Bad Hofgastein – kostel Panny Marie (Pfarrkirche Unserer Lieben Frau zu Bad Hofgastein)

Pokud při svém putování pohořím Vysokých Taur zavítáte k téměř sedmitisícovému rakouskému lázeňskému městu Bad Hofgastein, jistě vás ihned upoutá jeho dominanta, tedy farní kostel Panny Marie. Přesněji řečeno jeho neobyčejně vysoká štíhlá věž. A i když možná na první pohled není tento kostel nijak mimořádně atraktivní a originální stavbou, opak je pravdou. Však také bývá často uváděn jako nejkrásnější a největší gotický kostel celé horské oblasti Salcburska. Při návštěvě této památky jsme se také my zdrželi poměrně dlouho … a rádi. Jeho návštěvu mohu jen a jen doporučit; už jen proto, že zde najdete množství zajímavých prvků gotických i renesančních, pocházejících z přelomu 15. a 16. století. Kostel stojí na místě svého předchůdce z 11. století a naposledy byl kompletně restaurován v roce 1979.

Historie této sakrální stavby je celkem zajímavá a pohnutá. Románský kostel zde byl postaven – jako farní - již v roce 1023 a spadal pod salcburského arcibiskupa Hartwiga. Některé informační prameny však zmiňují první kostel na tomto místě již v roce 894. Jisté úpravy zde pak proběhly v roce 1463, aby byl v roce 1498 kostel rozšířen. Roku 1502 zde však vypukl požár a kostel musel být opět přestavěn. Práce skončily v roce 1507, ale roku 1596 v chrámu hořelo podruhé. Tehdejší požár zničil chrámovou střechu, horní část zvonice a také 60 domů. V rámci další přestavby byla v roce 1602 do současné podoby zvýšena původní gotická kostelní věž a roku 1648 sem byly nainstalovány barokní varhany. V první polovině 18. století pak byl interiér kostela barokizován, zejména co se mobiliáře týče. V té chvíli také mizí nádherná Madona z roku 1500, která vznikla v dílně Michaela Pachera. Jisté rekonstrukční práce zde ještě proběhly v letech 1873 a 1912. Okenní vitráže jsou novodobé a pocházejí z let 1958 až 1962. Přesto všechno si zde stále ještě dokážete představit ono někdejší gotické trojlodí.

Dá se tedy klidně říct, že zdejší kostel byl němým svědkem bouřlivé historie v údolí Gastein. Viděl rozkvět dolování zlata a stříbra, odchod protestantů do emigrace i rozvoj Termálních lázní. Jeho základy zůstaly zřejmě románské a nad ním vznikla stavba krásnější, 46 metrů dlouhá a 18 m široká. Na trojlodí kostel rozdělily dvě řady se čtyřmi hladkými elegantními sloupy. A díky úpravám ve II. polovině minulého století získal tento kostel zpět alespoň část své původní zářivé krásy. A co tedy dnes v interiéru chrámu uvidíme?

Není toho málo. Hlavní oltář je například považován za jeden z nejkrásnějších barokních oltářů v zemi a v mnohém připomíná práce veleslavného Fischera z Erlachu. Obraz na něm je dílem malíře Josefa Andrae Eisla a sochy vytvořil Paul Mödlhamer. V horní části oltáře se nachází Nejsvětější Trojice a také ochránci lidského pokolení, tedy sv. Isidor, sv. Kateřina Alexandrijská a sv. Barbora. V centrální části hlavního oltáře najdeme téma Spasení. Jeho středem je Nejsvětější Matka s dítětem, kterou obklopují sv. Dominik, sv. Kateřina Sienská, sv. Rupert, sv. Virgil, sv. Jan Nepomucký a sv. Karel Boromejský. Spodní části se svatostánkem dominují Kristus Vykupitel a sv. Michael Archanděl.

Na pravém (z pohledu od hlavního oltáře) bočním oltáři vidíme centrální obraz Martina Pusjägera z Bolzana (1716), zobrazující adoraci Božího dítěte třemi králi. V horní části je umístěn obraz Ježíšův křest od stejného autora. Dále se zde nacházejí Bůh Otec se zeměkoulí, sv. Josef s Ježíškem a sv. Jáchym s Marií a dítětem. Oltář je lemován postavami mučedníků sv. Jana a sv. Pavla a vytvořili jej sochaři Johann Georg Mohr a Georg Mayr Mittersill. Vedle tohoto oltáře se nachází křtitelnice z roku 1736.

Levý boční oltář je nazýván „Strochneraltar.". Stedový obraz Narození Ježíše pochází od Martina Prugnoller z Brambergu. Ženská postava, držící v popředí dítě, odkazuje k legendě, podle které byla manželka bankéře Hanse Strochnera pohřbena pod kněžištěm kostela jen zdánlivě mrtvá. Později však začala rodit, probrala se a poté ji „vyštěkal“ pes, takže příběh měl i šťastný konec. Na horním obrazu je znázorněn sv. Konrád v Kostnici. Najdeme zde také sv. Augustina (s hořícím srdcem), Gottfrieda (s malým lvem v ruce), sv. Jiří a sv. Floriána. Autor impozantního „Ecce Homo" je neznámý.

Zajímavé jsou také zpovědnice, dvojpodlažní kruchta se zbytky nástěnných maleb, renesanční náhrobníky nebo kazatelna s „volně loženou“ rukou s křížem. A jako bonus k volně přístupnému interiéru zde máte unikátní kolekci dalších krásných renesančních náhrobníků na fasádě kostela Panny Marie. Jsou skutečně velmi pěkné, v dobrém stavu a část z nich je dokonce umístěna v malé boční renesanční lodžii italského typu. K tomu si ještě přidejte nedaleký farní dvůr, pěkný hřbitov, malebná náměstí i krásné okolní horské scenérie a iluze je takřka dokonalá.