Bad Gastein – lázeňské město pod vrcholky Vysokých Taur

V nadmořské výšce těsně nad 1000 metrů se nachází rakouské lázeňské městečko a zimní sportovní středisko Bad Gastein, ve kterém dnes žije něco přes čtyři tisícovky obyvatel. Městečko najdete v okrese St Johann im Pongau na Salcbursku a patří k součástem národního parku Vysoké Taury, tedy Hohe Tauern. Městečko sice leží na úpatí hory Graukogel, která je vysoká téměř 2.500 nadmořských metrů, ale hlavně je nástupní stanicí lanovky, která vede na - o nějakých 250 metrů nižší - Stubnerkogel, kde se nachází unikátní gigantický vyhlídkový visutý most. Hlavní atrakcí samotného městečka je pak třístupňový kaskádový vodopád, který je vysoký téměř 200 metrů a který stále bouří středem Bad Gesteinu. Jedná se o sedmý největší vodopád Rakouska a skutečný fenomén, který se stal inspirací mnohých malířů i básníků. Však také dnes kolem něj vede naučná stezka Wasserfallweg, která vás seznámí s mnohými technickými zajímavostmi, s vodopádem souvisejícími.

Procházka městem může být pro mnohé relativně náročným turistickým výkonem. Vždyť výškový rozdíl mezi středem Bad Gasteinu a jeho vlakovým nádražím je přibližně 80 metrů. Prý se šetřilo místem. Proto je toto lázeňské městečko, umístěné na strmých svazích kolem vodopádu, charakterizováno velmi strmými a úzkými uličkami i vícepodlažními domy. Údajně se mu také říká „vesnice mrakodrapů“ a tvoří jej katastrální území Bad Gastein, Böcksteinu a obce Bad Gastein, Anlauftal, Badberg, Badbruck, Bockstein, Hinterschneeberg, Kötschachdorf, Kötschachtal, Patschgsiedlung, Remsach a Sportgastein. Obec existovala pravděpodobně již v roce 963, ale název Bad Gastein byl poprvé použit až v roce 1906, tedy v období, kdy se zde dokončovala železniční trať.

Historie zdejších termálních lázní sahá až do středověku. Při léčbě revmatických onemocnění lázně využívaly také zdejších skalních jeskyní a nejčastějšími hosty zde byla šlechta a vyšší duchovenstvo. Termální voda sem byla přiváděna v otevřených dřevěných kanálech, později v dřevěném potrubí. Stávající systém vznikl až v období před rokem 1830. Kromě lázní však Bad Gastein proslavila také těžba zlata a dalších drahých kovů, zejména u Böcksteinu. Ta vyvrcholila v polovině 16. století, a zřejmě i proto byla těžba drahých kovů v roce 1616 znárodněna, V této podobě pak fungovala až do roku 1868. Poté přechází opět do rukou soukromých investorů, ale z důvodů nízkého výnosu a vysokých provozních nákladů je definitivně ukončena v březnu 1938. Dnes toto období připomíná již jen böcksteinerské Hornické muzeum.

Město se poté pomalu stěhuje z historického centra do náhorní roviny kolem vlakového nádraží a pro město začíná období úpadku, prý i kvůli spekulantům. Například pětice hlavních historických budov, které tvoří významnou část starého města (Národní dům, Kongresový dům, Hotel Straubinger, Zámecké lázně a Císařský poštovní úřad), se stala majetkem skupiny vídeňské realitní skupiny. Přesto všechno zůstává Bad Gastein přitažlivou lokalitou, nabízející zajímavou kombinaci krásné přírody a architektonických památek, na jejichž podobě se podepsali významní architekti a stavitelé své doby, zejména Wolfgang Hagenauer, Josef Wessicken, Valentin a Jacob Ceconiové, Angelo Comini a Franz Franzmair.

O několika nejdůležitějších památkách si prozraďme alespoň pár základních údajů. A začneme slavným Grand Hotel de l'Europe. Když ho linecký restauratér Viktor Sedlacek a architekt Angelo Comini v roce 1909 otevírali, jednalo se o desetipatrovou luxusní budovu a jeden z největších a nejmodernějších hotelů v celém Rakousku-Uhersku. Budova byla postavena podle návrhu stavitele lineckého Dómu Matthäuse Schlagera. Hotel ve své historii přivítal ve svých pokojích mnoho vysoce postavených vzácných hostí (např. bulharského krále Ferdinanda, iráckého krále Faisala, perského šáha Ibn Sauda, průmyslníka Wilhelma Opela) nebo spisovatelů a hudebníků (Heinrich Mann, Robert Stolz a Liza Minnelli), ale také býval pro svou nákladnost čas od času uzavřen. Dnes zde sídlí např. kasino a muzeum. Další hotel se jmenuje Weismayr a slouží i dnes svému původnímu účelu. Postavil jej v letech 1886 až 1888 opět Angelo Comini, tentokrát podle plánů architekta Josefa Wessickena.

To hotel Straubinger nad gasteinským vodopádem takové štěstí neměl. Kdysi největší hotel v centru lázeňského města (celkem asi 200 pokojů), jehož hlavní budova byla postavena v letech 1840 až 1842 na místě zavedené hospody z roku 1509, byl – i se svým předchůdcem - v držení rodiny Straubingů od roku 1602 do roku 1980. Dnes je opuštěný, chátrá a marně čeká na nového investora. Zámecké lázně se nachází u vodopádu naproti hotelu Straubingera a byly postaveny v letech 1791 až 1794 na popud salcburského arcibiskupa Josefa Franze de Paula Hieronymus von Colloredo-Waldsee-Mels. Svého času zde bydlíval pravidelně německý císař Vilém I. a dnes je budova rovněž prázdná a investora očekávající. V Národním domě sídlil obecní úřad, veřejná čítárna, muzea a obchody. Tato budova byla postavena Straubingy v roce 1898 jako Hotel Austria a od roku 2008, kdy se přestěhoval obecní úřad, je budova prázdná.

Stavba architekta Gerharda Garstenauera zvaná Congress Centre je impozantní betonová budova z 1970 v centru města, za kterou obdržel její duchovní otec v roce 1975 cenu za architekturu. Provoz budovy byl ukončen v roce 2007 … a mně se vůbec nelíbila. Gasteinské muzeum je v provozu od roku 1975, nabízí rozsáhlou sbírku a informace z dějin města a od roku 2011 sídlí v Hotel de l'Europe. Zajímavé jsou zdejší Jeskynní lázně (Felsen Therme Gastein), kde termální pramen vytéká přirozeně ze skály. Najdeme zde také krásné – až 400 let staré – borovice a několik kostelů. Jedná se o neogotický farní kostel sv. Prima a Feliciána (1876), neogotický evangelický kostel (Christophoruskirche, 1871) a gotický kostel sv. Mikuláše (1380).