Bartošovice v Orlických horách – Nejsvětější Trojice

Turistické cíle • Socha

Poněkud vegetačně krytý

Duch Svatý chybí

Zarostlý podstavec

Co bylo na konzolách?

Dobře čitelný nápis

Starší katastrální mapa

Novější

Velké hospodářství i se sousuším na mapě z první poloviny 19.století

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Celkem pozoruhodnou byť poněkud zanedbanou a skrytou památku objeví výletník pár set metrů od Zemské brány, tedy průlomu Divoké Orlice ve směru na sever, tedy tam, kde řeka tvoří státní hranici s dnešním Polskem. Dříve to bývalo Prusko a ještě dříve to byla vlastně jen hranice krajská, protože sousední Kladsko patřilo do roku 1742 k českým zemím.

Zde ovšem nejde o historický exkurs. Poměrně mohutný sloup, nebo dokonce pilíř tu jakoby střeží nebo vítá vstup do horského údolí, kterému tehdejší povětšinou německy mluvící obyvatelstvo říkalo po svém Erlictal (řekněme Orlické Údolí). Čeština v tomto případě není tak vynalézavá, tak si musíme dopomáhat minimálně dvěma slovy. Někdy se můžeme setkat s názvem Orlické Záhoří, což je nakonec i název nově vytvořené obce v severní části údolí, tu jižnější část dnes spojenými osadami spravuje obec Bartošovice (v Orl. Horách). Právě Bartošovice jsou vlastně i nejbližší vsí myšleno od Zemské brány na sever. Dříve území bylo zalidněnější než dnes a tam, kde je dnes leckdy zarostlé území stromy či lesem leckdy bylo nějaké pole, louka nebo hospodářství. Platí to i o místu dané památky, v minulosti (podle mapy) tu byla poměrně velká usedlost, zřejmě statek. Lokalita se nazývala Nesselfleck, v češtině Ostrov a Divoká Orlice tu vskutku tvoří velkým zákrutem skoro „poloostrov“.

Možná majitel usedlosti nechal v roce 1786 postavit sloup s námětem Nejsvětější Trojice. Sloup je rozčleněn na tři části, v nejnižší části podstavce je reliéfně zobrazeno Zvěstování Panny Marie. Sloup je umístěn na základu obklopeném masivní stupňovitá balustráda s rokokovými květy. Sloup pokračuje zdobeným dříkem s rostlinnými a obláčkovými ornamenty, doprovázenými hlavy andělíčků. Vrchol skulptury tvoří sedící postavy Boha Otce a Syna Krista. U nohou bývala kovová holubice – Duch Svatý (chybí). Zřejmě daleko pompéznější byla i svatozář za sousoším, z které zbyly jen některé paprsky. Další prvky byly patrně i po stranách sloupu, kde tyčí ze střednězrnného pískovce, který tvoří většinu materiálu díla, kovové konzole.

Na zadní straně sloupu je celkem dobře čitelný nápis

ANTON HALLMAN

FUNDATOR

DIE 25 AUGUSTI

AI: 1786

Tedy Anton Hallman zakladatel (dárce), 25. srpna roku 1786.

Iniciály A.C.B. prozrazují autora monumentu. Tím byl sochař a dřevořezbář Alexius Czyliak (B jako Bildhauer). Czyliak působil v Žamberku a právě v Orlických horách se můžeme setkat s velkou řadou jeho prací. Tady zrovna nedaleko v bartošovickém kostele Máří Magdaleny, kde ztvárnil pozoruhodnou práci hlavních kostelních oltářů.

Jak bylo naznačeno, památka je v dosti zuboženém stavu, navíc vcelku skrytá za bujnou vegetací. Minimálně ta by se snad dala odstranit, aby alespoň z části vynikla celková monumentalita pozoruhodného díla.

Nadmořská výška:

530 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.146, 16.584)

Poslední aktualizace: 3.7.2019

Vyhledání vlakového spojení na výlet