Bludov – busta Karla Staršího z Žerotína

Už nějakou dobu (od 3. listopadu 2017) zdobí zeď žerotínské hrobky busta patrně nejvýznamnějšího člena moravského panského rodu. Tím podle všeobecného mínění byl Karel, řečený Starší za Žerotína. Autorem díla je doc. Ing. Arch. Zdeněk Makovský, jinak syn významného moravského sochaře Vincence Makovského. Obdobná busta je k vidění v Brně (na nové radnici).

Karel Starší z Žerotína žil v l. 1563–1636, v jeho držení byl panství v Brandýse nad Orlicí , Rosicích nebo Přerově.

Patřil k nejvýznamnějším politikům v době přelomu 16. a 17. století, mj. studoval na bratrské škole v Ivančicích a patřil k politikům (a šlechticům) protestantského vyznání. Nevyznával ovšem radikální postoje českých pánů a v době sporu mezi Rudolfem II. a Matyášem se přiklonil na Matyášovu stranu. Podporoval i smírné řešení sporů za českého povstání 1618–20. Odmítl i udělení markraběcího titulu „zimnímu králi“ Fridrichu Falckému. Po bělohorské porážce podporoval postižené represemi vítězné strany, v Brandýse nad Orlicí nějakou dobu pobýval i Jan Ámos Komenský. Podpořil např. Přesunutí tiskárny z Kralic nad Oslavou do polského Leszna. V roce 1629 dobrovolně odešel do exilu, nicméně se občas do Čech vracel. Před svou smrtí žil trvale v Přerově, pohřben byl v Brandýse nad Orlicí.

Protože hrobka v Brandýse byla v nevyhovujícím stavu, byla ostatky zde pohřbených Žerotínů přeneseny v roce 1842. Pozůstatky brandýských Žerotínů postihl poněkud nešťastný osud. Ačkoliv původně byli pohřbeni v honosných kovových rakvích, roku 1747 byla tyto rozprodány a ostatky umístěny ve společné dubové rakvi. Ta časem zetlela a jednotlivé pozůstatky nakonec volně ležely na podlaze chátrající hrobky. Po převozu do Bludova byla kosti spíše provizorně umístěny do nové hrobky u kostela sv. Jiří, později bylo provedeno několik exhumací a zkoumání. V roce 1885 bylo popsáno 8 celých a čtyři nekompletní lebky, asi 25 lopatek a množství kosterních úlomků. Asi nejúplnější analýza byla provedena v roce 1992 při rozsáhlé opravě hrobky. Lebky byla fotografickou technikou zdokumentovány a zpětnou projekcí porovnány s portréty známých členů rodiny. Nejvíce shodná s rysy Karla Staršího se jevila lebka s číselným označením 12.

Rod Žerotínů kdysi v mnoha větvích měl rozsáhlé državy na Moravě i v Čechách (zmíněný Brandýs nad Orlicí), ale i tento rod různými peripetiemi vlastně zanikl. Poslední Žerotínové přesídlili do Bludova v roce 1802. Žerotínové odvozovali svůj původ od poněkud tajemného rytíře Bluda, který měl nad Bludovem svůj hrad. V současné době sídli na zdejším zámku příslušníci rytířské rodiny Mornstein-Zierotin. Jde o potomky komtesy Heleny Žerotínové, provdané Mornsteinové. Přídomek Zierotin si dala rodina v upomínku na slavný původ a pravopis Zierotin nepochází z němčiny, ale jde o zvýraznění starobylosti rodu. Takto se psalo česky před zavedením pravopisných reforem Jana Husa, který měkké „i“ nahradil nabodeníčkem nad Z (Ż), které dnes píšeme s háčkem, tedy Ž.