Toto lokální biocentrum nese oficiální označení BC 3 a jeho výměra činí 4,06 ha. Původně se jednalo o převážně smrkový remízek s rybníčkem, který byl vybudován čistě na obecních pozemcích, dnes však převažují zejména borovice černé a listnaté stromy a keře.
V těchto místech se žádná vodní plocha původně nenacházela. Západním směrem však byly situovány 2 soukromé rybníky - jeden náležel v roce 1840 Janu Duškovi z čp. 2 (tehdejší parcela č. 537) a druhý Václavu Kubáskovi z čp. 1 (tehdejší parcela č. 533) a v tomto stavu jsou zaznamenány v indikační skice stabilního katastru z téhož roku (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA466018400). Tyto vodní plochy se zde nacházely ještě koncem 19. století, což dokazuje reambulace stabilního katastru z roku 1876 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6979_2). V leteckém měřicím snímku z roku 1937 je však již nenajdeme, takže musely zaniknout někdy na přelomu 19. a 20. století. O prvním rybníku se dozvídáme z obecní kroniky toto: "Na kopci nad čp. 33, byl rybník v němž chovány ryby. Patřil k číslu 2. Zrušen byl roku 1866; břehy strhány, rozveženy a v nejhlubším místě vykopána studánka, přikryta opukou a zaházena hlínou. Voda z ní svedena potrubím až do obecní nádrže. Pramen ten jest dosti bohatý na vodu, neb ani v nejsuších letech nevyschne. Množství malých rybníčků bylo po celé vsi snad u všech gruntů, u každého z nich malý palouček s nějakou vrbou. Říkalo se jim prádla, totiž že je tam sušili a bílili. V každém z nich byla pramenitá voda. Do roku 1938 se zachovala jen u čp. 13 a 14."
Místa současného biocentra byla obhospodařována jako pole a dlouho se zde nic nedělo, pokud nepočítáme meliorace okolních pozemků. Teprve koncem 60. let 20. století se zde začala těžit hlína a písek pro potřeby JZD i MNV. Skladovala se tu i chlévská mrva a vůbec vše, co JZD zrovna potřebovalo. Následně se z této lokality stala i černá skládka. K úpravě těchto míst došlo až koncem 90. let 20. století a jak se tato lokalita proměnila, to je krásně vidět porovnáním leteckých měřicích snímků z let 1975 a 2001 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1975.JARM46.24399 a
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.2001.JARM47.00887). O vybudování biocentra vyšel 13. listopadu 1999 článek v "Hradeckých novinách", který osvětluje jeho anabázi:
"Do systému ekologické stability krajiny přibyl další korálek
BIOCENTRUM/Zhruba rok přicházelo na svět dílo, které bylo včera korunováno úspěšnou kolaudací. Lidé z něj mají radost, neboť působí, jakoby se v místě nacházelo od nepaměti.
Smržov - Biocentrum Hubiles se nazývá nevelký rybník, umístěný v sedle svažitých pozemků nad Hubilesí, a k němu přiléhající svahy, oseté trávou a osázené zelení.
Stavba v daném prostoru vypadá tak přirozeně, že spíš než umělý výtvor připomíná dílo přírody. "Kdysi tu byl písník, který se zemědělci snažili zavézt a zúrodnit. Výsledkem byl močál a ve zvlášť vlhkých letech voda odtud stékala až do vesnice," vzpomenul před včerejší kolaudací hospodář zdejšího mysliveckého sdružení Miloslav Pazderka. Podle projektu osvědčeného týmu agroprojekce Litomyšl, pracoviště Vysoké Mýto, stavbu provedl zkušený dodavatel těchto akcí, hradecká firma Vos - Voseček. Ozelenění svahů a dočasné oplocení kvůli ochraně stromků před zvěří si vzali za své myslivci. Ti odhadují, že ještě tři roky budou o 1200 stromků a keřů, mezi nimiž jsou střemchy, lípy, duby letní i zimní, borovice, trnky, ptačí zoby a šípkové růže, pečovat, než tu definitivně zdomácní. Případně uhynulé dřeviny budou vyměňovat. Ačkoli podmínky biocentra vylučují intenzivní chov ryb či zvěře, přátelé přírody věří, že se místo stane útočištěm fauny zejména při kladení mláďat. I tímto způsobem tedy biocentrum přispěje k celkovému ozdravení krajiny.
Objednatelem akce byl smržovský obecní úřad, který pro svůj záměr získal státní příspěvek. Celkově biocentrum přišlo asi na 1,5 miliónu korun. Rozloha jeho vodní plochy je 60 arů, celý areál měří 3,9 hektaru. Aby se s akcí vůbec mohlo začít, obecní úřad musel předem získat souhlas vlastníků s poskytnutím dotčených pozemků, s jejich prodejem případně náhradou za jiné. Je třeba říci, že díky dobrému výsledku dnes jistě nikdo z vlastníků souhlasu nelituje. Naopak, místo už domorodcům stačilo přirůst k srdci.
Vladimíra Dohnalová z referátu Pozemkového úřadu OkÚ Biocentrum Hubiles nazvala "dalším korálkem v systému ekologické stability krajiny mezi Labem a Orlicí". Třebechovický důchodce Antonín Lukeš, který dílům tohoto typu pomáhá několim let na svět, je považuje za dobrý příspěvek k nápravě škod, kterých se lidé na krajině po léta dopouštěli.
Další biocentra, tentokrát lesnho typu, mají v blízkém okolí vyrůst na Bílém kopci a u Lejšovky."
Dnes můžou tato místa sloužit nejen k procházkám a pozorování zvěře, ale pod některými odrostlejšími stromy se již dá schovat a odpočinout si při těchto velkých teplech, zejména pokud jedeme kolem po cyklotrase č. 4266 (Černilov - Smržov - Jaroměř) nebo č. 4267 (Piletice - Újezd - Lejšovka).