Bludov • Sto let betlému v kostele sv. Jiří

Poslední (zatímní) číslo bludovských obecních novin přináší zajímavou vzpomínku na fakt, že betlém v místním kostele slaví v roce 2024 100 let svého trvání.

Vlastně to není nijak neobvyklé, v současné době nějaký betlém je k vidění v drtivé většině svatostánků ve vesnicích i městech. Ale číslovka sto je už přeci jen celkem zajímavá. Jak nás učí historie, první „betlém“, tedy výjev s jesličkami, nějakými postavami a snad i zvířátky prý vytvořil svatý František v Assisi v roce 1223. Nebyl to ale výjev neživý, ale byl to výjev dočasný za účasti živých aktérů. Za první neživý betlém se považuje výjev v chrámu Santa Maria Maggiore v Římě od Arnolfa di Cambio z r. 1291. V našich končinách byl první ztvárněný betlém k vidění v roce 1562 v Praze. Doba barokní byla již celkem přívětivá k vytváření dalších takových výjevů, nicméně později se začala církev stavět proti takovým mírně řečeno „dětinským“ scénám. Zákazu nebo omezení se značně věnovali osvícení panovníci, tedy Marie Terezie a Josef II. Ale jak to tak bývá, když se něco zakazuje, o to více se koná. Z kostelů se tak betlémy začaly objevovat více v menších provedeních zprvu v bohatších rodinách a domácnostech.

Dá se říci, že 19. století bylo v našich končinách zlatým věkem betlémářství.

Postupem času se vrátily betlémy i do kostelů, protože vlastně popularita takových „stavbiček“ byla už všeobecně příjmaná.

Bludovský kostelní betlém je dílem místního rodáka Josefa Mináře. Ten s e v Bludově narodil v roce 1855 a řadu let působil v Šumperku coby zahradník u tamního podnikatele Ignáce Seidla (Seidlův palác na Hanácké ulici). Do Bludova se vrátil Minář s rodinou v roce 1894 a začal se věnovat řezbářství jako hlavnímu zaměstnání.

Tvorbě betléma do bludovského kostela se začal věnovat po 1. světové válce a k vidění byl prvně právě na Vánoce 1924. Původně býval betlém stavěn v prostoru mezi kazatelnou a hlavním oltářem. Prostor je to celkem velký a důvod byl prostý, výjev zobrazoval poměrně velké zobrazení města Betléma, který byl ztvárněn jako monumentální sled paláců a chrámů. Protože se ale betlém od 70. let minulého století staví pod jižní oratoří kostela, byla městská část upravena a zredukována.

Současný betlém je tak sestavou barevného polychromovaného města a přírodní části s jesličkami pastýři, zvířátky, i dalšími postavami. Výjev svaté rodiny je umístěn v idealizované zřícenině u skalní stěny. Nad ní se vznáší andělé.

Úpravy betléma probíhaly i později, v 80. letech 20. století. K novějším doplnění zřejmě patří i plátno, které doplňuje pozadí výjevu. Tamní ztvárnění Betléma zřejmě více odpovídá době, kdy se měl Ježíš narodit, tedy přelomu letopočtů mezi roky -1 a 1, ačkoliv současné počítání připouští možnost narození někdy v roce 4 př.n.l.