Belgicko - Brusel - Námestie Grote Markt s radničnou budovou

Dvojjazyčné, převážně však francouzské, hlavní město Belgie - a někdy i Evropy - je, alespoň co se počtu obyvatel a historických památek týče, nejblíže srovnatelné s naší matičkou stověžatou (v Bruselu jsou sice několikanásobně vyšší příjmy, ale Praha má zase nižší nezaměstnanost … a vyberte si). Město údajně založil někdy okolo roku 580 sv. Guegerich a jeho jméno se snad odvozuje od výrazu Brucsella či Broekzelle, což znamená vesnice v bažinách.

Mezi nejkrásnější památky tohoto města můžeme bez obav zařadit jeho skutečné historické centrum, tedy Náměstí Grand-Place (holandsky Grote Markt) neboli Velké. Je považováno za jedno z nejkrásnějších náměstí na světě, což údajně vždy tvrdil už slavný francouzský spisovatel Victor Hugo. Náměstí, které je od roku 1998 zapsáno mezi památkami v Seznamu světového dědictví UNESCO, bývá tradičním místem oblíbených květinových slavností, kdy se místní dláždění mění v pestrobarevné květinové záhony (Tapis de Fleurs). Nachází se zde také místní gotická Radnice s dominantní - 96 metrů vysokou – věží. Druhou nejznámnější stavbou na náměstí je Královský palác, tedy Maison du Roi neboli Broodhuis.

Dnešní podoba náměstí již není původní a odpovídá období jeho znovuvybudování po dělostřeleckém útoku francouzské armády v roce 1695. I když je každý zdejší dům naprosto jiný, jejich průčelí spolu tvoří dokonalý - architektonicky harmonický - celek.

Samotný prostor náměstí vznikl – coby tržnice zv. Niedermerckt - již někdy koncem 11. století. Na počátku 13. století zde vznikají první tři domy s vnitřním prodejem zboží, které předcházely severní frontě náměstí Grand Place. Prodávalo se v nich maso, chléb a látky. Tyto budovy patřily brabantským vévodům.

V následujících staletích význam tržního náměstí neustále narůstá, v letech 1401-1455 je například na jeho jižní straně postavena Radnice, coby symbol moci. Budova se štíhlou věží dosahuje výšky 96 metrů a její vrchol je tvořen potlacenou sochou sv. Michaela archanděla, zabíjejícího démony. V letech 1504-1536 staví vévoda Brabant naproti Radnice svůj velký palác jako symbol vévodské moci. V současné době je objekt nazýván ve francouzštině Maison du Roi (tedy Králův dům), v holandštině Broodhuis (tedy vlastně chlebárna), což byl původní název domovního trhu.

Zajímavostí je jistě fakt, že bruselské náměstí bylo sice téměř zničeno francouzskou dělostřelbou a následným požárem v roce 1695, ale ironií osudu zůstala stát právě budova Radnice, která přitom byla hlavním terčem dělostřelecké palby.

V následujících čtyřech letech je celé náměstí znovu vystavěno nebo přestavěno městskými cechy. Projekty však již tehdy schvaloval bruselský “stavební úřad” a – kupodivu – městský úředník byl bdělý a pohlídal pozoruhodně harmonický vzhled přestavěného náměstí Grande Place, a to navzdory - zdánlivě nepřijatelné - kombinaci gotiky, baroka a stylu Ludvíka XIV.

Na konci 18. století zničili revolucionáři na Grand Place pomníky šlechty i symboly křesťanství. Budovy byly poté zanedbané a jejich zdobná průčelí poškozená a špinavá. Až o sto let později nechává bruselský starosta Karel Buls budovy zrekonstruovat a vrací tak náměstí jeho lesk a krásu. Při této příležitosti je třeba upozornit, že jeden z domů byl majetkem pivovarského cechu a je dnes sídlem pivovarského muzea.

Náměstí Grote Markt i nadále slouží jako trh, a to až do listopadu 1959. A o 51 let později je zvoleno za nejkrásnější náměstí v Evropy. Každý druhý srpen – od roku 1971 - pokryje náměstí obrovský "květinový koberec", který zde zůstává vždy několik dní. Náměstí má přitom celkovou “květinovou” rozlohu téměř 1.850 m2 (77 x 24 m a více něž půl milionu begonií).