Biela skala (Tatry)
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Biela Skala – vrchol (1377 m n.m.) na západním okraji hlavního hřebene slovenských Západních Tater, ve skupině Sivého vrcha. Vrchol v hřebeni na západě oddělen sedlem Biele Vrátka od Malej Bielej skaly (1316,1 m). Na východě jej pak Biele sedlo (1320 m) dělí od Sivého vrcha (1804,5 m), respektive od jeho vedlejšího vrcholu Sivej kopy (1627,1 m). Jižní úbočí Bielej skaly klesají do Suchej doliny . Ze severních úbočí vybíhá 3 km dlouhý nižší, skalnatý hřeben Úplazíkov.
Samotný vrcholek tvoří dva skalní vápencové masívy rozdělené rozsedlinou. Skály, stejně jako celý masív budují vápence a dolomity chočského příkrovu. Skály porůstá bohatá vápnomilná květena. Jsou zde též nevelké jeskyně. Největší z nich je tzv. Baňádyho štôlňa (přírodní jeskyně jejíž výzdoba byla poškozena hledači pokladů). Z vrcholové skály jsou široké rozhledy na Liptov, Chočské vrchy a Oravu.
V minulosti místní obyvatelé věřili v existenci zlaté žíly v masívu Bielej skaly. Také se věřilo, že jsou zde ukryty naloupené zbojnické poklady. Ve 20. Letech XX. století jistý Július Baňády prý nalezl písemnosti o zde shromážděných pokladech a začal je hledat. Za peníze vydělané v Americe si najal dělníky a začal kopat. Hledání však bylo neúspěšné a postupně pohltilo všechny jeho úspory. Přesto tvrdošíjně, napůl šílený pokračoval ještě po II. sv. válce, za pomocí chlapců ze Zuberca, v neúspěšném hledání.
Na vrchol lze vystoupit každoročně jen v období od 16.6 do 31.10 (z nařízení správy TANAPu) po těchto trasách (k vrcholu vede značená krátká odbočka od rozcestí pod vrcholovou skálou):
- Po červené výstupové trase z Vyšného Hutianského sedla (1:15 hod)
- Po červené hřebenové trase ze Sivého vrcha, hřebenem Radových skal (1:15 hod)