikly jako součást opevnění původní tvrze. Obě pak musely být opravovány již v letech 1750 až 1763, kdy byly mj. rekonstruovány portály i trámové konstrukce. Tyto zajímavé stavby málem zanikly v roce 1776, kdy je chtěl nechat – pro neekonomičnost provozu – zbořit Ludvík Filip Seilern. Tehdejší stavební úřad, tedy moravský zemský tribunál, mu to ovšem nepovolil. Milotické oranžérie tak zůstaly zachovány a v průběhu 19. století se z nich staly klasické skleníky s trvale umístěnými rostlinami.
Od roku 2003 zde sídlí stálá expozice moravského barokního sochařství. Její bezplatná prohlídka začíná ve východní oranžérii, kde se návštěvníci seznámí s historií a příklady moravského barokního sochařství (reliéfy a sochy). V té západní jsou pak vystaveny nejvýznamnější příklady barokního sochařství jižní Moravy. Většina v vystavených děl nepochází z Milotic, ale protože nemohla zůstat na svém původním místě, byla zrestaurována, umístěna v milotických oranžériích, a na jejich původních místech byly umístěny kopie.