Milotice – státní zámek a jeho historie

Konečně jsme se při našich návštěvách Moravy dostali na Slovácko. Přejíždíme z Kyjova do Hodonína a najednou na trase míjíme zámek, o kterém nemáme vůbec tušení. Okamžitě se vracíme a parkujeme. Musíme přece zjistit, co nám to málem uniklo.

Milotice leží na říčce s názvem Zamazaná, která vytéká z Písečného rybníka východně od města. Do Kyjova je to zhruba 7 km na sever, do Hodonína 13 km na jih. V této oblasti se dříve vyskytovaly lužní lesy, močály, slatiny. Slunečné, teplé a poměrně suché léto zde přechází do zimy se slabou sněhovou pokrývkou, vznikla tak zde oblast středoevropské lesostepi. Oblast byla osídlena již v nejstarších dobách. Byly zde nalezeny pazourky z doby paleolitu, pohřebiště z doby bronzové, nalezly se zde i hroby Keltů.

Osada, která byla založena pravděpodobně nejpozději na přelomu 11. a 12. století, získala své jméno pro svém vlastníkovi – Milotovi. První písemná zpráva je však až z r. 1341. R. 1360 zde na tvrzi žili příslušníci rodu Hronoviců. Kamenná stavba byla obehnána zdí a vodním příkopem, jehož zbytky jsou patrny do dnešních dnů. Během husitských válek zde měli husité své významné středisko. Jejich opevněný tábor se rozkládal v blízkosti tvrze.
Majitelé často střídali. V důsledku toho panství střídavě vzkvétalo a chudlo.

Koncem 16. století přestavěl Bernard Ludvík Tovar z Enzesfeldu se svou manželkou Alenou tvrz na renesanční jednopatrový zámek. Jejich erby jsou nyní na nárožích oranžérií, konírny a jízdárny. Tehdy měl zámek arkády v přízemí i v patře. Přibližně v té době byla založena i menší zahrada (první písemná zmínka je z r. 1611), kde se pěstovali léčivé rostliny a zelenina. R. 1637 se píše již o rozdělení zahrady na ozdobnou, kuchyňskou a ovocnou.

R. 1648 zadlužené panství koupil Gabriel Serényi z Malého Serénu, držitel rozsáhlého majetku na moravsko-uherském pomezí. Tento rod zde zůstal až do r. 1888. Přinesli sem své moravskoslovenské nářečí i lidový kroj. Byli to oni, kteří zámek postupně přestavovali. V 70. letech 17. století bylo přistavěno 2. patro a na rozích zámku byly postaveny věže. Až do barokní přestavby v 18. století měl zámek obranný systém. V průběhu 1. poloviny 18. století byl zámek postupně přestavěn na reprezentativní sídlo, zhruba do podoby, jak nám zůstal zachován. Reprezentativní sídlo muselo mít i reprezentativní zahradu. Vznikla tak barokní okrasná zahrada francouzského stylu s bažantnicí. V prostoru před zámkem směrem do zahrady byly postaveny dvě stejně velké oranžérie. Počátkem 19. století byla zadní část zahrady upravena v parkovém stylu. Z finančních důvodů byly oranžérie postupně přeměněny na klasické skleníky s trvale umístěnými rostlinami.

Posledním majitelem byl rod Seilernů, kteří panství vlastnili až do r. 1945. V té době neprošel zámek ani zahrada zásadními úpravami, pravděpodobně i z nedostatku finančních prostředků. Došlo však k rozvoji podnikání i posílení národního sebevědomí. Podporovali českou menšinu ve Vídni, financovali českou školu. Byly zakladateli hornictví a elektrárenství. Došlo ale i k rozvoji chovu ovcí, skotu, prasat a drůbeže, zemědělské výroby, vč. vinařství a rybničního hospodářství. Koncem 19. století zde byl rušný společenský život, vznikl Čtenářský spolek, Hasičský sbor, Občanská záložna, rozvíjel se i průmysl – byla zde cihelna, lihovar. To vše pokračovalo a dále se rozvíjelo i počátkem 20. století. Na základě Benešových dekretů o svůj majetek přišli.

Stát zpřístupnil zámek veřejnosti již r. 1948. Brzy se pustil i do úprav interiérů, kde chtěli vyzvednout hlavně barokní období, které bylo pro Milotice nejvýznamnější. Zahrada se využívala spíš k hospodářským účelům. Záhony, tvarované loubí, ani stromy nebyly udržovány. K úpravě zahrady došlo až v letech 1968–1970. Navíc byla doplněna nízkými střihanými ploty.

R. 2005 byly upraveny reprezentativní interiéry, které byly upraveny do podoby 1. poloviny 20. století, kdy zde žil rod Seilernů. O čtyři roky později byla provedena i obnova historických alejí a rondelů v barokní zahradě do přibližné podoby z r. 1827.

Státní Zámek Milotice je nazýván perlou jihovýchodní Moravy, je zde zachovaný komplex barokních staveb. Oranžérie jsou nejstaršími a nejzachovalejšími stavbami tohoto typu na Moravě. I zámecká zahrada patří mezi mimořádně dochované barokní celky.
Zámecké nádvoří, oranžérie i zahrada jsou volně přístupné. Na nádvoří se zachovala tradice hodů a proslulé ochutnávky vín.

Milotice – státní zámek a jeho historie na mapě