Bělá pod Pradědem – pomník padlých v Domašově
Turistické cíle • Památky a muzea • Pomník
Přímo u budovu obecního úřadu v Domašově, což je dnes centrum spojených obcí, označených souhrnně Bělá pod Pradědem najdeme pomník obětem první světové války, nebo jak se tehdy říkalo Velké války. Když pomník odhalovali, doufalo se že žádná další podobná válka už nebude. Dnes už víme, že domněnky to byly mylné. Nakonec do dokazuje táhlý soupis v podstatě samých německých jmen na čelní a zadní straně podstavce pomníku. Po odsunu zdejších Němců po poslední válce se struktura jmen silně změnila ke slovanštějším výrazům…
Původní pomník v Domašově je dílem sochaře Engelberta Kapse. Jde téměř o místního rodáka (z Fývaldova, dnes Jeseníku), který působil tehdy v Supíkovicích. Spolu s Josefem Obethem je Kaps nejvýznamnějším autorem sochařských děl na Jesenicku v 1. polovině 20. století. Stavební část pomníku je dílem firmy Antona Lindnera ze Supíkovic.
Pomník v Domašově tvoří jednoduchý kvádr s klečící postavou bojovníka. Pomník byl odhalen 29.7.1923, přítomno bylo množství zástupců spolků a obyvatel celého údolí Bělé, tedy od samotné Bělé na horním toku, přes Jeseník až do Mikulovic, ale i Vrbna pod Pradědem či Koutů nebo Skorošic.
Na slavnosti pronesli řeči Josef Stoehr, starosta, Franz Zink, majitel pily za Výbor pro zajištění pomníku. Zapěl místní spolek píseň „Měl jsem kamarády“, vojenská kaple hrála „Modlitbu z bojiště“. Samotný pomník odhalil veterán Wilhelm Guentschel.
V podstavci pomníku byla umístěna kovová schránka s dobovými dokumenty a listinou odhalení, bohužel díky nevhodnému letování část materiálu ohořela a byla znehodnocena vlhkostí.
Po roce 1946 nebyl pomník udržován a dostal úhony. Původní místo umístění bylo sice nedaleko toho dnešního, a to u hostince U Cimbury (naproti přes cestu). Pomník se nejen neúdržbou rozpadal, ale nějaký dobrák urazil na soše hlavu.
V roce 2000 byla provedena první rekonstrukce pomníku, ten byl přenesen na dnešní místo na zahradě u OÚ. Otázka co s neúplnou sochou byla vyřešena ponecháním torza. Akce byla zajištěná díky dotaci MO ČR.
Díky finančním příspěvků původních obyvatel se podařilo v roce 2005 pomník osadit novou sochou, takže dnes je pomník téměř v úplné podobě.